Fero Richard - Kronďák

Cestopis o Rusku, a jmenovitě hlavně o Sibiři a Arktidě, z pera renomovaného českého cestovatele, jenž zná Rusko zřejmě lépe, než 90% Rusů, jelikož ho během posledních 10 let projel křížem krážem, absolvujíc desetitisíce kilometrů - od Petrohradu po Vladivostok, od Murmansku po Magadan, od Čečenska po Čukotku a od Altaje po Jamal, Tajmyr a Jakutsko - a navštívil de facto všechny oblasti a republiky Ruské federace, vyhýbajíc se vesměs turistickým destinacím. Během svého putování navštívil nejen četná muzea, archivy a chrámy, ale též mnohé školy a výzkumné ústavy i řadu těžko dostupných míst - starověká posvátná místa, opuštěné vojenské základny, archeologická naleziště, zlaté doly i polární stanice, megalitické svatyně, továrny i mrtvá města, hroby čs. legionářů i pozůstatky stalinských lágrů, rejdařství a ateliéry umělců, ale i pozoruhodné přírodní scenérie, zahraničním turistům nedostupné. Pomáhal vakcinovat soby jamalským pastevcům, účastnil se lovu kalmarů v Japonském moři a sobů na Čukotce, lovil jesetery na Leně a kambaly na Kolymě, zúčastnil se šamanských obřadů na Altaji, v Burjatsku, Tuvě a Jakutsku, splavil mohutné a divoké sibiřské řeky - Jenisej, Irtyš, Lenu, Kolymu, Angaru a Podkamennou Tunguzku... Díky tříletému pobytu uvnitř nejrůznějších místních etnických a sociálních komunit, sdílejíc s domorodci mnohé intimní životní epizody (rodinné oslavy, svatby, křtiny a náboženské rituály), měl možnost seznámit se zdejšími poměry - každodenním životem a názory obyčejných lidí - komplexněji, než se to podaří mnohému "domorodci", žijícímu ve vzdálené metropoli, nebo zahraničnímu "expertovi", mnohdy navíc závislému na službách tlumočníka, během několikatýdenní expedice. Cestujíc po Rusku autostopem, dálkovými vlaky, maršrutkami a náklaďáky, občas pásovými transportéry, na palubě vrtulníku, nákladní lodi či tankeru, setkává se během svých cest s intelektuály i dělníky a řemeslníky, ministry i pastevci, vědci i domorodými šamany, rektory universit i venkovskými učiteli, žurnalisty, spisovateli, zálesáky, léčiteli, geology a naftaři, představiteli samospráv, byznysmeny i politiky, s polárníky, záchranáři, piloty vrtulníků i šoféry náklaďáků; s lodníky, námořníky i rybáři. Diskutuje při šálku čaje či sklence vodky s místními umělci, spisovateli, válečnými veterány, kozáky, lovci a zlatokopy, studenty i penzisty, buddhistickými mnichy, muslimskými imámy i židovskými rabíny, pravoslavnými popy i katolickými misionáři, s etnografy i příslušníky četných původních etnik, aby své poznatky a zážitky následně prezentoval ve svých cestopisech, doplňujíc je vlastními úvahami. Součástí knihy je 128 stran barevných / c. 650 fotografií.

Již třetí svazek edice "Cesty za horizonty" a druhý díl trilogie CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT představuje literárně-politologický cestopis pojednávající o současném reálném Rusku. Tentokrát o autorových cestách po západní Sibiři. I tento svazek obsahuje jak reálie / fakta o tamní přírodě a každodenním životě domorodců, tak autorovy osobní zážitky a dojmy, ale i zasvěcené komentáře a odkazy na historické, kulturní a politické souvislosti. Je zároveň bohatě ilustrován. Kromě 160 stran čb. obrazové přílohy obsahuje i 128 stran barevných (650 jedinečných barevných fotografií, infografik a orientačních map). Navíc se vedle popisu aktuální ruské reality podstatnou měrou - c. z 1/3 - věnuje exkursu do období ruské občanské války (éře Kolčakovy vlády / Bílého Omsku), jakož i působení čs. legií na Sibiři a osudu našich zdejších krajanů během Velkého teroru, potažmo historii rusko-českých a rusko-evropských vztahů, ale i historie lodní plavby na Sibiři anebo informací o zdejší aktuální náboženské scéně a duchovních hnutích, takže by tato kniha měla být zajímavá i pro "necestovatele", resp. fanoušky obecné i vojenské historie.

Potulky arktickou tundrou, sibiřskou tajgou a kavkazskými horami... Kniha je něco jako sociálně-antropologicko-politologický cestopis o cestě napříč zemí, kde dnes znamená včera. Součástí knihy je 128 stran barevných / c. 650 fotografií.

"Lidé, nahlížející na události probíhající v současném Rusku evropskýma očima, se zoufale mýlí v hodnocení příčin a následků všech jevů v této nemocné zemi. Tento mimořádně zajímavý cestopis mne velice potěšil. Způsob podání zážitků názorně demonstruje příslušnost autora k menšině. Nikoli menšině národnostní, ale k menšině, o které tvrdí profesor Radkin Honzák, že tvoří cca ? obyvatel této planety. Jsou to lidé, kteří používají svůj mozek k myšlení. Zbylé ? lidí myšlení bolí a unavuje. A tak vyhlížejí Vůdce, který z nich sejme odpovědnost za vlastní osud a umožňuje jim zůstat součástí snadno manipulovatelného stáda. Skvělé je, že se autor neomezuje na suchý popis míst, lidí a událostí a myslícím lidem umožňuje pochopit mnohé příčinné souvislosti, které přivedly lidskou společnost k opakování tragických událostí, jen v novém kontextu a s novými technickými prostředky. Smutné je, že ony ? lidí, kteří potřebují ke své existenci vůdce stáda, tento cestopis číst nebudou. Vyhovují jim marketingové metody psychopatických vůdců, kteří rozeštvávají jednotlivce i celé národy, aby mohli snáze ukojit svou patologickou touhu po moci a penězích. Potěšující je, že je v dnešní době o něco snadnější cestování a komunikace jednotlivých lidí přímo, přes hlavy politiků. A to dává naději, že lidé z různých států a civilizací, kteří se poznají blíž, záhy pochopí, že je toho mnohem víc spojuje, než rozděluje. Pak začnou chápat příčiny většiny tragických historických událostí a přemýšlet, jak se z dějin konečně poučit. Geniální je povídka Karla Čapka „Poslední soud“, která vysvětluje, že Bůh nemůže soudit, protože je vševědoucí a tak zná objektivní příčiny všech skutků. Na božskou vševědoucnost nedosáhneme. Ale je užitečné o poznání alespoň usilovat. Rusko a jeho obyvatelé se stali obětí zločinecké ideologie, dovedně postavené na negativních vlastnostech člověka. Nenávisti neschopných a líných vůči schopným a pracovitým. Rusko se mělo stát ohniskem požáru světové revoluce. Doslova jen palivem, jak prý říkal Lejba Davidovič Bronštejn, známý pod pseudonymem Trockij. A tak se jeho obyvatelstvo, které se snažilo pracně dohánět téměř třísetleté zpoždění za Evropou, způsobené tataro-mongolskou okupací, stalo hlavní obětí zrůdné bolševické ideologie. Cíleně byla likvidována intelektuální elita národa a všichni lidé, kteří se svoji mentalitou nehodili do pokorného a nemyslícího stáda. A tak dodnes nemá v Rusku lidský život žádnou hodnotu ve srovnání s imperiálními cíli. Ve šťastnějších a úspěšnějších zemích je jejich výkonnost a kvalita života postavena na vy-užití tvůrčího potenciálu velkého množství lidí, z nichž je tvořena střední třída. V centrálně řízeném systému je jakákoli osobní iniciativa potenciálně nebezpečná a tudíž nežádoucí. Proto Rusko, které má obrovské energetické, surovinové i lidské zdroje, zoufale zaostává za mnohem menšími zeměmi, které těmito zdroji nedisponují. Proto je v Rusku kreativní střední třída nahrazena masou vyznačující se naprostou, až tupou loajalitou k vrchnosti. Jakýmisi Mankurty. Čím ohebnější páteř a čím větší absence svědomí, tím větší šance na závratnou kariéru. Zákony platí selektivně a nad zákony stojí osobní známosti a klanové vazby. Vliv zločineckých klanů se promítl i do degradace jazyka. Objevily se v něm pojmy, pro jejichž pochopení se musíte seznámit se Solženicynovými nebo Šalamovovými díly z vězeňského prostředí. Typicky zločinecké je vnímání okolního světa. Záměna pojmů vážit si někoho a bát se jej. „Neváží si nás, protože se nás přestali bát!“ Je pozoruhodné, že zločinecký žargon používá i doživotní prezident Vladimír Vladimírovič Putin. Jeho oblíbený výraz, používaný jako výhružka nepřátelům „?????? ? ???????“ (utopit v hajzlu) okouzlil většinu jeho poddaných. Pravdu má vždy silnější a nikdo se nad tím nepozastavuje. Lidé, kteří se dívají na události probíhající v současném Rusku evropskýma očima, se zoufale mýlí v hodnocení příčin a následků všech jevů v této nemocné zemi. K pochopení tamníc

Literárně-politologický cestopis pojednávající o současném reálném Rusku, tentokrát o autorových posledních cestách po severním Kavkazu, doplněný množstvím ilustrací a reprodukcí dokumentů v textu a především rozsáhlou obrazovou přílohou (128 barevných stran / 650 jedinečných fotografií, infografik a orientačních map). I tento svazek obsahuje jak reálie/fakta o tamní přírodě, pamětihodnostech, etnografii, mytologii a každodenním životě místních etnik, tak autorovy osobní zážitky a dojmy, ale i zasvěcené komentáře a odkazy na historické, kulturní a politické souvislosti, včetně pojednání o fenoménu "kavkazského terorismu," jeho genezi a historii!

Literárně-politologický cestopis pojednávající o současném reálném Rusku, jmenovitě o autorových cestách po Sibiři a Arktidě, plavbě na nákladních lodích po Jeniseji a návštěvě „neturistických destinací Dálného Severu, doplněný množstvím ilustrací a reprodukcí dokumentů v textu a především rozsáhlou obrazovou přílohou (128 barevných stran / 650 jedinečných fotografií, infografik a orientačních map). Svazek obsahuje jak reálie / fakta o tamní přírodě, pamětihodnostech, etnografii, mytologii a každodenním životě místních etnik, tak autorovy osobní zážitky a dojmy, ale i zasvěcené komentáře a odkazy na historické, kulturní a politické souvislosti, včetně pojednání o fenoménu GULAGu. Slovy Václava Marhoula: „Je to opravdu daleko, daleko více, než jen cestopis!“

Další z autorových „literárně-etnograficko-politologických cestopisů“ o současném reálném Rusku. Uvedený svazek, představující úvodní díl osmidílné série, je věnován autorovým cestám po regionu Idel-Ural (Povolží) a představuje de facto jedinou takovou publikaci pojednávající o tomto teritoriu, obývaném 7 národy, jejichž kultura je u nás fakticky neznámá. Kniha, doplněná rozsáhlou obrazovou přílohou (160 barevných stran / 700 jedinečných fotografií, infografik a map) obsahuje jak reálie, fakta o tamních pamětihodnostech, etnografii, mytologii, duchovních a kulturních tradicích a každodenním životě zdejších národů (Baškirů, Čuvašů, Erzjanů, Marijců, Mokšanů, Tatarů a Udmurtů), tak autorovy osobní zážitky a dojmy, ale i zasvěcené komentáře a odkazy na historické, kulturní a politické souvislosti, včetně pojednání o stalinském hladomoru, zdejším působení čs. legií i boji zdejších národů za svobodu.