Tomáš Kulka

Mi a giccs? Mi mögött a fellebbezés? Ennél is fontosabb, mi a baj a giccsnel? Noha a modern és posztmodern kultúránk központi jelentőségű, a giccset nem vizsgálták komolyan és átfogóan; esztétikai értéktelenségét általában feltételezték, de ritkán magyarázzák. Kitsch és Art arra törekszik, hogy ezt a jelenséget esedékessé tegye a művészi értékelés és az esztétikai értékítéletek alapjainak feltárásával. Kulka Tomas a giccset vizsgálja a képzőművészet, az irodalom, a zene és az építészet területén. A kitch és a művészet megkülönböztetése érdekében Kulka azt javasolja, hogy a kitch azonnal azonosítható, érzelmileg töltött tárgyakat vagy témákat ábrázoljon, de ez nem lényegesen gazdagítja a ábrázolt tárgyakkal vagy témákkal kapcsolatos társulásainkat. Ezután foglalkozik a giccs megtévesztő természetével, megvizsgálva annak művészi és esztétikai értéktelenségét. Végül Kulka azt állítja, hogy a giccs tömeges vonzereje nem tekinthető esztétikai fellebbezésnek, de elemzése megvilágíthatja a művészet elismerésének természetét.

Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou? Kniha Tomáše Kulky Umění a jeho hodnoty: logika umělecké kritiky ukazuje, že takováto pojetí jsou značně zjednodušená. Autor zde navazuje na jeden z hlubokých problémů moderní filozofie, jehož rozpoznání nalezneme již v díle Davida Huma či Immanuela Kanta. Na jedné straně říkáme, že každému se líbí něco jiného a nemá smysl diskutovat o tom, kdo má pravdu, na straně druhé jsme schopni se navzájem přesvědčovat, že to či ono umělecké dílo je lepší než jiné. Má tedy toto naše konání přece jen nějakou logiku, nebo nemá? Jsou estetické soudy vůbec možné? Jinými slovy, jedná se o soudy, které se řídí nějakými pravidly? Tomáš Kulka přichází s původním řešením těchto tradičních problémů, čímž zároveň na obecnější rovině završuje svá předchozí zkoumání věnovaná vztahu umění a kýče a problematice uměleckého falza. Na pozadí jedné z hlavních současných diskusí v rámci angloamerické estetiky předkládá nejen odpovědi na výše uvedené otázky, nýbrž i přesvědčivá vysvětlení některých kontroverzí týkajících se hodnoty moderního i postmoderního umění či vztahu mezi uměním a vědou.

Třetí rozšířené vydání studie, která se zabývá dvěma různými tématy. První téma je zcela konkrétní a týká se specifické podstaty kýče. Druhé se vztahuje k všeobecné problematice hodnocení uměleckého díla. V první části této studie se stanovují kritéria pro identifikaci kýče a podmínky pro aplikaci pojmu kýč. Druhá část pojednává o lživém charakteru kýče. Rozbor kýče v prvních dvou částech je zaměřen převážně na jeho výskyt v malířství. Ve třetí části jsou uvedeny projevy kýče v dalších uměleckých žánrech.

Komentovaná antologie Co je umění? Texty angloamerické estetiky 20. století předkládá českým čtenářům poprvé reprezentativní výběr textů o definici umění, které jsou součástí diskuse probíhající v angloamerické estetice od padesátých let 20. století do současnosti. Ačkoliv by její titul mohl takové očekávání vzbuzovat, nenabízí jednoznačnou odpověď na otázku, co je a co není umění: je naopak koncipována tak, aby byla zastoupena všechna významná stanoviska k problému a vyznačena čitelná a srozumitelná linie ve vývoji sledované diskuse o povaze a definici umění. Výběr textů může zaujmout jak ty, kteří jsou o smyslu a užitečnosti definice umění přesvědčeni, tak i ty, kteří filozofickou definici umění nepostrádají a nejsou tomuto teoretickému úsilí nakloněni. Diskusi o definici umění totiž netvoří pouze pozitivní pokusy o její nalezení, ale stejnou měrou i debata o samotném smyslu takové snahy. Kniha je ovšem především určena všem, které jejich zkušenost s uměním - v kterémkoli jeho druhu, žánru či médiu - někdy přivedla k myšlenkám přesahujícím jednotlivé dílo, soustředěným kolem základní otázky, co tvoří specifika oblasti vymezované pojmem umění.

Autor zde využívá zdánlivě okrajového problému uměleckého falza k tomu, aby své čtenáře uvedl do jinak spletitého terénu současných teoretických diskusí. Kolem hlavního těžiště - problematiky hodnocení uměleckých děl - jsou postupně otevírána další související témata autenticity a identity uměleckého díla. V rámci kritického přehledu nejvýznamnějších pokusů vyřešit problémy spojené s existencí uměleckého falza autor odhaluje jejich společný předpoklad, podle kterého umělecká hodnota díla spočívá v hodnotě estetické. Nedostatečnost na tomto předpokladu založených pojetí (které autor souhrnně nazývá estetickým monismem) se postupně ukazuje pomocí analýz prací známých kritiků a jednotlivých uměleckých děl (např. Picassových Avignonských slečen). Vyústěním úvah Tomáše Kulky se stává jeho vlastní dualistické pojetí, kladoucí před diskutované tradiční pohledy na hodnocení uměleckých děl účinnou alternativu. Z pozice hodnotového dualismu se zpětně vyjasňuje rozporuplnost tradičních odpovědí n

Druhé rozšířené vydání studie, která se zabývá dvěma různými tématy. První téma je zcela konkrétní a týká se specifické podstaty kýče. Druhé se vztahuje k všeobecné problematice hodnocení uměleckého díla. V první části této studie se stanovují kritéria pro identifikaci kýče a podmínky pro aplikaci pojmu kýč. Druhá část pojednává o lživém charakteru kýče. Rozbor kýče v prvních dvou částech je zaměřen převážně na jeho výskyt v malířství. Ve třetí části jsou uvedeny projevy kýče v dalších uměleckých žánrech.