Alena Křížová

Integrální součástí kulturního dědictví středoevropských národů se staly jevy tradiční lidové kultury. Na Národopisné výstavě českoslovanské (1895) byly položeny základy jevu označeného jako folklorismus, dále rozvíjeného a zapojovaného do společenského a kulturního života. Ve 20. století se v důsledku politického vývoje v Československu přístup k lidové kultuře měnil a česká společnosti k němu zaujímala různé, často ambivalentní postoje. Publikace provádí analýzu různých forem využívání (a zneužívání) lidové kultury od doby konce 19. století po současnost, a to ve sféře folklorní (scénický folklorismus), v oblasti lidové umělecké výroby (svéráz, ULUV) a v souvislosti se stavebními projevy zahrnujícími zejména lidovou architekturu a její ochranu a revitalizaci.

Různé způsoby zdobení těla a oděvu provázejí lidstvo od počátků jeho existence. V Evropě se od starověku cenil šperk z drahých kovů a kamenů, který se stal znakem reprezentace majetných šlechticů a měšťanů. Jeho vývoj souvisel úzce s proměnami odívání, určovanými střídáním uměleckohistorických slohů od gotiky, přes renesanci a manýrismus, baroko a rokoko, klasicismus a empír až po 19. století. Snaha o větší dostupnost šperků pro všechny společenské vrstvy si vynutila výrobu bižuterie z méně vzácných materiálů. Ve 20. století nadřadili šperkaři výtvarné zpracování nad cennost surovin a oděvní doplněk povýšili na umělecké dílo. Kniha obsahuje: Historický výklad Citáty z dobové literatury Barevný a černobílý obrazový doprovod Slovníček pojmů Literaturu a rejstřík

Tato kniha sleduje v biografické perspektivě životy žen z různých věkových skupin v odlišných fázích rodinného cyklu i v různých situacích na trhu práce, a to na pozadí historického vývoje současné české společnosti i v kontextu teoretických přístupů feministické sociologie ke studiu pracovní a rodinné sféry. Mikropohled na sociální realitu, se kterým přichází tato publikace, doplňuje řadu prací soustředěných naopak na makrostrukturální pohled na genderové nerovnosti. Kniha je podnětnou sondou do ženských zkušeností s tvorbou osobní pracovní dráhy a s prolínáním pracovního a rodinného života. Pracovní a osobní životy konkrétních žen podávají obraz problematických přechodů mezi školou a zaměstnáním, mateřstvím a prací, zaměstnaností a nezaměstnaností, zdravím a nemocí a mnohými dalšími individuálními situacemi, které se odehrávají v kontextu makrosociálních přechodů od plánovaného k tržnímu hospodářství nebo od ekonomického růstu do období ekonomického útlumu. Kniha se podrobněji zaměřuje i na přetrvávající praxe znevýhodnění a diskriminace žen na trhu práce a na kombinaci práce a péče v různých kontextech živitelství.

Tato kniha sleduje v biografické perspektivě životy žen z různých věkových skupin v odlišných fázích rodinného cyklu i v různých situacích na trhu práce, a to na pozadí historického vývoje současné české společnosti i v kontextu teoretických přístupů feministické sociologie ke studiu pracovní a rodinné sféry. Mikropohled na sociální realitu, se kterým přichází tato publikace, doplňuje řadu prací soustředěných naopak na makrostrukturální pohled na genderové nerovnosti. Kniha je podnětnou sondou do ženských zkušeností s tvorbou osobní pracovní dráhy a s prolínáním pracovního a rodinného života. Pracovní a osobní životy konkrétních žen podávají obraz problematických přechodů mezi školou a zaměstnáním, mateřstvím a prací, zaměstnaností a nezaměstnaností, zdravím a nemocí a mnohými dalšími individuálními situacemi, které se odehrávají v kontextu makrosociálních přechodů od plánovaného k tržnímu hospodářství nebo od ekonomického růstu do období ekonomického útlumu. Kniha se podrobněji zaměřuje i na přetrvávající praxe znevýhodnění a diskriminace žen na trhu práce a na kombinaci práce a péče v různých kontextech živitelství.

Monografie je dalším z výsledků dílčího úkolu v rámci výzkumného záměru FF MU, který je zaměřen na porovnávání sociálních struktur mrtvé a živé kultury. Autory příspěvků k jednotlivým tématům jsou archeologové i etnologové, kteří se pokusili upozornit na vybrané archaické jevy materiální kultury, jež se uchovaly v tradičním lidovém prostředí (ornamentika a motivy na keramice a zemědělském nářadí, typy mužských kalhot, pokrývky hlavy, oděvní plachty, spínadla, devocionálie apod.) od středověku mnohdy až do nedávné doby.

Obrazová publikace se zaměřuje na šperk jako individuální výtvarný projev. Nejdříve sleduje jeho vývoj po druhé světové válce, průmyslové výtvarnictví i ateliérovou tvorbu a věnuje se vztahu mezi uměním a řemeslem. V dalších statích pak zdůrazňuje význam tvorby jednotlivých osobností a mj. vliv strukturalismu, konstruktivní tendence a východiska sochařského šperku na konci století, včetně českého skleněného a textilního specifika, netradičních materiálů, ale rovněž atraktivního body artu. Na více než dvou stech barevných reprodukcí elegantních a přitažlivých šperkařských děl jsou reprezentativně dokladovány kvality a nápaditost českých tvůrců, jimž patří také faktograficky vyčerpávající, abecedně řazené medailony doplněné podobiznami téměř šedesáti předních šperkařů. Tečku za tímto encyklopedickým oddílem tvoří potřebné přílohy, dokreslující souhrný obraz nejvýznamnějších uměleckých a společenských aktivit v proměnlivém a blýskavém světě českého šperku.