Eda Kriseová strana 2 z 2

Václav Havel znal spisovatelku Edu Kriseovou z disentu. Prožila s ním nejbouřlivější revoluční týdny a stala se nejprve jeho poradkyní a potom ředitelkou odboru Stížností a milostí na Pražském hradě. To, co se dělo tenkrát, se už nikdy nebude opakovat: vlády se chopili myslitelé, spisovatelé, filozofové... Sice bez praktických zkušeností s vládnutím, ale s těmi nejčistšími úmysly. Autorka záměrně napsala život kladného hrdiny, aby lidé dostali příklad, idol, po marasmu, v němž žili čtyřicet let. Aby pochopili, že se vyplatí být slušný a držet se své pravdy a život má smysl jenom tehdy, když ho člověk žije ve vlastní celistvosti, a že stojí za to obětovat to osobní zájmu celé společnosti. Též očišťuje pověst české národní buržoazie, rodiny, z níž Václav pocházel a zachycuje vzpomínky Havlových kamarádů a současníků, aby z jejich paměti vystupoval Václav Havel nejopravdověji a nejživěji jako člověk se svými „výšinami i nížinami“. Dvacet pět let po Sametové revoluci tyto ideály a hodnoty stále postrádáme a z prvotního nadšení jsme vystřízlivěli snad až příliš. Od utopie k realitě je proto název zamyšlení či shrnutí, které autorka do tohoto nového vydání připsala. Oproti prvnímu vydání v něm mapuje také ony nezapomenutelné první dva roky, které s Václavem Havlem na Hradě prožila. Tyto někdy úsměvné, jindy vážné vzpomínky jsou jedinečným svědectvím doby a vycházejí vůbec poprvé.

Tyto bytostné zážitky, stejně jako hluboké reflexe o světě a o bytí autorky v něm mohou být ukazatelem směru pro kohokoliv z nás. Díky meditativní povaze a četbě i studiu náboženských a filozofických děl daleko přesahují autobiografické vyprávění. Jejich nejsilnější linií je pak setkání s moudrostí Východu, jmenovitě s indickou kulturou, kam autorka podnikla řadu cest – nikoliv ovšem turistických – daleko spíše iniciačních. Vydejme se tedy na cestu spolu s ní. Letenku ani batoh potřebovat nebudeme. Otevřená mysl postačí. Eda Kriseová (*1940) je známá česká spisovatelka. V době normalizace působila v disentu a její knihy vycházely samizdatem. Po zvolení Václava Havla prezidentem byla jeho poradkyní, později ředitelkou odboru Stížností a milostí na Pražském hradě. Její životopis Václav Havel se stal bestsellerem v Čechách i v zahraničí. V posledních letech tíhne k filozoficko-literárním esejím. Inspiraci čerpá na cestách do Indie a do Afriky. Celkem jí vyšlo více než deset knih.

Čísi svět, druhá kniha Edy Kriseové, kterou lze zařadit do oblasti literatury faktu, vznikla na základě dvou autorčiných cest do Indie. Do země, kterou toužila spatřit od dětství, se vypravila v roce 2001 a dva roky nato znovu. Knížka však není jen cestopis. Kriseová vidí stav našeho světa jako problém života a smrti. Tento problém neřeší, ale poklouší se o něm přemýšlet, dobrat se filozofie, v jejímž duchu by mohl člověk, který to vše vnímá, žít pokud možno s čistým svědomím.

Spisovatelka Eda Kriseová navštívila černý kontinent v letech 2008 a 2009. Inspirací jí mj. byl osud neznámé mladé Češky, která zahynula na území dnešní Malawi před téměř 120 lety. Tajemná slečna Hlaváčková putovala Afrikou sama, a to na počátku devadesátých let 19. století, nedlouho po poslední výpravě Emila Holuba. O ní samé ani o její cestě, čítající pravděpodobně několik tisíc kilometrů, mnoho nevíme. Eda Kriseová se pokusila zrekonstruovat její putování, zachytit její motivaci, poodhalit její osobnost a vnitřní život. Při svých návštěvách Afriky se autorka rozhodla vyhledat i pravděpodobné místo posledního odpočinku slečny Hlaváčkové. Výsledkem jejích cest, zážitků a poznatků je kniha, která mapuje černou Afriku jinak, než jsme zvyklí, jako místo střetávání a prolínání - minulosti a přítomnosti, dvou odlišných civilizací, mohutné energie a nezměrné bídy, krásy i špíny…

Spisovatelka Eda Kriseová navštívila černý kontinent v letech 2008 a 2009. Inspirací jí mj. byl osud neznámé mladé Češky, která zahynula na území dnešní Malawi před téměř 120 lety. Tajemná slečna Hlaváčková putovala Afrikou sama, a to na počátku devadesátých let 19. století, nedlouho po poslední výpravě Emila Holuba. O ní samé ani o její cestě, čítající pravděpodobně několik tisíc kilometrů, mnoho nevíme. Eda Kriseová se pokusila zrekonstruovat její putování, zachytit její motivaci, poodhalit její osobnost a vnitřní život. Při svých návštěvách Afriky se autorka rozhodla vyhledat i pravděpodobné místo posledního odpočinku slečny Hlaváčkové. Výsledkem jejích cest, zážitků a poznatků je kniha, která mapuje černou Afriku jinak, než jsme zvyklí, jako místo střetávání a prolínání - minulosti a přítomnosti, dvou odlišných civilizací, mohutné energie a nezměrné bídy, krásy i špíny…

Po literárním cestopisu o Indii pod názvem Čísi svět (2004) představuje známá česká spisovatelka v nakladatelství PROSTOR už svou druhou knihu. Její tři novely vznikaly postupně od druhé poloviny osmdesátých let minulého století a ve všech případech jde o silné příběhy z našich časů. Jméno se odehrává v období normalizace v Československu. Historik, který nesmí publikovat, najde ženu, jež propůjčí jeho knížce své jméno. "Pokrývačka" mu postupně ukradne nejen knihu, ale i duši. Lež, na níž systém stojí, plodí v lidech zvrácené představy a deformuje jejich životy. Zakládá tragédii už od antiky. Milost je o brutálním vrahovi, jeho milé, knězi a bachaři. Autorka zde čerpala z poznatků a zkušeností, které nabyla jako ředitelka odboru stížností a milostí v kanceláři prezidenta Havla. Třetí novela Ráchel zachycuje příběh ženy, kterou rodiče vyvezli jako malé dítě do emigrace. Po jejich smrti hledá bolestně cestu k mateřskému jazyku a zemi, kde se narodila.

V Životopise z roku 1991 vypráví autorka o životě Václava Havla tak přirozeně a přístupně, jako se v ustáleném kruhu známých mluví o dobrých přátelích. Výrazné epizody přibližují čtenářům Havlovy osudy a zároveň zdroje, ze kterých rostl jeho charakter a názory. Bezprostřední, živý účin autorčina podání je znásoben desítkami fotografií z rodinného alba a dalšími působivými záběry z Havlova života.

Kniha je hledáním smyslu poměrně dobrodružného života, je intimní spisovatelčinou zpovědí až hádkou se sebou samou. Do polemiky vtahuje také čtenáře, který může být pro i proti. Může souhlasit nebo autorce tvrdě oponovat. Vždyť i svět, v němž žijeme, se každému jeví jinak. Odpovědní jsme za něj ale všichni.

V devíti svérázných povídkách představuje autorka prosté hrdiny, jejichž duševní i tělesné strázně zrcadlí chorobu doby: nechápavý svět považuje jejich zvýšenou citlivost za nenormálnost. V lepším případě si z nich dělá legraci, odtahuje se od nich, mnohem častěji je ovšem izoluje do samoty, do vězení, do blázince. Ne náhodou se nám vedle Dostojevského vybaví i Kesey a jeho literární hrdinové. Autorčina soucitná vnímavost pro utrpení člověka ústí ve výraz pochyb o správnosti našich rozhodnutí zasahovat do cizích životů ve jménu takzvaného pokroku.

Kniha je hledáním smyslu poměrně dobrodružného života, je intimní spisovatelčinou zpovědí až hádkou se sebou samou. Do polemiky vtahuje také čtenáře, který může být pro i proti. Může souhlasit nebo autorce tvrdě oponovat. Vždyť i svět, v němž žijeme, se každému jeví jinak. Odpovědní jsme za něj ale všichni.

Zimní prázdninové dobrodružství rodičů, dětí a zvířat, příběh tajemné paní Hory, přátelství a lásky.

Po literárním cestopisu o Indii pod názvem Čísi svět (2004) představuje známá česká spisovatelka v nakladatelství PROSTOR už svou druhou knihu. Její tři novely vznikaly postupně od druhé poloviny osmdesátých let minulého století a ve všech případech jde o silné příběhy z našich časů. Jméno se odehrává v období normalizace v Československu. Historik, který nesmí publikovat, najde ženu, jež propůjčí jeho knížce své jméno. "Pokrývačka" mu postupně ukradne nejen knihu, ale i duši. Lež, na níž systém stojí, plodí v lidech zvrácené představy a deformuje jejich životy. Zakládá tragédii už od antiky. Milost je o brutálním vrahovi, jeho milé, knězi a bachaři. Autorka zde čerpala z poznatků a zkušeností, které nabyla jako ředitelka odboru stížností a milostí v kanceláři prezidenta Havla. Třetí novela Ráchel zachycuje příběh ženy, kterou rodiče vyvezli jako malé dítě do emigrace. Po jejich smrti hledá bolestně cestu k mateřskému jazyku a zemi, kde se narodila.