Josef Kroutvor

Volné úvahy, črty, postřehy, zápisky z cest shrnuje do jednoho Balíčku další knížka Josefa Kroutvora. Je věnována především výtvarnému umění, přátelům, malířům, básníkům, krajinářům, osobnostem známým, ale i nedoceněným.

Ve stejné grafické úpravě jako Kroutvorovy vzpomínky Poletování jednoho ptáčka vydává nakladatelství Torst soubor jeho esejů o českých básnících, prozaicích a esejistech, které má autor rád a jejichž dílo ho oslovuje. Kroutvor je zaujatý čtenář, laskavý pozorovatel a má na literaturu osobitý, vyhraněný pohled. Nejlépe se mu píše o těch, které sám osobně poznal (Bohumilu Hrabalovi, Jiřím Muchovi, Pavlu Šrutovi), ale i o těch, jejichž dílo je mu blízké, ač žili třeba již v 19. století či v první polovině století dvacátého (Karel Hynek Mácha). Nenápadně, jakoby mimochodem, autor ve své knize rozevírá široký vějíř podnětů k četbě a jejímu promýšlení. Jeho knihu s radostí přečte každý, od lidí, kteří se literaturou zabývají pracovně, až po běžné zájemce o četbu. A ti i oni v knize naleznou vedle plynulého a jemného Kroutvorova stylu i mnoho nápadů a podnětů. A to i na cestování po Čechách, neboť Kroutvor nikdy literaturu nevidí jako usazenou v univerzitní knihovně, vždy je mu spjata s krajinou, s vesnicemi a městečky, s celou naší zemí.

Malá vánoční četba je samozřejmě narážkou na Mozartovu Malou noční hudbu, oblíbenou náladovou skladbu. Určitě zazní i o Vánocích a přispěje k dobré vánoční atmosféře. V podobném duchu je komponována i Malá vánoční četba aneb Pomalu na cestě k Betlému. Vánoce chtějí klid, není třeba spěchat. Zlatá metla Je tam, zastrčená až nahoře za trámem na půdě. Padá na ni prach, ale stále ještě září pozlátkem. Leží tam už léta, odložená, ale nezapomenutá. Září tajemně jako tajemná věc, jako vzpomínka na svatou návštěvu. Je to tak dávno, že i Mikuláš s biskupskou berlou byl tenkrát jistě svatý muž. Ve velké knize byly zapsány všechny hříchy malého hříšníka. Chlupatý čert chrastil řetězem a hrozil zlatou metlou. Anděl s líbeznou tváří rozhazoval z košíčku stříbrné hvězdičky. Je to tak dávno, jako by to už ani nebyla pravda, uběhlo tolik let

Básnická sbírka Josefa Kroutvora. Josef Kroutvor narozen 30. 3. 1942 v Praze. Esejista, historik umění, básník a kreslíř. Studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studijní pobyty v Besançonu a ve Vídni. V samizdatu a ve Svědectví publikoval pod kafkovským pseudonymem Josef K. Autor manifestu Škola české grotesky a eseje Střední Evropa: anekdota a dějiny. Od roku 1970 zaměstnán třicet let v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze v oddělení užité grafiky a fotografie. Autor výstav, řady odborných a uměleckých publikací, antologií, monografií a kurzív pro Český rozhlas Vltava. Jeho knížky vyšly např. v nakladatelství Pulchra a Měsíc ve dne, v poslední době spolupracuje s nakladatelstvím Archa Zlín. Své vzpomínky shrnul v knize Poletování jednoho ptáčka, kterou vydalo nakladatelství Torst v roce 2019.

Audiokniha Poletování jednoho ptáčka, napsal Josef Kroutvor. Jedinečnou příležitost nahlédnout do životního příběhu Josefa Kroutvora, známého esejisty, historika umění a básníka, nabízí jeho vzpomínkové ohlédnutí Poletování jednoho ptáčka. Desetidílný seriál, rozdělený do krátkých kapitol, vychází z autorova rukopisu, který v roce 2019 vydalo nakladatelství Torst.

Spolu s esejistou Josefem Kroutvorem vstupte do kavárny, objednejte si kávu a pozorujte proměny společenského života! Jak se měnila doba, móda, styl, zvyky, jak se stále mění svět… Kavárna je zrcadlem města, seznamte se s historií pražských kaváren a věnujte pozornost i současnosti.

Po řadě knih esejistických, uměleckohistorických a básnických se historik umění a esejista Josef Kroutvor rozhodl napsat knihu, v níž vzpomíná na svůj vlastní život. Kroutvor nikdy nebyl a nechtěl být autorem obsáhlých monografií, tlustých svazků a vyčerpávajících studií. Vždy se snažil psát tak, aby jeho texty byly srozumitelné pro každého, přístupné a sdělné. V tomto duchu napsal i svou vzpomínkovou knihu. Poletování jednoho ptáčka je záměrně knihou jakoby drobnou, stojící na okraji velkého historického dění. Přestože Kroutvor nechtěl napsat velkou knihu pamětí, jeho vzpomínky jsou nabité mnoha důležitými historickými fakty a zalidněny desítkami významných osobností české i evropské kultury a společnosti. Vše je podáno se skromností a zdrženlivostí, stručně a velmi jemně. Kniha je doplněna souborem unikátních fotografií a reprodukcí kreseb.

Jeden z významných středobodů české poezie, literatury a výtvarného umění leží v Petrkově na Vysočině. Staré a bytelné stavení, bývalý selský zámeček s věžičkou, dům podobný biblické arše, poskytoval po mnoho let fyzické i duchovní útočiště básníkovi Bohuslavu Reynkovi, jeho francouzské ženě Suzanne Renaud, synům Danielovi a Jiřímu. Do Petrkova přicházeli přátelé, návštěvníci, významné osobnosti, před zámečkem se dodnes zastavují ctitelé Reynkovy poezie a jeho grafického díla. Publikace Archa Petrkov (nakl. Měsíc ve dne) je připomínkou živé tradice, osudů a událostí a také poctou "klukům z Petrkova" - Jiřímu, překladateli kultovního Pourratova románu Kašpar z hor, a Danielovi, fotografovi, autorovi magických fotomontáží. Knihu doprovázejí texty editora Josefa Kroutvora, Miloše Doležala a Josefa Mlejnka. Fotografie Františka Nárovce a další unikátní historické fotografie zachycují venkovské prostředí Petrkova, běžný, každodenní život domu i hravé chvíle s milovanými kocoury. Koncepce knihy vychází ze žánru tzv. básní v próze, přináší některá nová fakta, opomenuté ilustrace, a doplňuje tak obraz Petrkova, legendy české kultury.

Čtyřicet textů o Praze banální a existenciální od konce 60. let 20. století, přes období normalizace a nástup demokracie doprovázený živelným liberalismem. Autor si všímá především tzv. odvrácené strany města. Popisuje, jak vypadaly výlohy, obchody, fasády domů, pasáže, bufety, kina, bary, hospody a lidé, kteří se v nich pohybovali, žili. Připomíná také projevy intelektuální ironie i absurdity lidového humoru, zabývá se též tzv. českou groteskou. Prahu mizernou ovládají mýty a fámy, iracionalita se často mísí s realitou, všední skutečností. Kroutvorova Praha mizerná dokumentuje a uchovává tvář města v podobě, na kterou vesměs obyvatelé a představitelé obce nebývají pyšní. Nicméně šlo o nedílnou součást města, které navíc, jak se časem ukázalo, zrodilo a nebo odhalilo opravdové kulturní osobnosti a klenoty.

Josef Kroutvor se ve své nové knize zamýšlí nad obyčejnými a zdánlivě banálními věcmi, které považujeme za samozřejmé, aniž bychom si uvědomovali, že pomalu z našeho života mizí. Píše o hrnčířích, sklářích, výrobcích ručního papíru, vůni terpentýnu, starém designu, venkovské hospodě, cikánském putování, psaní textů obyčejnou tužkou, o větru, kamenech, starých alejích, o svobodě. Chválí, vzdává poctu, ale nechybí ani rozpaky. Kroutvor připomíná, že i malé věci mají v našem životě své místo, práce rukou má svůj smysl i v době vyspělých technologií a ohrožené druhy se nevyskytují jen v přírodě. Téměř třicet nových a dosud nepublikovaných esejů uvozuje fotografie štěrkové cesty, která naznačuje alternativní směr putování, četby.

Josef Kroutvor není jen vzdělaný uměnovědec a bystrý esejista, ale také sugestivní vypravěč příběhů. Bohumila Hrabala poprvé osobně poznal v polovině šedesátých let; koncem dalšího decennia se začali stýkat pravidelně a přátelsky. V nové knize, jež shrnuje texty na hrabalovské téma, propojuje Kroutvor svou všestrannou odbornou erudici s důvěrnou obeznámeností s Hrabalovým myšlením, cítěním a temperamentem. Jako teoretik umění se Kroutvor zabývá především proměnami stylu, a to nejen výtvarného či literárního, ale především životního a společenského. Umí se vžít do atmosféry různých dob a lokalit, umí rozpoznat, jaké umělecké projevy odtud přímo vzešly a jaké jsou jen odvozeninami světových trendů. I proto zdůrazňuje zakladatelský význam Hrabalova bohémského okruhu v Libni (Boudník, Bouše, Bondy, Reegen), který od konce 40. let minulého století působil déle než jedno desetiletí jako skryté ohnisko alternativní kultury. I proto se v souvislosti s Hrabalem vrací k pozapomenutému fenoménu Střední Evropy a zkoumá svéráz její kultury a mentality. Kroutvorova esejistika má ovšem vysokou literární hodnotu sama o sobě, bez ohledu na témata, která sleduje. Myšlenky jsou formulovány zdánlivě prostě, tok výkladu se občas nenuceně stočí k zajímavým odbočkám, ale v závěru čtenář zjišťuje, že se docela přístupně dozvěděl to nejcennější. „Na příběh nestačí žádná literární teorie, příběh je literární zázrak, a ten se koná či nikoliv. Do děje musí vstoupit fatum a ještě něco: doba, ale ne jako kulisa, doba jako esence,“ píše Kroutvor o Hrabalově díle, ale totéž se dá říct o jeho vlastním vyprávění na hrabalovské téma. K podstatě nevšedního literárního úkazu, jímž Hrabal byl, se v jistém smyslu přiblížil nejblíž ze všech, kteří to zkusili.

Audiokniha Pražský chodec, kterou napsal Josef Kroutvor. Historik umění a esejista Josef Kroutvor (nar. 1942) od roku 1969 publikoval, nejprve převážně časopisecky, množství studií, kritických a uměnovědných statí, literárních textů a esejů. Své práce uveřejňoval v oficiálních periodikách, v samizdatu i v časopisech exilových. Po roce 1989 vyšla řada jeho prací knižně.