Lex Lane

Jerry Stewart zažil peklo války o prérii. Jeho otec byl zavražděn ze zálohy a když zabijáci zahnali do úzkých i Jerryho a chtěli ho zabit, ukázal jim, zač je toho loket. Byl to ten nejhorší den jeho života a od té chvíle ho sužovala kletba, která se stala osudem tolika statečných a nebojácných mužů: kletba koltu…

Ti dva muži proti sobě stáli ve vzdálenosti šesti kroků: Ron Collins, horkokrevný Texasan s nízko posazeným revolverem, a na druhé straně marshal Hank Farrow. Svou dvojhlavňovou brokovnici měl nedbale opřenou o předloktí. Kohoutky však byly natažené a hlaveň směřovala na Collinse. Mladý Texasan se však nenechal zastrašit. Byl odhodlán ukázat zuby celému městu, kterému se opovržlivě říkalo Yellowtown – město zbabělých mužů…

Jmenoval se Mike Graham a byl to míšenec. Syn Apačky z kmene Mimbreňos a bílého trapera. Vyrostl v apačském tee-pee a stal se slavným bojovníkem. Jistě by byl též náčelníkem, kdyby se od ostatních Apačů neodlišoval barvou kůže. Raději opustil svůj kmen a odjel k bílým. Jenže ti o něm mluvili jako o bastardovi a Mike Graham, kterého indiáni pojmenovali jako Velkého zloděje koní, se dostal do začarovaného kruhu, z něhož nebylo uniku…

Na kdysi hrdý a mocný ranč Hvězda v kruhu padl stín. Nemilosrdně na něj dotírali bandité a přepadení se množila. Z více než dvanácti tisíc longhornů jim zůstalo jen pět tisíc. A ze dvou tuctů kovbojů zbylo jen šest. Ti byli svému ranči věrni. A pak přišel onen trpký den, kdy lupiči udeřili obzvlášť tvrdě. Tentokrát jim padl za oběť sám rančer…

Vzduch byl čirý jako led. Vichřice bodala jemnými jehličkami a Yukon Sam byl tady nahoře v hluboké, divoké osamělosti Aljašky úplně sám. Rozhlédl se po šedivých stínech okolo a drsně se zachechtal. Byli pryč! Šedí vlci vycítili nebezpečí, znali děsivý chlad, který předcházel blizard. „Heijaah!“ Yukon Sam neustále pobízel své tažné psy – husky, kteří teď museli vydržet víc než jejich šediví bratranci. Práskáni Samova biče je pohánělo stále kupředu. „Běžte, vy dobráci, jde o život! Šestatřicet mužů, žen a dětí. Umrznou nebo umřou hlady, jestli k nim nedojedeme včas!“