Martin Kovář

,Kronika Spojených států (nejen) v čase prezidentských voleb. Kniha vychází z “deníkových záznamů, které autor pravidelně zpracovával formou týdenních newsletterů. Ty pokrývají 73 po sobě jdoucích týdnů vedoucích k finále amerických prezidentských voleb 5. listopadu 2024. Kniha je tak zajímavým časovým trezorem měnících se událostí, názorů, stavů a jevů v americké společnosti, které ovlivňují nejen vnitřní americkou politiku, ale také atmosféru a stav společnosti na celém světě. Kniha však není jen o politice, politicích a volbách, ale také o amerických filmech, knihách, zajímavých osobnost a obecně životě ve Spojených státech amerických v době nejen „ve varu“.

Svět na pokraji jaderného konfliktu, válka ve Vietnamu, atentáty a společenské pnutí. Nesmírně pestrý kaleidoskop 60. a 70. let minulého století v Americe. Ponořte se do této napínavé éry v nejnovějším díle strhující americké trilogie historika Martina Kováře.

Dvacátá léta minulého století v Americe. Období boomu, nevídané prosperity, ale i nastupující velké krize. Historik Martin Kovář v pětadvaceti barvitých kapitolách popisuje, jak se z poválečného zmaru začala rodit moderní doba. Jak se rodil – a trpce skončil – americký sen.

Novinka v rámci novej HN edície – knižnej edicíe Hospodárskych novín. Zistite, prečo patrí John F. Kennedy k najpreceňovanejším postavám dejín? A nekrivdí naopak história Richardovi Nixonovi či Georgovi W. Bushovi? Bol Franklin D. Roosevelt gigant bažiaci po moci s tyranskými sklonmi? A čo Donald Trump? Ako ho ovplyvňovala jeho prostorekosť, politická nekorektnosť a často aj neprofesionalita? Americkí prezidenti patria k najsilnejším politikom sveta. Historik Martin Kovář glosuje ich príbehy, od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa. Ukazuje zložitý vývoj Spojených štátov amerických, ich odvekú rozdelenosť aj opakujúce sa problémy, rovnako ako tragickosť a novú nádej v dejinách 20. a momentálne už aj 21. storočia. Obzerá sa za tým, aké osobnosti v Bielom dome úradovali, ako ich vnímali súčasníci v Amerike a v zámorí a ako sa na s odstupom času pozerá veľká história. Publikácia je spracovaná pútavo nielen textovo, ale aj graficky. V pôvodnom českom vydaní vyšla v rámci edície portálu INFO.cz.

Novinka v rámci novej HN edície - knižnej edicíe Hospodárskych novín. Zistite, prečo patrí John F. Kennedy k najpreceňovanejším postavám dejín? A nekrivdí naopak história Richardovi Nixonovi či Georgovi W. Bushovi? Bol Franklin D. Roosevelt gigant bažiaci po moci s tyranskými sklonmi? A čo Donald Trump? Ako ho ovplyvňovala jeho prostorekosť, politická nekorektnosť a často aj neprofesionalita? Americkí prezidenti patria k najsilnejším politikom sveta. Historik Martin Kovář glosuje ich príbehy, od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa. Ukazuje zložitý vývoj Spojených štátov amerických, ich odvekú rozdelenosť aj opakujúce sa problémy, rovnako ako tragickosť a novú nádej v dejinách 20. a momentálne už aj 21. storočia. Obzerá sa za tým, aké osobnosti v Bielom dome úradovali, ako ich vnímali súčasníci v Amerike a v zámorí a ako sa na s odstupom času pozerá veľká história. Publikácia je spracovaná pútavo nielen textovo, ale aj graficky. V pôvodnom českom vydaní vyšla v rámci edície portálu INFO.cz. O AUTOROVI Prof. PhDr. Martin Kovář, PhD. Narodil sa v roku 1965 v Jičíne. Od roku 1993 pôsobí na Katedre hospodárskych dejín Národohospodárskej fakutly VŠE v Prahe. V rokoch 1995 až 2018 pracoval aj na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity, kde dlhé roky viedol Ústav svetových dejín; v rokoch 2014 až 2018 bol tiež prorektorom Karlovej univerzity pre vzťahy s verejnosťou. Je takisto stálym komentátorom serveru INFO.CZ, prispieva aj do s ním prepojeného Magazínu I; v súkromnom spravodajskom Rádiu Z uvádza pravidelnú talkshow Interview Martina Kováře, ktorej hosťami bolo doteraz viac ako dvesto významných osobností českej politiky, vedy, biznisu, kultúry a športu; okrem toho pracuje ako analytik vo firme Jíša, s. r. o. Odborne sa venuje predovšetkým dejinám Anglicka, respektíve Veľkej Británie od raného novoveku po súčasnosť a histórii Spojených štátov amerických, dejinám medzinárodných vzťahov v 20. a 21. storočí (vrátane dejín európskej integrácie) a príležitostne dejinám športu ako významného spoločensko-kultúrneho fenoménu modernej doby. Práce, ktoré spoločne s egyptológom a archeológom Miroslavom Bártom a s ďalšími autormi v posledných desiatich rokoch venoval problematike zrútenia a regenerácii komplexných spoločností, vzbudili veľký záujem u odbornej aj laickej verejnosti, v českej podnikateľskej a politickej sfére, i v zahraničí, vrátane Spojených štátov amerických. Americkí prezidenti patria k najsilnejším politikom sveta. Kovář glosuje ich príbehy, od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa. Ukazuje zložitý vývoj Spojených štátov amerických, ich odvekú rozdelenosť aj opakujúce sa problémy, rovnako ako tragickosť a novú nádej v dejinách 20. a momentálne už aj 21. storočia. Obzerá sa za tým, aké osobnosti v Bielom dome úradovali, ako ich vnímali súčasníci v Amerike a v zámorí a ako sa na ne s odstupom času pozerá veľká história.

Americký prezident je nejen hlavou státu, ale i jedním z nejmocnějších politiků na světě. Historik Martin Kovář glosuje jejich příběhy od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa. Ukazuje složitý vývoj Spojených státech amerických, jejich odvěkou rozdělenost i opakující se problémy, stejně jako tragiku a novou naději v dějinách 20. a nyní už i 21. století. Ohlíží se za tím, jaké osobnosti v Bílém domě úřadovaly, jak je vnímali jejich současníci v Americe i v zámoří a jak na ně s odstupem času nahlíží velká historie. Byl Franklin D. Roosevelt mocichtivý gigant s tyranskými sklony? Proč patří John F. Kennedy k nejpřeceňovanějším postavám dějin? A nekřivdí naopak historie Richardu Nixonovi či Georgi W. Bushovi? Kniha Prezidenti vychází z původního úspěšného seriálu INFO.CZ a přináší rovněž množství dalších speciálně připravených materiálů a textů.

Jedinečná publikace známého historika a publicisty Martina Kováře nabízí pohled na jednu z nejdramatičtějších událostí moderní doby - odchod Spojeného království z Evropské unie - z překvapivých perspektiv. Použijeme-li parafráze úvodních autorových slov, první část nastiňuje rámec soužití ostrovního státu s kontinentální Evropou od nástupu tudorovské dynastie do vrcholného období Velké Británie jako první světové velmoci na konci 19. století; druhá část zahrnuje britsko-evropské vztahy v bouřlivém století dvacátém; třetí partie je pak věnována "navýsost aktuálnímu příběhu brexitu". Každá ze sedmi kapitol je doprovázena jedním "zastavením", které přibližuje příznačný příběh příslušného časového úseku historie, a sumářem "Doba a její protagonisté" s mimořádně zajímavými stručnými portréty osob, které zásadním způsobem - pozitivně či negativně - ovlivnily tuto dějinnou etapu. V závěru kapitol je vždy připojeno krátké shrnutí a poznámky s odkazy ke zdrojům a literatuře. Knihu uzavírá seznam použitých pramenů a přehledný jmenný rejstřík.

Úvahy expertů o současném stavu společnosti Po mimořádně úspěšné knize Povaha změny, v němž se kolektiv odborníků pod edičním vedením egyptologa M. Bárty, historika M. Kováře a vojenského specialisty O. Foltýna zamýšlí nad palčivými otázkami současné doby, připravili editoři další titul se stávajícími i novými spoluautory. Druhý svazek nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, zcela aktuální stať věnovanou Brexitu, jakož i studie o klimatických změnách a dalších tématech.Autorský kolektiv druhého svazku: Miroslav Bárta, David Batěk, Václav Cílek, Dana Drábová, Roman Fiala, Otakar Foltýn, Petr Gazdík, Karel Havlíček, Pavel Holländer, Pavel Kohout, Stanislav Komárek, Martin Kovář, Jakub Landovský, Milan Marko, Vladimír Mařík, Aleš Michl, Václav Moravec, Jiří Padevět, Petr Pokorný, Martin Riegl, Karel Řehka a Matyáš Zrno 

Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013). Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou roli může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v předešlých monografiích i v této bude dominovat multidisciplinární přístup vycházející ze spolupráce společenských, technických a přírodních věd v kombinaci s mikro- a makrohistorickým ontologickým přístupem. Jednotlivé kapitoly pokrývají několik uplynulých tisíciletí lidských dějin a ukazují mnohotvárnost historických procesů a jejich relevanci pro současný svět.

V roce 2016 Univerzita Karlova oslavila sedm set let od narození svého zakladatele, římského císaře a českého krále Karla IV. Při této příležitosti proběhla na univerzitní půdě i jinde řada akcí a slavnostních událostí, které chce tato publikace připomenout a zachovat – slovem i obrazem – pro další generace studentů a učitelů naší alma mater. Oslavy zahájilo tradiční setkání členů akademické obce UK u příležitosti výročí založení univerzity v dubnu 2016. Mezi nejvýznamnější akce samotného „karlovského týdne“ v květnu pak náleželo slavnostní shromáždění akademické obce a představitelů veřejného života ve Velké aule Karolina, setkání rektorů evropských i světových univerzit a podpis tzv. Pražské deklarace, udělení Mezinárodní ceny Karla IV., mezinárodní odborná konference Karel IV., země Koruny české a Evropa, výstava Druhý život Karla IV., slavnostní bohoslužba v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě, rekonstrukce Karlovy korunovace, vydání reprezentativních publikací, cykly přednášek pro veřejnost a další. Některé projekty byly organizovány ve spolupráci s dalšími významnými institucemi — Arcibiskupstvím pražským, Akademií věd České republiky, Českou televizí, Českým rozhlasem, Národní galerií v Praze a hudebním festivalem Pražské jaro. V rámci mediálního partnerství s Českou televizí byl natočen dokumentární cyklus o osobnosti Karla IV. Ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským proběhly tematické prohlídky klášterů a kostelů založených Karlem IV. na Novém Městě pražském, kde v roli průvodců vystoupili studenti kunsthistorických oborů Katolické teologické fakulty a Filozofické fakulty UK. Univerzita Karlova se tak v roce 2016 hrdě přihlásila k odkazu svého zakladatele, neboť je přesvědčena o stále větší aktuálnosti jeho panovnických vizí pro dnešní dobu. Čtenáři mají možnost seznámit se s nejvýznamnějšími projekty a díky velkému množství fotografií zažít jedinečnou atmosféru karlovských oslav. Kniha obsahuje též slavnostní projevy, které v rámci karlovského výročí zazněly, stejně jako důležité dokumenty, jimiž se akademické prostředí přihlásilo k odkazu svého zakladatele.

Dvě stě let od narození Otto von Bismarcka je příležitostí vzpomenout na slavného německého politika, který ovlivnil druhou polovinu 19. století jako málokdo jiný. Bismarck byl prvním ministrem (tj. premiérem) Pruska (1862-1890) a prvním německým kancléřem (1871-1890). Patří k velikánům evropské a světové politiky, jejichž dílo ovlivňovalo a ovlivňuje naši přítomnost daleko více, než jsme si ochotni připustit. Do sborníku přispěli přední čeští historici Jiří Weigl, Martin Kovář, Jaroslav Vostatek, Vít Hloušek, Robert Kvaček, František Stellner, Jakub Rákosník, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách najde čtenář vybrané projevy Otto von Bismarcka. Předmluvu ke sborníku napsal Václav Klaus.

Integrace našeho kontinentu, probíhající déle než padesát let, je velmi dynamický proces, který má značný vliv na svět, jenž nás obklopuje. Přejeme si žít v Evropě ovládané duchem nadnárodní spolupráce, anebo klademe důraz na osvědčené hodnoty samostatné národní a státní existence? Jsme-li stoupenci sjednocené Evropy, jakou podobu by měla mít? Odpovědi na tyto otázky hledáme podobně, jako je hledaly minulé generace obyvatel našeho kontinentu. Dobové souvislosti se ovšem mění. Zatímco na počátku 50. let se Evropané takto ptali v atmosféře stupňující se studené války, dnes máme co do činění s rostoucí hrozbou terorismu; kromě toho se musíme vyrovnávat s výzvami, jež přináší pokračující proces globalizace. Druhý svazek Dějin evropské integrace je věnován vývoji evropské spolupráce od počátku 60. let do současnosti. Toto období je ohraničeno dvěma mezníky – zahájením činnosti přímého předchůdce dnešní Evropské unie, tj. Evropského hospodářského společenství, na přelomu 50. a 60. let, a aktuální snahou o prosazení Smlouvy o Evropské ústavě jako nového právního dokumentu, upravujícího podobu a činnost EU. Na často velmi složité otázky vyplývající z textu autoři nenabízejí autoritativní odpověď; šlo jim zejména o to poskytnout pomoc při hledání důležitých informací a při formulování vlastního stanoviska.