Martin Kovář strana 2 z 2

Rozhovor novináře Martina Rychlíka s ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a prorektorem této univerzity, profesorem Martinem Kovářem, o dětství, dospívání a studiích v době komunismu, o proměnách pražské FF UK a české společnosti po listopadu 1989, o mládí a zrání historika, o jeho odborné specializaci, tj. dějinách Anglie (Velké Británie) a jejího impéria, o osudové spolupráci s egyptologem profesorem Miroslavem Bártou, o složitosti dnešního světa, o hrozbách, jimž musí čelit, i o jeho předpokládané budoucnosti...

Po mimořádně úspěšné knize Povaha změny, v němž se kolektiv odborníků pod edičním vedením egyptologa M. Bárty, historika M. Kováře a vojenského specialisty O. Foltýna zamýšlí nad palčivými otázkami současné doby, připravili editoři další titul se stávajícími i novými spoluautory. Druhý svazek nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, zcela aktuální stať věnovanou Brexitu, jakož i studie o klimatických změnách a dalších tématech. Autorský kolektiv druhého svazku: Miroslav Bárta, David Batěk, Václav Cílek, Dana Drábová, Roman Fiala, Otakar Foltýn, Petr Gazdík, Karel Havlíček, Pavel Holländer, Pavel Kohout, Stanislav Komárek, Martin Kovář, Jakub Landovský, Milan Marko, Vladimír Mařík, Aleš Michl, Václav Moravec, Jiří Padevět, Petr Pokorný, Martin Riegl, Karel Řehka a Matyáš Zrno

Monografie se zabývá vztahem britské metropole a novodobých olympijských her. Její úvodní část je věnována založení mezinárodního olympijského hnutí, prvním hrám moderní éry a sportu jako významnému společenskému fenoménu v Anglii (Velké Británii) v 18.– 20. století. Ve druhé části knihy autor čtenáře seznamuje s politickou a hospodářskou situací, v níž se Británie nacházela na přelomu 19. a 20. Století, a zároveň představuje Londýn, překotně se rozvíjející a dynamicky pulzující „multifunkční organismus“, v jehož „útrobách“ se roku 1908 konala první „britská“ olympiáda. A právě „příběh“ těchto her, složitých příprav, vynikající organizace a výjimečných sportovních výkonů tvoří poslední kapitolu tohoto oddílu. Ve třetí části monografie autor nabízí pohled na Británii po druhé světové válce, na její hlavní město těžce poznamenané šesti lety bojů a na druhé olympijské hry, jež se zde konaly (tzv. Games of Hope). Závěr knihy je analýzou proměn, jimiž olympijské hnutí prošlo v posledních desetiletích, a vývoje ostrovního státu a zejména Londýna, připravujícího se na olympiádu v roce 2012. Autor se soustředil na proměny architektonické tváře a infrastruktury moderního multikulturního velkoměsta, na výstavbu nových sportovišť a celých čtvrtí i na složité politické a socioekonomické problémy, jež musejí místní úřady řešit. Knihu doplňují desítky barevných autorských fotografií, které vystihují dnešní tvář města nad Temží.

Nový kulturně-historický průvodce Londýnem z pera historiků Filozofické fakulty UK není v první řadě určen těm, kteří se chystají vyrazit přes Kanál poprvé, třebaže po něm mohou sáhnout i oni. Jedná se spíše o knížku pro ty, kteří se v britské metrop oli alespoň částečně orientují, mají za sebou povinné prohlídky těch nejvýznamnějších pamětihodností, galerií a dalších pozoruhodných míst, a přesto mají pocit, že by chtěli o tomto městě vědět něco víc. A právě ono něco navíc tento průvodce nabízí . Čtenáři v něm naleznou jednatřicet kapitol a v jejich rámci několik desítek příběhů, jež jsou bytostnou součástí historie Londýna zejména v devatenáctém a ve dvacátém století, přirozeně s nezbytnými přesahy do století jednadvacátého (nemluvě o krat ších pasážích, sahajících z různých důvodů hlouběji do minulosti), příběhů, spojených s konkrétními místy, památkami, osobnostmi a zajímavostmi, jež jim o městě nad Temží řeknou více než ten nejlepší bedekr. Vzhledem k omezenému rozsahu to přirozeně není kompletní, vyčerpávající průvodce Londýnem, ale kdo by se s takovým tlustopisem vláčel na cestách...

Integrace našeho kontinentu, probíhající déle než padesát let, je velmi dynamický proces, který má značný vliv na svět, jenž nás obklopuje. Přejeme si žít v Evropě ovládané duchem nadnárodní spolupráce, anebo klademe důraz na osvědčené hodnoty samostatné národní a státní existence? Jsme-li stoupenci sjednocené Evropy, jakou podobu by měla mít? Odpovědi na tyto otázky hledáme podobně, jako je hledaly minulé generace obyvatel našeho kontinentu. Dobové souvislosti se ovšem mění. Zatímco na počátku 50. let se Evropané takto ptali v atmosféře stupňující se studené války, dnes máme co do činění s rostoucí hrozbou terorismu; kromě toho se musíme vyrovnávat s výzvami, jež přináší pokračující proces globalizace. Druhý svazek Dějin evropské integrace je věnován vývoji evropské spolupráce od počátku 60. let do současnosti. Toto období je ohraničeno dvěma mezníky – zahájením činnosti přímého předchůdce dnešní Evropské unie, tj. Evropského hospodářského společenství, na přelomu 50. a 60. let, a aktuální snahou o prosazení Smlouvy o Evropské ústavě jako nového právního dokumentu, upravujícího podobu a činnost EU. Na často velmi složité otázky vyplývající z textu autoři nenabízejí autoritativní odpověď; šlo jim zejména o to poskytnout pomoc při hledání důležitých informací a při formulování vlastního stanoviska.

Integrace našeho kontinentu, probíhající déle než padesát let, je velmi dynamický proces, který má značný vliv na svět, jenž nás obklopuje. Přejeme si žít v Evropě ovládané duchem nadnárodní spolupráce, anebo klademe důraz na osvědčené hodnoty samostatné národní a státní existence? Jsme-li stoupenci sjednocené Evropy, jakou podobu by měla mít? Odpovědi na tyto otázky hledáme podobně, jako je hledaly minulé generace obyvatel našeho kontinentu. Dobové souvislosti se ovšem mění. Zatímco na počátku 50. let se Evropané takto ptali v atmosféře stupňující se studené války, dnes máme co do činění s rostoucí hrozbou terorismu; kromě toho se musíme vyrovnávat s výzvami, jež přináší pokračující proces globalizace. Druhý svazek Dějin evropské integrace je věnován vývoji evropské spolupráce od počátku 60. let do současnosti. Toto období je ohraničeno dvěma mezníky – zahájením činnosti přímého předchůdce dnešní Evropské unie, tj. Evropského hospodářského společenství, na přelomu 50. a 60. let, a aktuální snahou o prosazení Smlouvy o Evropské ústavě jako nového právního dokumentu, upravujícího podobu a činnost EU. Na často velmi složité otázky vyplývající z textu autoři nenabízejí autoritativní odpověď; šlo jim zejména o to poskytnout pomoc při hledání důležitých informací a při formulování vlastního stanoviska.