Eda Kriseová

Audiokniha Kočičí životy, kterou napsala Eda Kriseová. Osudy několika generací české rodiny, která se přestěhovala na Volyň. V příběhu dvou žen, Ani a její dcery Lízy, autorka líčí, jak historická dramata ovlivnila životy obyčejných lidí.

Audiokniha Perchta z Rožmberka aneb Bílá paní, kterou napsala Eda Kriseová. Dcera Oldřicha z Rožmberka Perchta žila v těžké době a v nešťastném manželství. I přesto se projevila jako silná žena. Lyrický román, který obsahuje neznámé detaily o této vzdělané šlechtičně.

Narodila se do bohaté české katolické rodiny Oldřicha z Rožmberka. Žila v těžké době a v nešťastném manželství. I přesto na svůj život nerezignovala a projevila se jako silná žena. Její život ovlivnila napjatá situace v zemi, která čelila rozkolu mezi katolíky a utrakvisty, a také sňatek s Janem z Lichtenštejna, za kterého ji rodina provdala v roce 1449. Tolik známé okolnosti života středověké šlechtičny. Eda Kriseová však do svého románu vnáší účast a obdiv nad statečností, s níž Perchta snášela velká příkoří. K líčení neradostného života ženy se autorka nechala inspirovat dopisy, do nichž Perchta vepsala nejen svou odhodlanost, ale i velké zoufalství. Čte Karolína Půčková

Román o osudových láskách, odchodech i návratech Čechů, kteří na konci 19. století přišli na Volyň za lepším. "Toto druhé vydání (po 25 letech) aktualizovala sama doba. S válkou na Ukrajině se kniha a osudy v ní stávají ještě mnohem naléhavějšími." Martin Vopěnka Pradědeček Jan Sládek, druhý syn sedláka z Podřipska, chtěl původně přesídlit do Ameriky, ale neuměl plavat a oceánu se bál. Vydal se na východ po souši a na pozvání ruského cara Alexandra II. odstěhoval svou rodinu na Volyň. Tím založil tragický osud několika generací svých potomků. V Křemenci pak pekl chleba pod vládou jak Ukrajiny, tak Ruska, Polska a Německa. V míru žili na Volyni Ukrajinci, Rusové, Rusíni a Židé jen mezi dvěma totalitními režimy, bolševismem a nacismem, a mezi dvěma světovými válkami. Takové jsou dějiny staré Evropy a trvá to až do dnešních časů…

Román o osudových láskách, odchodech i návratech Čechů, kteří na konci 19. století přišli na Volyň za lepším. „Toto druhé vydání (po 25 letech) aktualizovala sama doba. S válkou na Ukrajině se kniha a osudy v ní stávají ještě mnohem naléhavějšími.“ Martin Vopěnka Pradědeček Jan Sládek, druhý syn sedláka z Podřipska, chtěl původně přesídlit do Ameriky, ale neuměl plavat a oceánu se bál. Vydal se na východ po souši a na pozvání ruského cara Alexandra II. odstěhoval svou rodinu na Volyň. Tím založil tragický osud několika generací svých potomků. V Křemenci pak pekl chleba pod vládou jak Ukrajiny, tak Ruska, Polska a Německa. V míru žili na Volyni Ukrajinci, Rusové, Rusíni a Židé jen mezi dvěma totalitními režimy, bolševismem a nacismem, a mezi dvěma světovými válkami. Takové jsou dějiny staré Evropy a trvá to až do dnešních časů…

Povídková sbírka Edy Kriseové se pohybuje na hranici mezi fikcí a realitou. Zvláště v povídkách Na ostrovech či Pondicherry, v nichž je zachycen problém současné Indie na pozadí životního příběhu architekta Františka Sammera. Autorka vychází ze skutečných fakt ve kterých zemích architekt pobýval, s kým spolupracoval či jaké stavby realizoval, ale vedle toho variuje s architektovými myšlenkovými záměry. Kniha čtenáře okouzlí svým bohatým uměleckým jazykovým stylem a nevšedními narativními postupy, které autorce přiznávají významné místo mezi hvězdnými jmény českých spisovatelek, navždy zapsaných do historie naší literatury. Soubor obsahuje osm povídek.

Lyrická novela o jedné generaci žen. O jejich láskách, naplněných tužbách i nevítaných neštěstích, při nichž duše žasne, kam se tělo žene, i tělo strádá, když ho duše opouští. Agnes, Žofie, Káťa jiná doba, jiné společenské okolnosti, ale jejich lásky se podobají. V partnerech zákonných i mileneckých. Eduard, Emanuel, Daniel. Životní cesty těchto žen osudově poznamenává Park lásky, místo romantických dostaveníček, kde láska vzplane, ale i zhyne, někdy lhostejně otálí a čeká na toho, kdo se chytí do jejích tenat. A tak příběhy, které nám autorka vypráví, a jejich podoby mají své otisky v době dnešní i minulé. Stále stejná touha, žádostivost a zklamání.

Václav Havel znal spisovatelku Edu Kriseovou z disentu. Prožila s ním nejbouřlivější revoluční týdny a stala se nejprve jeho poradkyní a potom ředitelkou odboru Stížností a milostí na Pražském hradě. To, co se dělo tenkrát, se už nikdy nebude opakovat: vlády se chopili myslitelé, spisovatelé, filozofové... Sice bez praktických zkušeností s vládnutím, ale s těmi nejčistšími úmysly. Autorka záměrně napsala život kladného hrdiny, aby lidé dostali příklad, idol, po marasmu, v němž žili čtyřicet let. Aby pochopili, že se vyplatí být slušný a držet se své pravdy a život má smysl jenom tehdy, když ho člověk žije ve vlastní celistvosti, a že stojí za to obětovat to osobní zájmu celé společnosti. Též očišťuje pověst české národní buržoazie, rodiny, z níž Václav pocházel a zachycuje vzpomínky Havlových kamarádů a současníků, aby z jejich paměti vystupoval Václav Havel nejopravdověji a nejživěji jako člověk se svými „výšinami i nížinami“. Dvacet pět let po Sametové revoluci tyto ideály a hodnoty stále postrádáme a z prvotního nadšení jsme vystřízlivěli snad až příliš. Od utopie k realitě je proto název zamyšlení či shrnutí, které autorka do tohoto nového vydání připsala. Oproti prvnímu vydání v něm mapuje také ony nezapomenutelné první dva roky, které s Václavem Havlem na Hradě prožila. Tyto někdy úsměvné, jindy vážné vzpomínky jsou jedinečným svědectvím doby a vycházejí vůbec poprvé. CDmp3 - cca 12 hodin

Audiokniha Václav Havel, kterou napsala Eda Kriseová, je jediný autorizovaný životopis bývalého československého a českého prezidenta. Autorka záměrně napsala život kladného hrdiny, aby lidé dostali příklad, idol, po marasmu, v němž žili čtyřicet let. Aby pochopili, že se vyplatí být slušný a držet se své pravdy a život má smysl jenom tehdy, když ho člověk žije ve vlastní celistvosti, a že stojí za to obětovat to osobní zájmu celé společnosti.

Tyto bytostné zážitky, stejně jako hluboké reflexe o světě a o bytí autorky v něm mohou být ukazatelem směru pro kohokoliv z nás. Díky meditativní povaze a četbě i studiu náboženských a filozofických děl daleko přesahují autobiografické vyprávění. Jejich nejsilnější linií je pak setkání s moudrostí Východu, jmenovitě s indickou kulturou, kam autorka podnikla řadu cest – nikoliv ovšem turistických – daleko spíše iniciačních. Vydejme se tedy na cestu spolu s ní. Letenku ani batoh potřebovat nebudeme. Otevřená mysl postačí. Eda Kriseová (*1940) je známá česká spisovatelka. V době normalizace působila v disentu a její knihy vycházely samizdatem. Po zvolení Václava Havla prezidentem byla jeho poradkyní, později ředitelkou odboru Stížností a milostí na Pražském hradě. Její životopis Václav Havel se stal bestsellerem v Čechách i v zahraničí. V posledních letech tíhne k filozoficko-literárním esejím. Inspiraci čerpá na cestách do Indie a do Afriky. Celkem jí vyšlo více než deset knih.

Po literárním cestopisu o Indii pod názvem Čísi svět (2004) představuje známá česká spisovatelka v nakladatelství PROSTOR už svou druhou knihu. Její tři novely vznikaly postupně od druhé poloviny osmdesátých let minulého století a ve všech případech jde o silné příběhy z našich časů. Jméno se odehrává v období normalizace v Československu. Historik, který nesmí publikovat, najde ženu, jež propůjčí jeho knížce své jméno. "Pokrývačka" mu postupně ukradne nejen knihu, ale i duši. Lež, na níž systém stojí, plodí v lidech zvrácené představy a deformuje jejich životy. Zakládá tragédii už od antiky. Milost je o brutálním vrahovi, jeho milé, knězi a bachaři. Autorka zde čerpala z poznatků a zkušeností, které nabyla jako ředitelka odboru stížností a milostí v kanceláři prezidenta Havla. Třetí novela Ráchel zachycuje příběh ženy, kterou rodiče vyvezli jako malé dítě do emigrace. Po jejich smrti hledá bolestně cestu k mateřskému jazyku a zemi, kde se narodila.

Eda Kriseová soustředila svůj román kolem postavy mladé ambiciózní novinářky, kterou invaze cizích armád do Československa v srpnu 1968 zastihne na zájezdě do Izraele. Mladá žena a zároveň matka malého dítěte je nečekaně nucena řešit konkrétní problém, zda se vrátit domů, nebo emigrovat, ale musí také odpovědět na obecněji naléhavou otázku: kdo jsem a které hodnoty pokládám za nepostradatelné. Hluboký vhled do hrdinčiny psychologie spojuje Kriseová s lyrickým zaujetím a vyznavačskou schopností.

Eda Kriseová soustředila svůj román kolem postavy mladé ambiciózní novinářky, kterou invaze cizích armád do Československa v srpnu 1968 zastihne na zájezdě do Izraele. Mladá žena a zároveň matka malého dítěte je nečekaně nucena řešit konkrétní problém, zda se vrátit domů, nebo emigrovat, ale musí také odpovědět na obecněji naléhavou otázku: kdo jsem a které hodnoty pokládám za nepostradatelné. Hluboký vhled do hrdinčiny psychologie spojuje Kriseová s lyrickým zaujetím a vyznavačskou schopností.

Kniha je hledáním smyslu poměrně dobrodružného života, je intimní spisovatelčinou zpovědí až hádkou se sebou samou. Do polemiky vtahuje také čtenáře, který může být pro i proti. Může souhlasit nebo autorce tvrdě oponovat. Vždyť i svět, v němž žijeme, se každému jeví jinak. Odpovědní jsme za něj ale všichni.

Eda Kriseová soustředila svůj román kolem postavy mladé ambiciózní novinářky, kterou invaze cizích armád do Československa v srpnu 1968 zastihne na zájezdě do Izraele. Mladá žena a zároveň matka malého dítěte je nečekaně nucena řešit konkrétní problém, zda se vrátit domů, nebo emigrovat, ale musí také odpovědět na obecněji naléhavou otázku: kdo jsem a které hodnoty pokládám za nepostradatelné. Hluboký vhled do hrdinčiny psychologie spojuje Kriseová s lyrickým zaujetím a vyznavačskou schopností.

V devíti svérázných povídkách představuje autorka prosté hrdiny, jejichž duševní i tělesné strázně zrcadlí chorobu doby: nechápavý svět považuje jejich zvýšenou citlivost za nenormálnost. V lepším případě si z nich dělá legraci, odtahuje se od nich, mnohem častěji je ovšem izoluje do samoty, do vězení, do blázince. Ne náhodou se nám vedle Dostojevského vybaví i Kesey a jeho literární hrdinové. Autorčina soucitná vnímavost pro utrpení člověka ústí ve výraz pochyb o správnosti našich rozhodnutí zasahovat do cizích životů ve jménu takzvaného pokroku.