Ladislav Kudrna

Vážení a milí čtenáři, kniha, kterou právě držíte, přináší zcela nový pohled na činnost našich letců ve Velké Británii za druhé světové války. Za pomoci konkrétních válečných fenoménů bude ukázán život československých letců na půdě Británie v širším kontextu. Čtenář tak bude mít například možnost dozvědět se, jak letci vnímali válečný čas, jež, jak bude ukázáno, neběžel zcela monotónně. Atraktivní formou bude ukázán čas předepsaného operačního turnusu a co pro letce znamenalo jeho dokončení. Vynechán nebude ani popis „rychlých“ politických událostí. Na základě deníků, válečných kronik budou komentovány události jak z mezinárodní, tak domácí politické scény a ně navazující události.

Kniha přináší zajímaný pohled na osud jednoho konkrétního letce, jenž byl zasazen do mnohem širšího kontextu. Oním letcem bude vynikající stíhací pilot Stanislav Fejfar, který nás bude na stánkách této práce provázet od jeho útěku z okupované vlasti až do jeho smrti v leteckém souboji nad severní Francií.

Kniha přináší nový pohled na život a činnosti československých letců za druhé světové války. Dozvíte se jak tito muži žili, když neseděli ve svém letounu, jak prožívali svůj volný čas, co je nejvíce trápilo a zajímalo.

Kniha přináší zcela nový pohled na téma českoslovenští letci v německém zajetí 1940 – 1945. Většina dosavadní literatury se soustředila pouze na to, jak byl dotyčný letec, osádka, sestřelen a jak následně upadl do zajetí. Ani autor této knihy se nevyhnul popisu sestřelení a následného zajetí, které je ovšem zpracováno z širšího pohledu po důkladném vytěžení archivních materiálů. Kniha mimo jiné pojednává o organizaci zajateckého tábora a života v zajetí samého. Jak probíhaly všední, ale i sváteční a výjimečné dny v zajateckém táboře. Nebude vynechána ani otázka úrovně stravování a ubytování. Vztahy mezi zajatci a německými strážnými. Stranou nezůstane ani ožehavé téma právního postavení našich zajatých letců. Zcela novým a obšírným pohledem bude zpracováno téma útěků našich letců ze zajetí. Jaká byla situace před koncem války a po osvobození táborů spojeneckými vojsky. Zakončením knihy potom bude návrat čs. letců do Británie.

Kniha pojednává o Otakaru Černém, plukovníku letectva v záloze, který se do svých dvaceti devíti let účastnil celkem pěti útěků, z nichž zejména ten poslední, z komunistického lágru, byl ten nejdůležitější. Kniha obsahuje cca 420 fotografií, z nichž přibližně polovina z nich mapuje pohled na činnost mužů „z druhé strany“, tedy letců Luftwaffe.

Kniha pojednává o fenoménu vlastenectví našich letců v průběhu událostí druhé světové války. Čtenáři vyvstane před očima zcela nový pohled na činnost našich letců na Západě, se kterým se jistě ne každý dokáže ztotožnit.

Publikace Ladislava Kudrny přináší zcela nové informace o působení Čechů a Slováků na bojištích jihovýchodní Asie v rozmezí let 1945–1954. Díky tomu, že mohl studovat relevantní materiály přímo v archivu francouzské cizinecké legie, jsou čtenáři vůbec poprvé předloženy údaje o počtech československých občanů sloužících v jejich řadách od samého počátku až do současné doby. Nechybí ani zpracování počtu padlých Čechoslováků v Indočíně, včetně jejich jmenného seznamu a zasazení problematiky první vietnamské války do kontextu mezinárodních událostí. Jedinečnost publikace podtrhuje množství doposud nikdy nezveřejněných fotografií, mapujících nasazení (nejen) našich občanů v průběhu indočínské války. Jedná se o monografii, jejíž nedílnou součástí jsou přepsané autentické dopisy mladého Ladislava Charváta, jehož osud zavál až na vzdálené vietnamské bojiště.

Autor Ladislav Kudrna se tentokrát zaměřil na první vietnamskou válku a působení Čechoslováků v cizinecké legii. Kniha obsahuje řadu unikátních fotografíí a dosud nepublikovaných dokumentů.

Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost, zahrnující množství různorodých aktivit.

Na počátku procesu s undergroundem stála celostátní akce „Kapela“, která si za „snadný“ cíl zvolila „vlasatce“, respektive „závadové“ bigbeatové skupiny. Zápas komunistického režimu s nechtěnou hudbou začal ale již o deset let dříve, v září 1964. Brutální zásah v Rudolfově na konci března 1974 navždy proměnil podzemní společenství. Počínaje srpnem 1974 se stranické špičky systematicky zabývaly hudební produkcí, aby rok poté, v říjnu, volaly po likvidaci „druhé“ kultury. Na obojí reagoval plukovník Vladimír Stárek, náčelník X. správy. V listopadu 1975 vydal pokyn k zahájení celostátní akce „Kapela“. Její spuštění mělo ukončit existenci „ideologicky závadných“ skupin a zamezit vzniku podobných těles. Ikona podzemí, The Plastic People of the Universe, byla vybrána za exemplární případ, na němž režim hodlal demonstrovat svoji sílu. Nechtěným výsledkem se stala nejen Charta 77. O deset let později byl normalizační režim konfrontován s „explozí“ rockových, undergroundových, punkových a alternativních kapel. Na základě doposud neznámých archivních materiálů vyvstává před čtenářem zcela nový pohled na zásadní události našich novodobých dějin.

Pokud Ivan Martin Jirous v únoru 1975 definoval český underground, mohlo se tak stát pouze díky tomu, že popsal něco, co již delší čas existovalo. Žádné společenství nevznikne z ničeho, nevyroste na zelené louce. Ve skutečnosti je zapotřebí vrátit se zpět o deset let, do doby, kdy nastávala postupná liberalizace neostalinského režimu, přinášející zásadní sociální a kulturní změny. Nastupující generace se vůči establishmentu vymezovala různými způsoby. Mezi ty nejviditelnější a nejhlasitější patřila doslova exploze bigbeatových kapel a (tehdy) šokující móda mladých mužů: nošení dlouhých vlasů. Nejen západní hudba, překonávající železnou oponu pomocí rozhlasových přijímačů, ale i literatura, a to především beatnická, trvale ovlivnily mentalitu mladých lidí. To vše se odehrávalo na pozadí turbulentních mezinárodních událostí.

Kniha přináší zajímaný pohled na osud jednoho konkrétního letce, jenž byl zasazen do mnohem širšího kontextu. Oním letcem bude vynikající stíhací pilot Stanislav Fejfar, který nás bude na stánkách této práce provázet od jeho útěku z okupované vlasti až do jeho smrti v leteckém souboji nad severní Francií.

Kniha pojednává o fenoménu vlastenectví našich letců v průběhu událostí druhé světové války. Čtenáři vyvstane před očima zcela nový pohled na činnost našich letců na Západě, se kterým se jistě ne každý dokáže ztotožnit.