Jan Kuklík strana 2 z 2

Autor na základě historicko-právního rozboru seznamuje čtenáře s vybranými problémy obnovy československého státu za 2. světové války a se vznikem a činností prozatímního státního zřízení ČSR v emigraci.

V této učebnice se autoři pokusili o postižení základních rysů druhého velkého právního systému euroatlantické civilizace (vedle nám daleko známějšího evropského kontinentálního práva), v němž jsou historie a platná právní úprava v důsledku rozsáhlého vlivu soudních precedentů neodmyslitelně provázány. Čtenář tak je nejprve informován o vývoji a podstatě jednotlivých klíčových institutů common law v Anglii, přičemž opomenut není ani místní ústavní vývoj, jemuž je pak rozsáhlý výklad věnován i v části dotýkající se americké právní historie. Na něj navazuje vylíčení základních aspektů angloamerické právní filozofie. Pro strukturu knihy je pak zvláště významné, že učební text doprovází rozsáhlý překlad angloamerických právních pramenů, jež by měly čtenáři pomoci učinit si vlastní a nezaujatý úsudek o jednotlivých otázkách právního vývoje v této oblasti (kromě stěžejních právních pramenů se zde objevují i mnohé další ve snaze učinit tuto mozaiku co nejreprezentativnější a nejpestřejší). Učebnice tak má ambici přesáhnout pouze potřeby studentů právnických fakult a být nepostradatelnou pomůckou a průvodcem každého zájemce o kulturu angloamerické oblasti, v níž právo hrálo a dosud hraje naprosto zásadní a nepřehlédnutelnou roli.

Předkládaná kniha je pokusem o syntézu československých právních dějin v letech 1945–1989. Ačkoliv se zaměřuje především na období komunistického režimu (lidové demokracie a samozvaného socialistického komunistického režimu), jsou do ní zařazeny i dvě kapitoly pojímající vývoj mezi roky 1945–1948, neboť toto období je důležitým pro pochopení poúnorového vývoje a byly v něm položeny základy pro důležité politické, ekonomické a sociální změny vedoucí k Únoru a k vytvoření režimu „lidové demokracie“. Do textu byly mj. zařazeny ukázky z pramenů různého typu a provenience tak, aby si čtenář udělal na některé otázky názor sám a aby mu nebyl vždy jen zprostředkován. Text je určen nejenom studentům práv, ale i širší odborné veřejnosti.

Autorská dvojice vysokoškolských profesorů Kuklíka a Petráše je zárukou kvalitního zpracování moderní látky s bohatými historickými kořeny - integračních společenských procesů vůbec a evropské integrace zvláště. Kniha je - jako všechna díla vydávaná v ediční řadě Avenira - vybavena vysoce funkčními registry.

Monografie věnovaná historii státních zásahů do vlastnického práva na území Československa. Kniha je členěná podle jednotlivých období československých dějin, od první československé republiky do roku 1989. Zařazena je i kapitola ze starších dějin českého státu, z období po Bílé hoře.

Kniha se zabývá návrhem na vydání národnostního statutu v Československu v roce 1938, který byl pokusem řešit složitou situaci, do které se československý stát koncem třicátých let dostal. Národnostní statut měl být významnou reformou menšinové politiky a měl se týkat nejen německé menšiny, ale i všech ostatních menšin a jejich právního postavení. Dotýkal se nejen jazykového práva, ale i otázek školství, státní správy, sociálního zabezpečení či trestní ochrany menšin. Hlavním účelem připravovaného právního předpisu mělo být uvolnění mezinárodního tlaku na Československo v souvislosti s Hitlerovou politikou po anšlusu Rakouska, která otevřeně využívala požadavky sudetských Němců jako součást snah k prosazení územních a politických požadavků, vedoucích až k Mnichovu a poté i k druhé světové válce. Kniha analyzuje jak přípravu statutu, vnitropolitická jednání a jednání s SdP, tak zejména mezinárodněpolitickou rovinu, která předurčila neúspěch tohoto ambiciózního návrhu na řešení menšinových otázek. Součástí knihy je i edice textu národnostního statutu, který je tak poprvé v ucelené podobě k dispozici zájemcům o moderní československé dějiny.

Rozsáhlá monografie odborníků z pražské právnické fakulty pod vedením Jana Kuklíka a Reného Petráše se věnuje problému majetkových ztrát židovského obyvatelstva za druhé světové války a různým metodám odškodnění. Publikace má široký historický a komparativní záběr, obsahuje podrobnou analýzu právních aspektů a zabývá se i dodnes nedořešenými otázkami. Nejpodrobněji je v knize zastoupeno území bývalého Československa, ale pozornost je věnována i vývoji v dalších státech: Německu, Rakousku, Polsku, ale také v zemích s velmi odlišnou situací, jako jsou Velká Británie, Bulharsko či Švýcarsko. Výklad u jednotlivých států obvykle zahrnuje nástin vývoje postavení Židů v daném regionu v posledních desetiletích před holocaustem, jsou však naznačeny i starší, středověké tradice. Jádrem práce je zachycení často až pozoruhodně různorodých metod záborů židovského majetku zejména v době druhé světové války a jeho restitucí nebo různých odškodňovacích akcí, které probíhají až do současnosti.

Publikace Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let 1938-1945 obsahuje fotografie ilustrující druhý exil E. Beneše, druhého prezidenta Československé republiky a jeho aktivity před a v průběhu druhé světové války, v letech 1938-1945. Koncepčně kniha představuje jednofondovou edici vybraného fotografického archivního materiálu chronologicky seřazeného. Edice představuje 99 autentických fotografií pořízených z černobílých pozitivů. Kniha začíná velkou vstupní studií spoluautorů Jana Kuklíka a Jana Němečka o Benešově zahraniční i vnitřní politice v exilu, následuje ediční úvod Jana Bílka a poznámky Erika Maršouna k vybraným fotografiím včetně obsáhlého anglického resumé. The book Second Exile of Edvard Beneš deals with the series of photographs illustrating the second exile of E. Beneš, the second President of the Czechoslovak Republic and his activities before and during WWII, in the years 1938–1945. Conceptually, the book forms a one-collection and selective edition of photographic archival materials arranged chronologically. The edition of reproductions presents a set of 99 full and authentic photographs as black-and-white positives. This book begins with a big introductory study by co-authors Jan Kuklík and Jan Němeček deals about Beneš’s foreign and internal policy in exile, followed by an editorial introduction by Jan Bílek and notes of Erik Maršoun who selected the photographs inclusive extensive English resume.

Ethnic minority issues played an important role in the history of Czechoslovakia, from 1918, during World War II and in the years immediately following it. Czechoslovakia became a model for solving ethnic and minority problems and legal regulations had always played a key role in the status of minorities. This book, which deals with issues concerning ethnic and language minorities in Czechoslovakia from a long-term perspective, is primarily intended for foreign readers. In recent years, ethnic minority issues are once again becoming relevant in Europe and thorough knowledge of earlier problems and solutions may facilitate further examination of the current problems.

Kniha předního českého právního historika Jana Kuklíka pojednává o československo-britských majetkových a finančních jednáních od Mnichova až do 80. let. Všímá si zejména, jak byly politické vztahy mezi oběma státy ovlivňovány nevyřešenými problémy způsob

Analytická monografe rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů. Zprávy si nejvíce všímaly československého státoprávního uspořádání a politického systému, vztahu Československa k SSSR, USA, Velké Británii a dalším státům, postavení německé menšiny, vojenských záležitostí, rekonstrukce či složitého propletence vzájemných ekonomických, finančních a obchodních vztahů mezi Velkou Británií a ČSR. Stranou však nezůstával ani život a problémy běžného občana, což představuje dosud nevyužitý pramen k poznání každodennosti v bezprostředně poválečném období. Publikace vyvrací, na základě dlouholetého detailního výzkumu autorů v mnoha různých fondech v Te National Archives v Kew v Londýně, přetrvávající názory, že Velká Británie se o středoevropské dění příliš nezajímala či že mu nerozuměla. Britská diplomacie si byla dobře vědoma reality poválečné situace ve střední Evropě a svého postavení v rámci protihitlerovské koalice a rozhodně nelze říci, že by Československo jako sovětský satelit předem odepsala.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května. První československá ústava je spojena se vznikem samostatného státu, ale i s osudovými okamžiky ohrožujícími samostatnou československou státnost v letech 1938/1939 a s nadějí na její obnovu v letech druhé světové války a po jejím skončení. Ústavní listina z roku 1920 posloužila i jako jeden z inspiračních zdrojů při přípravě nové české ústavy v roce 1992.

Dějiny evropského práva jsou od dávných časů spojeny s vývojem kodifikací, tedy zákonů či zákoníků upravujících základní právní vztahy jednotlivých právních odvětví. Nejvýznamnějšími z nich, motivy, které k jejich vytvoření vedly, jejich strukturou a právními instrumenty, ale i společenským a politickým kontextem jejich vzniku se zabývá moderně pojatá monografie zkušených autorů, kteří se se stejnou jistotou pohybují na poli právním i historickém. Publikace slouží jako významný studijní materiál