Eva Koudelková

Kniha je součástí cyklu souborů pověstí přeložených z německých pramenů. Vedle samotných textů lidových vyprávění je opatřena předmluvou a doslovem, poznámkovým aparátem a přehledem použité literatury. Jedná se o první komletní překlad německého originálu. Ilustrace Eva Švankmajerová.

Kniha zachycuje životní příběhy dvacítky kladských Čechů a vzpomínky na jejich dětství a rané mládí v části Kladska, zvané Český koutek. Ve většině případů se jedná o autentické záznamy vyprávění pamětníků, jejichž výpovědi jsou přepsány tak, aby zachycovaly typickou nářeční mluvu, ale zároveň byly srozumitelné i čtenářům odjinud. Vyprávění mají nenahraditelnou dokumentární hodnotu, protože přibližují Český koutek očima těch, kdo byli přímo v centru dění. Z jejich vzpomínek se čtenář dozví mnohé nejen o každodenním životě obyvatel Českého koutku, ale i o událostech na konci války nebo těsně po ní. Svou „kladskou“ tematikou tato kniha navazuje na předchozí tituly Nakladatelství Bor, Čtení o Českém koutku a Výpravy do Českého koutku, a stejně jako v nich, i zde čtenář najde množství dobových i současných fotografií a dalších obrazových dokumentů.

Kniha obsahuje kompletní soubor lidových vyprávění německých obyvatel Jablonecka, jež byly od časů zázračného doktora Jizerských hor o této postavě napsány. Doplňuje je i několik textů českých. Pověsti jsou zajímavé šíří záběru, protože díky němu je dobře patrné, jak se v průběhu doby pohled na postavu doktora Kittela proměňoval. Z textů vyzařuje atmosféra zdejšího kraje na jazykovém rozhraní, tedy to, čemu dnes tak rádi říkáme genius loci. Ozřejmují, jak se tradice českých a německých obyvatel vzájemně prolínaly a obohacovaly, přes veškerou snahu se odlišit. Čtenář v knize nenajde jen adaptace lidových vyprávění, ale také doplňující informace v podobě poznámek, vysvětlivek, soupisu literatury o doktoru Kittelovi a dalších textů. Z německých pramenů přeložila Kateřina Šidlofová, ilustroval Petr Korunka.

Pověsti od Nisy a Kamenice Poslední z řady souborů lidových vyprávění, věnovaných Jizerským horám a podhůří, je tentokrát věnován oblasti mezi Jabloncem nad Nisou, Tanvaldem a Železným Brodem, kde žilo smíšené česko-německé obyvatelstvo. Publikace nepřinese jenom adaptace lidových vyprávění z německých pramenů, ale také doplňující informace v podobě poznámek, rejstříku míst, vysvětlivek a místopisného slovníčku. Pověsti převyprávěla a komentářem opatřila Eva Koudelková.

Záměrem této knihy je přiblížit řeku Metuji, páteř kladského pomezí a přilehlých oblastí. Autoři v ní sledují řeku od jejího pramene v oblasti Adršpachu až po soutok s Labem v Jaroměři, nepojímají ji však izolovaně, ale jako nedílnou součást krajiny, jíž protéká. Ta je charakteristická svou pestrostí a rozmanitostí, najdeme v ní kromě různorodých přírodních krás také cenné památky sakrální a lidové architektury, historická města, zámecké stavby i hradní zříceniny, ale také mlýny, jež k vodním tokům odjakživa nedílně patřily. Metuji obohacují na její cestě četné přítoky, jež kniha sleduje stejně jako řeku, do níž se vlévají. Naše kniha není vlastivěda ani průvodce, je to pozvánka na svébytný výlet za krásami krajiny, jež se označuje jako Pometují. A protože k výletům patří také fotografie, které mají umocnit dojem, najde jich zvídavý výletník v naší knize přes čtyři stovky.

Cílem této knihy je upozornit na téma z naší historie, jež je v posledních desetiletích naší historiografií spíše opomíjené, a tudíž v širším povědomí nepříliš známé. Avšak i pro ty, kdo o situaci v Sudetech kolem Mnichova něco vědí, jsou události s ní spojené nejasné a obestřené množstvím dohadů. Proč se zaměřujeme právě na Broumovsko, je snadno vysvětlitelné: ve skromném počtu novodobých titulů, které na toto téma vyšly, mu bylo vždy věnováno nejméně prostoru. Naše knížka se snaží zodpovědět dvě zásadní otázky: co se stalo a proč se to stalo. Na první z nich odpovídají očití svědci, ti, kteří byli u toho, jakkoliv jsou jejich svědectví čistě osobní a často emotivní. Avšak v síle jejich prožitku událostí, na něž vzpomínají, spočívá největší hodnota této knihy, bez ohledu na objektivní správnost toho, o čem mluví nebo píší. Na otázku proč se to stalo, hledají odpověď komentáře, čerpající z dostupné literatury. Ty naopak usilují o věcnost, ovšem jen v té míře, jak je to u knihy nikoliv jednoho autora, ale autorského kolektivu vůbec možné. Každopádně: tato kniha nechce soudit, snaží se jen zaplnit prázdné místo v obraze, jaký si vytváříme o našich dějinách. Texty doprovází bohatý obrazový materiál, v mnoha případech objevný a výmluvný.