Pavel Kovář

Jaká byla cesta k neuvěřitelnému osmému vítězství ve Velké pardubické? Co vše musel Josef Váňa překonat? Jaké to je, stát se legendou? O tom všem je naše kniha – o dřině, nástrahách, nemocech, radostech a velikém štěstí velkého malého žokeje. Příběh člověka, který vždy se vztyčenou hlavou míří za svým cílem, člověka, který zná dobře, jak bolí vítězství.

Umělec mnoha talentů, milovník divadla, hudby, literatury a žen, které se jeho přítomností rády zdobily. Nejen takový byl Miloš Kopecký, jeden z největších českých herců všech dob. Poznejte osudy i osobnost muže, který zanechal nesmazatelnou stopu na mnoha jevištích i ve filmovém světě! Jeho hvězdná kariéra představuje nejen strhující projížďku hereckým vesmírem, ale i autentické svědectví o životě v Česku během druhé poloviny 20. století.

Základem knihy je nedokončená autobiografie Miloše Kopeckého. Svůj životopis začal psát sám, ale velkou část zápisků pod tíhou přílišné sebekritiky spálil. Od dětství v ulici Ve Smečkách přes první kontakty s divadlem, „souboje“ s E. F. Burianem, čtyři manželství a spoustu milostných vztahů po feldkuráta Katze, doktora Štrosmajera a osudové onemocnění. „Pokusím se o zpětnou procházku vlastním životem, vlastní minulostí. Pokusím se zachovat vše, pokud mi paměť dovolí, jak se skutečně odehrálo, a nebudu si nic vymýšlet: ostatně je stará omšelá pravda, že život je nejlepší autor. A je ovšem kýčař, který kašle na všechny estetické nároky a požadavky. Nebudeme se však stydět tu kýčařinu života předestřít čtenáři, neboť kýč života má svou zvláštní a nedostižnou sílu i půvab.“

Bezruký Frantík, Ludmila Mojžíšová, František Venclovský, Olga Connolly-Fikotová. A mnozí další Jména, z nichž některá jsou známá dodnes, některá zvlášť mladší generaci už moc neřeknou, ale ve své době je znal každý. Jména, která psala příběhy dvacátého století.

Bezruký Frantík, Ludmila Mojžíšová, František Venclovský, Olga Connolly-Fikotová. A mnozí další. Jména, z nichž některá jsou známá dodnes, některá zvlášť mladší generaci už moc neřeknou, ale ve své době je znal každý. Jména, která psala příběhy dvacátého století. A jsou to příběhy o lidské odvaze postavit se nepřízni osudu, o síle jít za svým cílem i přes odmítnutí režimu, okolí, nebo dokonce svých nejbližších. O lidech, kteří často předhonili svou dobu. Jsou to příběhy, které mohou inspirovat každého z nás. Příběhy, na které by se nemělo zapomenout. Výpravná publikace Pavla Kováře představuje devatenáct osobností československé sportovní, kulturní i politické scény. Často jde o osobní svědectví, protože s některými z nich se sám znal a přátelil. Jejich životní příběhy připomene i množství dobových fotografií.

Kniha známého sportovního novináře přináší čtenáři kompletní přehled všech fotbalových reprezentantů a to od roku 1906 do roku 2021. Seznámí čtenáře stručně s historií vzniku organizovaného fotbalu u nás a přináší o každém reprezentantovi stručný medailonek se základními informacemi o jeho reprezentačních strartech.

Výpravná publikace odborníka na jezdectví představuje nejtěžší a nejprestižnější dostihový závod na kontinentální části Evropy. Tento mimořádný závod se běhá od 5. listopadu 1874 každou druhou říjnovou neděli. Dráha měří 6900 metrů a koně během nich musí překonat 31 překážek. Ve výpravné knize Pavla Kováře s bohatým obrazovým doprovodem se milovníci dostihů dozvědí vše o jejím založení, o překážkách, které musejí koně překonávat, o nejznámějších vítězích i o vítězích, jejichž jména upadla v zapomnění. A nechybí ani část o žokejovi, jehož kariéra je s Velkou pardubickou spjata - Josefu Váňovi. Jako přílohu v knize najdete i seznam všech vítězů Velké pardubické Steeplechase, nejlepších koní historie, nejlepších jezdců historie a nejlepších trenérů - a také dostihový slovník i seznam často používaných slangových výrazů s vysvětlením.

Originální publikace odborníka na jezdectví představuje nejtěžší a nejprestižnější dostihový závod na kontinentální části Evropy. Ve výpravné knize Pavla Kováře s bohatým obrazovým doprovodem se milovníci dostihů dozvědí vše o jejím založení, o překážkách, které musejí koně překonávat, o nejznámějších vítězích i o těch, jejichž jména upadla v zapomnění, a nechybí ani část o žokejovi, jehož kariéra je s Velkou pardubickou spjata - Josefu Váňovi.

Kdo je praotcem českého sportu, kdo měl v roce 1934 právem získat titul mistrů světa ve fotbale, o kom napsal pohádku Ota Pavel a která sportovkyně získala jako první dvě zlaté medaile ve dvou různých disciplínách na jedné olympiádě? Komiksová publikace Pavla Kováře a Petra Vyorala nabízí odpověď na otázek mnohem více. Celkem 26 portrétů sportovních superhrdinů přináší ucelený pohled na legendární okamžiky československého a českého sportu.

Kdo je praotcem českého sportu, kdo měl v roce 1934 právem získat titul mistrů světa ve fotbale, o kom napsal pohádku Ota Pavel a která sportovkyně získala jako první dvě zlaté medaile ve dvou různých disciplínách na jedné olympiádě? Komiksová publikace Pavla Kováře a Petra Vyorala nabízí odpověď na otázek mnohem více. Celkem 26 portrétů sportovních superhrdinů přináší ucelený pohled na legendární okamžiky československého a českého sportu.

Kdo je praotcem českého sportu, kdo měl v roce 1934 právem získat titul mistrů světa ve fotbale, o kom napsal pohádku Ota Pavel a která sportovkyně získala jako první dvě zlaté medaile ve dvou různých disciplínách na jedné olympiádě? Komiksová publikace Pavla Kováře a Petra Vyorala nabízí odpověď na otázek mnohem více. Celkem 26 portrétů sportovních superhrdinů přináší ucelený pohled na legendární okamžiky československého a českého sportu.

Kniha, jež je přepracovanou a doplněnou verzí stejnojmenného učebního textu z roku 2008, uvádí čtenáře do problematiky vzájemného vztahu ekosystému a krajiny, jenž podmiňuje zpětnou vazbu mezi organismy a strukturou jejich prostředí - jedno z ústředních témat ekologie samotné. Pozornost je věnována zejména otázce vnímání krajiny člověkem, popisu struktury, typologie a dynamiky krajiny, a v nepolední řadě i vlivu, který člověk na krajinu má - znečištění, ochrana a správa ekosystémů, globální ekologické změny.

V srpnu 1934 překonala Zdenka Koubková na Světových ženských hrách v Londýně světový rekord v běhu na 8OO metrů. Tehdejší tisk ji oslavoval jako nejlepší běžkyni a možná i lehkou atletku světa. V Československu ji znal každý. Uplynulo několik měsíců a ze Zdenky Koubkové se stal Zdeněk Koubek. Muž, jenž se vzápětí oženil, odjel na turné do Ameriky a další půlstoletí prožil jako ministerský úředník, veselý kumpán a prvoligový hráč ragby. Jeho strhující a dosud nepopsaný příběh zmapoval Pavel Kovář na základě podrobného studia v archívech (včetně lékařských zpráv) i rozhovorů s pamětníky.

Připomeňte si příběhy prvních českých rekordmanů a olympijských vítězů, prvních šiřitelů české sportovní slávy. Příběhy, ve kterých se odráží to, čím si v průběhu téměř dvou staletí prošel český sport. Je mezi nimi například „hoch, co se trápil s tou pokličkou“, až vynalezl diskařskou otočku, nebo „šampion z údolí račího potoka“, který na berlínské olympiádě zkazil náladu tomu chlápkovi s knírkem. Někteří z nich upadli v zapomnění, protože jejich sportovní kariéra byla krátká. Například téměř sto let „neznámý“ libeňský truhlář Jindřich Valášek, střelec historicky prvního gólu naší fotbalové reprezentace. Připomeňte si i bizarní příběh „světové atletky“ Zdeny Koubkové a posléze ragbisty Zdeňka Koubka – bytosti, jež v jednom těle prožila dva životy. Nebo Emericha Ratha, „všesportovce“, šerifa trampské osady a patrně také prvního „socialistického“ bezdomovce. Všichni, o nichž na stránkách této knihy budete číst, byli – třebaže někteří jen krátce – součástí našeho sportu. Mnozí byli obdivovaní, protože tvořili jeho historii, k jiným můžeme mít výhrady. A protože je známo, že sportovní život je krátký, namáhavý i těžký, posuzujme hrdiny „nejstarších sportovních pověstí českých“ bez předsudků.

Uznávaný sportovní novinář a publicista Pavel Kovář ve své nové výpravné publikaci představuje všechny fotbalové reprezentanty, kteří od roku 1906 až do současnosti kopali za československé a české barvy. Unikátní encyklopedie přináší vše podstatné, co by měl fotbalový fanoušek znát.

Současná věda ve vší své oborové pestrosti a metodologické spletitosti zaujímá ve společenském dění dneška pozici plnou paradoxů a zvratů. Pochopení toho není snadné a samotní vědci, zejména ti, co byli na určitou dobu zvoleni do odpovědných akademických funkcí, se o takové pochopení museli snažit a s realitou se při velkém zatížení odpovědností vyrovnávat. Nejlépe dobový vývoj ilustruje přímé svědectví takových osobností, které byly konfrontovány s dosavadním dvacetiletým vývojem vědy a univerzitního školství u nás po roce 1989. Jejich výpovědi tvoří tuto knihu. Všichni jsou přírodovědci, i když každý z jiného oboru, tři z nich byli děkany Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (V. Kořínek, P. Čepek, K. Štulík), tři zase předsedy Akademie věd ČR (R. Zahradník, H. Illnerová, V. Pačes). Vyzpovídal je jejich kolega, také již bývalý děkan PřF UK, P. Kovář.