Pavel Kovář strana 2 z 3

Vzpomínka na mimořádně nadaného umělce Když Ota Pavel zemřel, nebylo mu ještě třiačtyřicet. Napsal sedm knížek – pět o sportu a dvě o svém dětství, rodičích, bratrech, lidech a rybaření. Své příběhy psal jako básně v próze: poctivě a – jak sám přiznával – pracně, až mučivě. Přesto jako krásnou literaturu v tom pravém smyslu slova. V roce 1964 mu vyšla první knížka Dukla mezi mrakodrapy. Tehdy onemocněl maniodepresivní psychózou a do konce života mu zbývalo devět let. V nich byl šestnáctkrát hospitalizován na psychiatrii a zároveň se stal uznávaným autorem. Povídkové sborníky Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby patří ke klasickým dílům české literatury. Jan Werich o nich řekl, že kdyby je napsal anglicky, klečel by mu svět u nohou. Bohumil Hrabal prohlásil, že jestli by si někdo z našinců zasloužil Nobelovu cenu za literaturu, tak jedině Ota Pavel. Právě o tom, jak vyrůstal, žil, sportoval, psal, radoval se i zápolil s nemocí, vypráví tahle knížka. Jako vzpomínka na mimořádně nadaného umělce, jako ohlédnutí, jako postskriptum…

Kdo je praotcem českého sportu, kdo měl v roce 1934 právem získat titul mistrů světa ve fotbale, o kom napsal pohádku Ota Pavel a která sportovkyně získala jako první dvě zlaté medaile ve dvou různých disciplínách na jedné olympiádě? Komiksová publikace Pavla Kováře a Petra Vyorala nabízí odpověď na otázek mnohem více. Celkem 26 portrétů sportovních superhrdinů přináší ucelený pohled na legendární okamžiky československého a českého sportu.

Prof. Helena Illnerová je přední česká fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně AV ČR, České učené společnosti, České komise při UNESCO aj. Vedle aktivit spojených s vědou působí i na veřejnosti. V 70. a 80. letech založila a vedla turistický klub, dodnes se angažuje ve skautském hnutí, v roce 2008 kandidovala v senátních volbách za Stranu zelených. Dlouhodobě se aktivně věnuje popularizaci vědy, roli vzdělání ve společnosti, ale také otázkám etiky. Rozhovor, který s ní zasvěceně vede její profesní kolega, prof. Pavel Kovář, mapuje její život od rodinného zázemí a osobnostního formování po vědecké a veřejné působení. Dotýká se nejen otázek spojených s vědou a vzděláním v naší společnosti, ale také otázek hodnot, výchovy, úcty k tradici. Prof. Pavel Kovář je přední český přírodovědec – botanik, bývalý děkan PřF UK, ale zároveň básník a autor řady rozhovorů a prozaických textů.

Připomeňte si příběhy prvních českých rekordmanů a olympijských vítězů, prvních šiřitelů české sportovní slávy. Příběhy, ve kterých se odráží to, čím si v průběhu téměř dvou staletí prošel český sport. Je mezi nimi například „hoch, co se trápil s tou pokličkou“, až vynalezl diskařskou otočku, nebo „šampion z údolí račího potoka“, který na berlínské olympiádě zkazil náladu tomu chlápkovi s knírkem. Někteří z nich upadli v zapomnění, protože jejich sportovní kariéra byla krátká. Například téměř sto let „neznámý“ libeňský truhlář Jindřich Valášek, střelec historicky prvního gólu naší fotbalové reprezentace. Připomeňte si i bizarní příběh „světové atletky“ Zdeny Koubkové a posléze ragbisty Zdeňka Koubka – bytosti, jež v jednom těle prožila dva životy. Nebo Emericha Ratha, „všesportovce“, šerifa trampské osady a patrně také prvního „socialistického“ bezdomovce. Všichni, o nichž na stránkách této knihy budete číst, byli – třebaže někteří jen krátce – součástí našeho sportu. Mnozí byli obdivovaní, protože tvořili jeho historii, k jiným můžeme mít výhrady. A protože je známo, že sportovní život je krátký, namáhavý i těžký, posuzujme hrdiny „nejstarších sportovních pověstí českých“ bez předsudků.

Kdo je praotcem českého sportu, kdo měl v roce 1934 právem získat titul mistrů světa ve fotbale, o kom napsal pohádku Ota Pavel a která sportovkyně získala jako první dvě zlaté medaile ve dvou různých disciplínách na jedné olympiádě? Komiksová publikace Pavla Kováře a Petra Vyorala nabízí odpověď na otázek mnohem více. Celkem 26 portrétů sportovních superhrdinů přináší ucelený pohled na legendární okamžiky československého a českého sportu.

Připomeňte si příběhy prvních českých rekordmanů a olympijských vítězů, prvních šiřitelů české sportovní slávy. Příběhy, ve kterých se odráží to, čím si v průběhu téměř dvou staletí prošel český sport. Je mezi nimi například „hoch, co se trápil s tou pokličkou“, až vynalezl diskařskou otočku, nebo „šampion z údolí račího potoka“, který na berlínské olympiádě zkazil náladu tomu chlápkovi s knírkem. Někteří z nich upadli v zapomnění, protože jejich sportovní kariéra byla krátká. Například téměř sto let „neznámý“ libeňský truhlář Jindřich Valášek, střelec historicky prvního gólu naší fotbalové reprezentace. Připomeňte si i bizarní příběh „světové atletky“ Zdeny Koubkové a posléze ragbisty Zdeňka Koubka – bytosti, jež v jednom těle prožila dva životy. Nebo Emericha Ratha, „všesportovce“, šerifa trampské osady a patrně také prvního „socialistického“ bezdomovce. Všichni, o nichž na stránkách této knihy budete číst, byli – třebaže někteří jen krátce – součástí našeho sportu. Mnozí byli obdivovaní, protože tvořili jeho historii, k jiným můžeme mít výhrady. A protože je známo, že sportovní život je krátký, namáhavý i těžký, posuzujme hrdiny „nejstarších sportovních pověstí českých“ bez předsudků.

V neděli 11. října 2009 zvítězil žokej Josef Váňa již pošesté v nejslavnějším českém překážkovém dostihu, ve Velké pardubické steeplechase. Zvedal ruce nad hlavu už v sedle, hned jak projel cílem. Radoval se jako snad ještě nikdy. Ve tváři měl únavu, v očích nesmírné štěstí i špetku dojetí… Jaká byla cesta k neuvěřitelnému šestému vítězství ve Velké pardubické? Co vše musel překonat? Jaké to je, stát se legendou? O tom všem je naše kniha - o dřině, nástrahách, nemocech, radostech a velikém štěstí velkého malého žokeje. Příběh člověka, který vždy se vztyčenou hlavou míří za svým cílem, člověka, který zná dobře, jak bolí vítězství.