Pavel Konzbul

V dějinách teologie byla role Ducha svatého po dlouhá staletí opomíjena. Teprve v posledních desetiletích se znovu objevuje jako ten, kdo tvoří radost, inspiruje překvapení a rozdává dary, které léčí srdce. Humor je jedním z jeho jemných, ale mocných atributů – osvobozuje, propojuje, uzdravuje. Pavel Konzbul je v tomto smyslu skutečně naplněn Duchem. Jeho schopnost vnímat svět s laskavým nadhledem, vidět i ve vážných věcech prostor pro úsměv a dívat se s dětskou lehkostí a humorem svědčí o hluboké vnitřní svobodě. Z vlastní zkušenosti vím, že právě tento pohled dokáže často povzbudit víc než množství slov. Není tedy náhodou, že jeho kniha nese titul Humor jako lék. Pokud je Bůh uzdravujícím lékařem, pak biskup Pavel je výborným lékárníkem. Zavítejme tedy do jeho apotéky a nahlédněme, jak sám s přesností a citem připravuje to nejúčinnější dávkování.

Třicet krátkých kapitol evangelia (radostné zvěsti) podle apoštola Pavla. Třicet sdílení jednotlivých zastavení života skrze Pavlovo biskupské heslo: Cesta, Pravda, Život. Když jsem je přečetl, chtělo se mi volat: „Ještě!“ Je to sdílení plné laskavého humoru ponořeného do bohaté pokladnice vědění. Připomíná mi to otevření okna a já se mohu nadechnout čerstvého vzduchu a vnímat krásu života. Polední zvonění svolávající k modlitbě Anděl Páně. Možná taky maminčin křížek na čelo před odchodem do školy.

„Já jsem ta cesta, pravda i život“ pronesl před svou smrtí Ježíš Kristus. Je to tvrzení, které má velkou hloubku a současně je odpovědí na základní životní otázku, kam směřujeme a jak tam můžeme dojít. Právě těmto třem pojmům jsou věnována první tři zamyšlení. Doufám, že v následujících dvanácti tisících slovech nalezne laskavý čtenář alespoň trošku naděje a povzbuzení.

„Já jsem ta cesta, pravda i život“ pronesl před svou smrtí Ježíš Kristus. Je to tvrzení, které má velkou hloubku a současně je odpovědí na základní životní otázku, kam směřujeme a jak tam můžeme dojít. Právě těmto třem pojmům jsou věnována první tři zamyšlení. Doufám, že v následujících dvanácti tisících slovech nalezne laskavý čtenář alespoň trošku naděje a povzbuzení.

Čtenáři se dostává do rukou výběr osobního blogu brněnského pomocného biskupa na Lidovkách. Příspěvky reagují křesťanskou optikou na společenská a náboženská témata, která byla v dané době aktuální. Jsou ovšem psané tak, aby byly srozumitelné jak lidem věřícím, tak i nevěřícím.

Drobná sbírka promluv nás provází celým liturgickým rokem, který se prolíná s rokem školním. V dnešním zmateném světě přesyceném informacemi všeho druhu je naléhavým hlasem, který nám dodává odvahu přijmout evangelijní pravdy za svůj životní program.