Vladimír Koubenec

Výrazně čtivý román Nejlepší je, když dobré je lepší než lepší má tři základní linie, ve kterých se prolíná současnost s minulostí: První se týká událostmi nabitého aktuálního několikadenního výletu čtyř sedmdesátiletých přátel, druhou linii představují reminiscence jejich dřívějších, většinou společných příhod a jejich rozdílné interpretace. Třetí linie příběhu se váže na osobní vzpomínky a zamyšlení vypravěče. Román je plný jiskřivých dialogů i situací, ve kterých se protagonisté, stejně jako kdysi za mlada, s různou intenzitou dohadují a štengrují. Všechno dokreslují interakce při nahodilých setkání s neznámými lidmi i řada vtipných glos a postřehů nad světem v polohách od čistokrevného veselí přes jisté groteskno až k různým existenciálním úvahám a glosám.