David Kosař

Velký komentář k Evropské úmluvě o lidských právech z roku 2012 z pera Jiřího Kmece, Davida Kosaře, Jana Kratochvíla a Michala Bobka čtenáře na první pohled zaujal svým originálním stylem. Nabídl přehledné shrnutí relevantních principů výkladu jednotlivých ustanovení Úmluvy, početné ilustrace jejich aplikace na konkrétních případech i pečlivou kritickou analýzu více než 4 000 rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Na celkem 1 660 stranách přinesl kromě podrobného výkladu jednotlivých lidských práv a základních svobod také detailní rozbor fungování kontrolního mechanismu Úmluvy a samostatné kapitoly o metodách interpretace Úmluvy, jejím vnitrostátním působení, jejím vzniku a vývoji atd. Díky tomu se stal všeobecně oceňovaným a hojně citovaným zdrojem informací v judikatuře českých i slovenských (nejen) nejvyšších soudních instancí a v odborné literatuře. Nyní vychází jeho druhé, aktualizované a rozšířené, vydání. Reaguje na – v řadě oblastí zásadní – vývoj judikatury Evropského soudu pro lidská práva, jenž v uplynulých 13 letech vydal zhruba 13 000 nových rozsudků. Zaměřuje se také na změny v úpravě řízení před tímto mezinárodním soudem, k nimž došlo v důsledku nabytí účinnosti Protokolů č. 15 a 16 k Úmluvě a novelizací jednacího řádu. Díky tomu má velký komentář k Evropské úmluvě o lidských právech znovu ambici stát se hlavní referenční knihou pro všechny právní teoretiky i praktiky, kteří se potřebují snadno, ale současně do hloubky zorientovat v aktuální rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva.

Tato kniha se zabývá vývojem kárné odpovědnosti českého soudce, a to z historického, institucionálního i empirického hlediska. Vůbec poprvé jsou zde empiricky prozkoumány dosavadní teorie a hypotézy týkající se kárné odpovědnosti českých soudců a vyvráceny některé mýty o „sankční novele“ kárného soudnictví připravené tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem v roce 2008. Data, která se autorům podařilo shromáždit, potvrzují prominentní roli soudních funkcionářů v českém soudnictví a slabší postavení ministerstva spravedlnosti, poukazují na komplexnost faktorů ovlivňujících výsledky reformy kárného soudnictví a pomáhají identifikovat problematické aspekty kárného řízení s českými soudci. Kromě prezentace a interpretace unikátních dat tato kniha upozorňuje na dosud nedostatečně prozkoumaný fenomén – vzrůstající roli Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu při formování kontur kárné odpovědnosti českého soudce.

Publikace prezentuje ústavní právo v nové, v českých právních poměrech ojedinělé, podobě. Autorský kolektiv zde ukazuje základní instituty a problémy českého ústavního práva, a to prostřednictvím kauz, jež zasazuje do právního i faktického kontextu. Čtenář v knize nalezne soubor opravdu pečlivě vybraných kličových rozhodnutí převážně Ústavního soudu, dále evropských soudů (SDEU a ESLP), Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a rovněž několik rozhodnutí nejvyšších soudů Německa, Kanady, USA, Slovenska a dalších zemí. Rozhodnutí jsou opatřena poznámkami autorů, jež mají přimět čtenáře k zamyšlení nad řešeními, která soudy zvolily, a nabízí varianty, k nimž soudy mohly dospět (ale nedospěly). Všechna rozhodnutí jsou editována a řeší vždy jádro problému. Casebook je určen především studentům právnických fakult, může však zaujmout i studenty politologie a jiných společenských věd. Rovněž je ale zajímavým materiálem pro praktikující právníky, kteří v něm mohou nalézt odpovědi na otázky každodenní „běžné“ aplikace ústavního práva.