Ladislav Hosák

Kniha Psychiatrie a pedopsychiatrie přináší ucelený pohled na problematiku oboru. Zahrnuje podrobně zpracovanou pedopsychiatrii, což je velmi důležité v kontextu osamostatnění této specializace. Publikace zahrnuje obor psychiatrie v celé jeho šíři, postihuje novinky v oboru i výhledy do budoucna a věnuje se také oblastem, které nejsou obvykle v českých učebnicích dostatečně popsané. Mezi témata, která nebývají do učebních textů zařazována, a přitom pro klinickou praxi i přehled studentů jsou nezbytná, patří například: • psychiatrická problematika somatických onemocnění a konziliární psychiatrie, • resocializace a komunitní péče, • organizace oboru s návrhem potřebné reformy, • urgentní stavy v psychiatrii, • psychosomatická medicína, • ošetřovatelská péče v psychiatrii. V učebnici jsou zpracována i témata, která v současnosti prolínají celou medicínou – etické aspekty, suicidalita, otázka menšin. Velký prostor věnují autoři komunikaci s nemocným z mnoha různých aspektů, což je v dnešní převážně technicky orientované době velmi důležité. Široký záběr tak činí tuto publikaci vhodnou nejen pro studenty medicíny, ale také pro lékaře, kteří se hodlají psychiatrii věnovat, případně pro specialisty jiných oborů medicíny.

The textbook consists of three sections. The first offers a general overview of factors important to the etiology of mental disorders, particularly the genetic, epigenetic, environmental, and microbiomatic elements. The next part examines over two dozen significant mental disorders and details specific factors in their etiology. Finally, suggestions are made for further research in and development of the field. While primarily intended for medical students studying in English, the textbook’s clear and straightforward presentation should make it useful to specialists in the fields of psychiatry and neuroscience, as well.

Kniha Psychiatrie a pedopsychiatrie přináší ucelený pohled na problematiku oboru. Zahrnuje podrobně zpracovanou pedopsychiatrii, což je velmi důležité v kontextu osamostatnění této specializace. Publikace zahrnuje obor psychiatrie v celé jeho šíři, postihuje novinky v oboru i výhledy do budoucna a věnuje se také oblastem, které nejsou obvykle v českých učebnicích dostatečně popsané. Mezi témata, která nebývají do učebních textů zařazována, a přitom pro klinickou praxi i přehled studentů jsou nezbytná, patří například: • psychiatrická problematika somatických onemocnění a konziliární psychiatrie, • resocializace a komunitní péče, • organizace oboru s návrhem potřebné reformy, • urgentní stavy v psychiatrii, • psychosomatická medicína, • ošetřovatelská péče v psychiatrii. V učebnici jsou zpracována i témata, která v současnosti prolínají celou medicínou – etické aspekty, suicidalita, otázka menšin. Velký prostor věnují autoři komunikaci s nemocným z mnoha různých aspektů, což je v dnešní převážně technicky orientované době velmi důležité. Široký záběr tak činí tuto publikaci vhodnou nejen pro studenty medicíny, ale také pro lékaře, kteří se hodlají psychiatrii věnovat, případně pro specialisty jiných oborů medicíny. Publikace obdržela Kuffnerovu cenu za nejlepší práci v oboru psychiatrie v ČR v roce 2015.

Učebnice Psychiatrie a pedopsychiatrie přehledným způsobem zachycuje obor psychiatrie v celé jeho šíři. Na rozdíl od jiných učebnic podrobně zpracovává pedopsychiatrii, což je velmi důležité v kontextu osamostatnění této specializace v České republice. Publikace systematicky probírá jednotlivé duševní poruchy z hlediska jejich klinického obrazu, epidemiologie, etiopatogeneze, vyšetřovacích metod, průběhu a léčby. K zajímavým tématům, která nebývají do učebních textů zařazována, a přitom jsou pro klinickou praxi i přehled studentů nezbytná, patří například: • psychiatrická problematika somatických onemocnění a konziliární psychiatrie, • resocializace a komunitní péče, • organizace oboru s návrhem potřebné reformy, • urgentní stavy v psychiatrii. Významným prvkem učebního textu je kapitola o organizaci psychiatrické péče v České republice v současnosti a o připravovaných změnách. Léčba duševně nemocných by se měla z velkých psychiatrických nemocnic, často značně vzdálených bydlišti pacientů, stále více přesouvat do jejich přirozeného životního a společenského prostředí. Stejně tak autoři podrobně rozpracovali kapitolu o jednotlivých způsobech psychoterapie, která se někdy v klinické praxi obtížně prosazuje proti rychlé a levné farmakoterapii.