Pavel Kovář

Uznávaný sportovní novinář a publicista Pavel Kovář ve své nové výpravné publikaci představuje všechny fotbalové reprezentanty, kteří od roku 1906 až do současnosti kopali za československé a české barvy. Unikátní encyklopedie přináší vše podstatné, co by měl fotbalový fanoušek znát.

Jaká byla cesta k neuvěřitelným osmi vítězstvím ve Velké pardubické? Co vše musel žokej Josef Váňa překonat? Jaké to je, stát se legendou? O tom všem je naše kniha – o dřině, nástrahách, nemocech, radostech a velikém štěstí velkého malého žokeje. Příběh člověka, který vždy se vztyčenou hlavou míří za svým cílem, člověka, který zná dobře, jak bolí vítězství.

Historie Klubu fair play, kterou tato kniha popisuje, se píše od poloviny 70. let minulého století. Snahou jeho zakladatelů bylo vyzdvihnout čestné sportovní jednání. Za dobu existence Klubu byla Cena fair play udělena dlouhé řadě sportovců, trenérů, funkcionářů i novinářů. Některá jména se na stránky novin dostala poprvé, jiná patří k velmi známým. Ceny fair play udělené sportovním veličinám dokazují, že i pro ně má skutečnou hodnotu pouze vítězství po čestném boji. Pro mládež jsou to ty nejlepší vzory. Klub fair play chce výrazněji vstoupit do povědomí širší veřejnosti, aby si i diváci a lidé, kteří nesportují, dokázali odpovědět na otázku, co znamená chovat se „fair“. Jestliže na hřišti to znamená ctít soupeře, dokázat mu pomoci i za cenu vlastního znevýhodnění, přiznat chybu, teč či faul, v běžném denním životě je to totéž jako dodržovat zákony, řídit se jimi a přidat trochu lidskosti.

V srpnu 1934 překonala Zdenka Koubková na Světových ženských hrách v Londýně světový rekord v běhu na 8OO metrů. Tehdejší tisk ji oslavoval jako nejlepší běžkyni a možná i lehkou atletku světa. V Československu ji znal každý. Uplynulo několik měsíců a ze Zdenky Koubkové se stal Zdeněk Koubek. Muž, jenž se vzápětí oženil, odjel na turné do Ameriky a další půlstoletí prožil jako ministerský úředník, veselý kumpán a prvoligový hráč ragby. Jeho strhující a dosud nepopsaný příběh zmapoval Pavel Kovář na základě podrobného studia v archívech (včetně lékařských zpráv) i rozhovorů s pamětníky.

Území jižního Rumunska, kde tvoří hranici se Srbskem veletok Dunaje, se dostal do povědomí veřejnosti pod označením Banát. Má složitou historii opakovaného dosidlování různými etniky, která měla pomezní divočinu rakousko-uherské monarchie hospodářsky povznést a zároveň bránit hranici mocnářství proti tureckému ohrožení z východu. Významný podíl na utváření zdejší krajiny měli osadníci z Českých zemí, kteří sem přicházeli ve vlnách počínaje 20. lety 19. století. Změnili převážně krasovou hornatinu z lesní na obhospodařovanou tradičním malorolnickým a pastevním způsobem a přežili se svými zvyky, zděděným jazykem a způsobem života v izolované části pozdějšího Rumunska do doby pádu dosavadních politických hranic (1989). Podmínky života promítající se do ekologie krajiny této oblasti se tak staly vzácnou příležitostí studovat různé aspekty přírody a kultury, zejména v době aktuálně probíhajících změn, odlivu obyvatel a průniku soudobých technologií do běžného sídelního provozu. Do dnešního dne v oblasti zbylo šest vesnic s převládajícím českým obyvatelstvem (Svatá Helena, Gerník, Rovensko, Eibentál, Bígr, Šumice). Kniha přináší unikátní zachycení jak konzervovaných, tak měnících se vztahů lidí s českými kořeny a přírody, obsahuje podrobné kapitoly o obyčejích, místních názvech, lidovém umění, osudech vesnic, o lesích, loukách a úhorech s jejich bohatostí biologických druhů a podmíněností biodiverzity tím, jak se nakládá s půdou, o vpádu moderních prvků do tradiční zemědělské komunity. Hodnota komplexně pojatého odborného „průvodce“ spočívá nejen v prvním takto široce pojatém zpracování, ale současně i v řadě obecných nových poznatků pro ekologii jako obor. Kniha je bohatě ilustrována fotografiemi, mapami a diagramy.

Kdo je praotcem českého sportu, kdo měl v roce 1934 právem získat titul mistrů světa ve fotbale, o kom napsal pohádku Ota Pavel a která sportovkyně získala jako první dvě zlaté medaile ve dvou různých disciplínách na jedné olympiádě? Komiksová publikace Pavla Kováře a Petra Vyorala nabízí odpověď na otázek mnohem více. Celkem 26 portrétů sportovních superhrdinů přináší ucelený pohled na legendární okamžiky československého a českého sportu.

Současná věda ve vší své oborové pestrosti a metodologické spletitosti zaujímá ve společenském dění dneška pozici plnou paradoxů a zvratů. Pochopení toho není snadné a samotní vědci, zejména ti, co byli na určitou dobu zvoleni do odpovědných akademických funkcí, se o takové pochopení museli snažit a s realitou se při velkém zatížení odpovědností vyrovnávat. Nejlépe dobový vývoj ilustruje přímé svědectví takových osobností, které byly konfrontovány s dosavadním dvacetiletým vývojem vědy a univerzitního školství u nás po roce 1989. Jejich výpovědi tvoří tuto knihu. Všichni jsou přírodovědci, i když každý z jiného oboru, tři z nich byli děkany Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (V. Kořínek, P. Čepek, K. Štulík), tři zase předsedy Akademie věd ČR (R. Zahradník, H. Illnerová, V. Pačes). Vyzpovídal je jejich kolega, také již bývalý děkan PřF UK, P. Kovář.

Kniha, jež je přepracovanou a doplněnou verzí stejnojmenného učebního textu z roku 2008, uvádí čtenáře do problematiky vzájemného vztahu ekosystému a krajiny, jenž podmiňuje zpětnou vazbu mezi organismy a strukturou jejich prostředí - jedno z ústředních témat ekologie samotné. Pozornost je věnována zejména otázce vnímání krajiny člověkem, popisu struktury, typologie a dynamiky krajiny, a v nepolední řadě i vlivu, který člověk na krajinu má - znečištění, ochrana a správa ekosystémů, globální ekologické změny.

Originální publikace odborníka na jezdectví představuje nejtěžší a nejprestižnější dostihový závod na kontinentální části Evropy. Ve výpravné knize Pavla Kováře s bohatým obrazovým doprovodem se milovníci dostihů dozvědí vše o jejím založení, o překážkách, které musejí koně překonávat, o nejznámějších vítězích i o těch, jejichž jména upadla v zapomnění, a nechybí ani část o žokejovi, jehož kariéra je s Velkou pardubickou spjata - Josefu Váňovi.

Kniha známého sportovního novináře přináší čtenáři kompletní přehled všech fotbalových reprezentantů a to od roku 1906 do roku 2021. Seznámí čtenáře stručně s historií vzniku organizovaného fotbalu u nás a přináší o každém reprezentantovi stručný medailonek se základními informacemi o jeho reprezentačních strartech.

Kdo je praotcem českého sportu, kdo měl v roce 1934 právem získat titul mistrů světa ve fotbale, o kom napsal pohádku Ota Pavel a která sportovkyně získala jako první dvě zlaté medaile ve dvou různých disciplínách na jedné olympiádě? Komiksová publikace Pavla Kováře a Petra Vyorala nabízí odpověď na otázek mnohem více. Celkem 26 portrétů sportovních superhrdinů přináší ucelený pohled na legendární okamžiky československého a českého sportu.

Bezruký Frantík, Ludmila Mojžíšová, František Venclovský, Olga Connolly-Fikotová. A mnozí další Jména, z nichž některá jsou známá dodnes, některá zvlášť mladší generaci už moc neřeknou, ale ve své době je znal každý. Jména, která psala příběhy dvacátého století.

Umělec mnoha talentů, milovník divadla, hudby, literatury a žen, které se jeho přítomností rády zdobily. Nejen takový byl Miloš Kopecký, jeden z největších českých herců všech dob. Poznejte osudy i osobnost muže, který zanechal nesmazatelnou stopu na mnoha jevištích i ve filmovém světě! Jeho hvězdná kariéra představuje nejen strhující projížďku hereckým vesmírem, ale i autentické svědectví o životě v Česku během druhé poloviny 20. století.

Kniha, jež je přepracovanou a doplněnou verzí stejnojmenného učebního textu z roku 2008, uvádí čtenáře do problematiky vzájemného vztahu ekosystému a krajiny, jenž podmiňuje zpětnou vazbu mezi organismy a strukturou jejich prostředí - jedno z ústředních témat ekologie samotné. Pozornost je věnována zejména otázce vnímání krajiny člověkem, popisu struktury, typologie a dynamiky krajiny, a v nepolední řadě i vlivu, který člověk na krajinu má - znečištění, ochrana a správa ekosystémů, globální ekologické změny.