Petra Kuchyňková

Monitoring evropské legislativy 2012 je v pořadí již sedmým svazkem v českém prostředí ojedinělého projektu, který po vstupu ČR do EU inicioval europoslanec Hynek Fajmon. Autoři, analytici Centra pro studium demokracie a kultury, od roku 2004 zevrubně sledují dění v EU a pokoušejí se zachytit vývoj ve všech klíčových unijních politikách. Vždy přitom zohledňují potenciální dopady na ČR. Rok 2012 byl stejně jako rok předchozí ve znamení pokusů unijních elit o záchranu stávající podoby projektu společné evropské měny. I proto byl podepsán tzv. fiskální pakt a začalo se stále častěji hovořit o vytvoření problematické bankovní unie. Nadto se skupina jedenácti členských států (bez ČR) rozhodla zavést v režimu tzv. posílené spolupráce spornou daň z finančních transakcí. Na druhou stranu se po téměř čtyřiceti letech podařilo v obdobném aranžmá (tentokrát za účasti ČR) dosáhnout důležité shody na zavedení evropského patentu. Publikace je pro přehlednost doplněna rejstříkem, podrobným obsahem a slovníčkem, nově také obsahuje relevantní data z Eurostatu. Je určena nejen studentům, akademikům a všem, kteří se s problematikou EU dostávají do každodenního kontaktu, ale poslouží komukoli s hlubším zájmem o vývoj evropského projektu.

Monitoring evropské legislativy 2011 je v pořadí již šestým svazkem v českém prostředí ojedinělého projektu, který po vstupu ČR do EU inicioval europoslanec Hynek Fajmon. Autoři, analytici Centra pro studium demokracie a kultury, od roku 2004 soustavně „překládají" relevantní unijní dokumenty do srozumitelného jazyka a pokoušejí se zachytit vývoj ve všech klíčových politikách EU. Vždy přitom zohledňují potenciální dopady na ČR. V roce 2011 se projekt evropské integrace dostal podle mnohých do dosud největší krize ve své historii. Bruselské instituce se ovšem zdaleka nevěnovaly pouze mediálně vděčným „bojům o euro". V souvislosti s přípravou nového víceletého finančního rámce na roky 2014-2020 se znovu začalo hovořit například o vnitřním trhu, reformě společné zemědělské politiky či o zpřísnění čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Publikace je pro přehlednost doplněna rejstříkem, podrobným obsahem a slovníčkem. Je určena nejen studentům, akademikům a všem, kteří se s problematikou EU dostávají do každodenního kontaktu, ale poslouží komukoli s hlubším zájmem o vývoj evropského projektu.

Kniha navazuje na publikace Monitoring evropské legislativy 2004–2005, 2006 a 2007. Shrnuje a doplňuje pravidelné, elektronicky uveřejňované monitoringy, které analytici CDK sepsali od ledna 2008 do dubna 2009, čímž završí funkční období Evropského parlam

Procesy kontroly zbrojení a odzbrojování a jejich výsledky vyvolávaly v rámci bezpečnostních a strategických studií v době studené války i po jejím završení četné diskuse o jejich významu, efektivitě a dlouhodobém přínosu pro vztahy mezi státy a napomáhání udržování stability a míru ve světě. Tato oblast vzbuzovala značnou pozornost vzhledem k přímé vazbě na praktickou bezpečnostní politiku a předpokládaný pozitivní dopad kontroly zbrojení a odzbrojování na úroveň a kvalitu vztahů antagonisticky orientovaných supervelmocí nebo na globální prostředí. Právě proto do ní byly mnohými autory vkládány téměř bezmezné naděje, zatímco u jiných vyvolávala značnou míru skepse, k níž dosavadní výsledky těchto procesů jednoznačně poskytovaly důvody. Kontrola zbrojení ani odzbrojování nejsou panaceou, účinným všelékem na většinu palčivých problémů současných mezinárodních vztahů. Neměly by být považovány ani za placebo, vyvolávající zákonitě bezproblémové zdání jejich účinnosti a bránící tak kritickému hodnocení jejich role, významu a přínosu. V této souvislosti je třeba si připomenout slova Raymonda Arona - zbraně vyvolávají permanentní riziko, ne permanentní válku. Jsou to lidé, ne zbraně, kdo začíná války.