Tereza Kopecká

Sestry Háňa a Róza přijíždí koncem letních prázdnin k prababičce a pradědečkovi do horské osady Jizerka, aby tam společně s rodiči oslavily narozeniny mladší z nich. Ale ještě, než nastane onen slavný den, objeví malé amazonky v lese velice zvláštní místo, které zavání báječným dobrodružstvím! Pomocí lsti přemluví maminku a tatínka, aby je u prarodičů nechali do konce prázdnin, a vydávají se na sérii tajemných lesních výprav, které prověří samostatnost, odvahu a vzájemné pouto obou dívek.

Středoškolačka Anna už týden nevyšla z pokoje. Jakmile to zkusila, rozbušilo se jí srdce a udělalo se jí tak špatně, až si myslela, že umře. Vrací se do školy s diagnostikovanou úzkostí, která na ni dotírá z každého rohu. Najednou je pro ni problém mačkat s jinými lidmi v autobusu nebo se vydat do školy neprozkoumanou trasou. Příjemné nejsou ani ustarané pohledy rodičů. Nečekané zklidnění přijde do Annina života společně s klukem, který chodí do školy stejnou cestou. I když Anna ani nezná jeho jméno, cítí k němu okamžité přátelství. A když první den prázdnin zastaví před Anniným domem jeho dodávka, vydá se Anna na nečekanou výpravu. Jak to zvládne i s číhající úzkostí? Nový český komiks svým moderním pojetím připomene například díla Rainy Telgemeierové, zároveň se ale vydává vlastním směrem podobně jako hlavní hrdinka Anna, se kterou se bez problému ztotožní holky i kluci.

Stát se lékařem či lékařkou nebylo po první světové válce jednoduché. Generace mladých (kohorta narozená na přelomu 19. a 20. století, nastupující do prvního ročníku studia lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy na podzim roku 1920) si však nenechala vzít své ideály a přetavila je ve zcela specifický étos, jehož pevnost později prověřily dva totalitní režimy. Společně prožili dvacáté století - jako spolužáci, kolegové, přátelé, spolubojovníci v zákopech i spoluvězni. Společně byli také zavrženi jako překonaný model lékaře, pro nějž není v socialismu místo. Prosopografie - kolektivní historie této generace mediků a lékařů - je prezentována v monografii, v níž autorka za pomoci velkých pramenných souborů doprovází své „hrdiny“ do poslucháren a piteven, nemocnic a ordinací, do koncentračních táborů, do emigrace i na popraviště.

Moje máma je trochu šílená a donesla domů opuštěného psa Arnoštka. Můj táta je mrzutý právník a nemá rád zbytečné věci. Vůbec nechápu, jak jsem se těm dvěma mohla narodit já, taková úplně normální holka. My všichni máme ještě starou babinu, a protože si zlomila nohu (její pes Wikoušek v tom byl fakt nevinně!), jsme jí museli v létě hodně pomáhat. Díky tomu jsem se seznámila s Bětkou, která je machr na holčičí kosmetiku, snědly jsme spolu spoustu čokolády a vyřešily jednu úplňkovou záhadu.