Hans Küng strana 2 z 2

V této knize, která se dočkala už mnoha vydání ve všech světových jazycích, se koncilový teolog a filosof náboženství Hans Kůng vyrovnává s posledními otázkami smyslu časově omezeného lidského pobytu na světě. Co se děje ve smrti? Co přichází poté? V moderní společnosti se často zdála být otázka věčného života vyřízena. Nicméně právě z oblasti současné medicíny a lékařské etiky se nově diskutují otázky související s umíráním, smrtí a dalších forem života. Tyto problémy vyžadují komplexního posouzení multidisciplinárního, z hlediska dnešní medicíny, přírodních věd, filosofie i dějin náboženství. Také křesťanská teologie se nově ocitá před nutností odpovědět na řadu dílčích problémů: Co dokazují prožitky umírajících? Je věčný život pouhou projekcí lidských přání nebo je skutečností? Jak posuzovat reinkarnaci? Z čeho vychází židovsko-křesťanská naděje vzkříšení? Není víra jen pouhou útěchou? A co konec světa? Co tedy vlastně znamená víra v život věčný? Na tyto otázky odpovídá Hans Küng ve svých přednáškách pro posluchače všech fakult univerzity v Tübingen. Nemají podobu akademických traktátů, ale nabízejí srozumitelnou ekumenickou teologii, koncipovanou nejen s ohledem na různé křesťanské konfese, ale i na velká světová náboženství.

Hans Küng, bývalý katolícky kňaz vo Vatikáne, dnes disident, sa vo svojom diele venuje dejinám katolíckej cirkvi od jej začiatku až po súčasnosť. Všíma si jej vzťah k iným náboženstvám, pričom kladie viaceré otázky, napr. či bol Ježiš katolík, prečo došlo k rozkolu s východnou cirkvou, ako sa prejavili závery 2. Vatikánskeho koncilu v praxi, aký by mal byť nasledujúci, dvadsiaty štvrtý pápež i kedy bude zvolaný 3. Vatikánsky koncil. V celom diele prejavuje svoju vieru v katolícku cirkev, súčasne však jednoznačne vyjadruje svoje presvedčenie o nevyhnutnosti ekumenickej, demokratickej cirkvi. Knihu preložil Oto Havrila.

Náboženství Číny se dlouho považovala za jakousi okrajovou oblast v rámci všeobecných dějin náboženství. H. Küng se naopak snaží představit čínská náboženství moudrosti z nového hlediska. Spatřuje v nich třetí pramen světových náboženských dějin

V šesti jasně rozčleněných kapitolách ukazuje významný současný teolog, jak lze i dnes rozumět dvanácti článkům starobylého křesťanského vyznání víry. Název „Symbolum Apostolorum“ a vyprávění o jeho apoštolském původu se v křesťanských obcích objevují až kolem roku 400, byly však inspirovány apoštolským poselstvím. A dodnes se toto vyznání udrželo v katolické církvi i v církvích reformačních jako jednoduché, narativní shrnutí křesťanské víry. Z tohoto hlediska má též ekumenicky důležitou funkci. Ovšem tak, jako je tomu u každého textu, od jehož vzniku nás dělí řada staletí a který se tedy utvářel ve zcela jiném kulturně historickém kontextu, je zapotřebí jeho pojmy a výpovědi pro naši dobu nově vysvětlit a přeložit. Jak dnes např. přijímat výrazy jako všemohoucí Bůh, Tvůrce nebe i země, synovství boží, narození z Panny Marie, sestoupení do pekel, zmrtvýchvstání či nanebevstoupení? Jejich objasnění zde není ani osobní, ani svévolné. Je to výklad, který se zakládá na Písmu a chce posloužit k tomu, aby člověk i na prahu 21. století byl schopen říci: „Credo, věřím. Mohu říci ,ano‘ k jistě různě závažným článkům Apoštolského vyznání víry jakožto základní orientaci pro svůj vlastní život.“

Čtyři svazky této řady představují veřejnosti významný ekumenický dialog, který vedl světově uznávaný teolog Hans Küng s předními znalci hinduismu (sv. 1), buddhismu (sv. 2), islámu (sv. 3) a náboženství Číny (sv. 4). Každá kniha přináší nejprve přeh lednou charakteristiku historického a duchovního vývoje jednotlivých náboženských soustav, poté se věnuje názorům jejich současných myslitelů a zkoumá možnosti vzájemného porozumění.

Současná teologie se soustavně a mnohem intenzivněji než dříve zabývá kritikou náboženství, jak ji vyslovili psychiatři a psychoterapeuti – nejvýrazněji Sigmund Freud –, aby se vyrovnala s falešnými obrazy Boha a nahrazovala je úvahami osvobozujícími a uz