David Laňka strana 2 z 2

Zdeněk Štěpánek již navždy zůstane legendou našeho herectví. Umělec zemitého a oduševnělého výrazu měl nejen nač navazovat (vždyť Jan Nepomuk Štěpánek byl jednou z vůdčích postav našeho divadla 19. století), ale díky pohnutému životu i usilovné práci vdechl život stovkám nesmrtelných postav. Sledujeme jeho životní i profesní cestu od nepříliš radostného dětství přes dospívání na venkově, začátky u kočovných divadel, ruskou anabázi, kdy mu válka sebrala pět let života, oslnivý vstup na scénu Diva dla na Vinohradech, nelehký, avšak zcela zasloužený přestup do Národního, těžkou dobu Mnichova a Protektorátu, kdy dvakrát proti své vůli vstoupil do našich dějin, peklo poválečných let, během nichž se musel očistit od nespravedlivých nařčení, složit á léta padesátá, kdy se mimo jiné octl i v křesle ředitele Národního divadla, až po epilog následující dekády. Všímáme si jej nejen jako herce, ale i jako člověka vynikajícího neobyčejným intelektem a talentem, ovšem současně provázeného mnoha běsy. Snad tomu ani nemohlo být jinak, než že se většina jeho dětí z obou manželství stala herci: nahlédněme do života jedné z prvních dam našeho současného herectví Jany Štěpánkové, pod pokličku na první pohled hřmotného, ale uvnitř velmi citlivého bytí M artina Štěpánka, jenž byl svému otci povahově zřejmě nejpodobnější, a do elegantního světa Petra Štěpánka, který se musel vyrovnat s nelehkým obdobím porevolučního nezájmu a posléze dokázal své umění v oborech, kde bychom to od něj možná ani nečekali

Tomáš Holý vstoupil do našich srdcí a stal se legendou dětského herectví. To, že mu nemilosrdný osud dopřál tak krátký čas, v tom - na rozdíl od jiných "legend" - nehraje žádnou roli. Na jeho neopakovatelným způsobem ztvárněné malé hrdiny bychom nezapomněli, ani kdyby dnes žil šťastně a spokojeně mezi námi (a zřejmě mimo světla ramp, po nichž vlastně nikdy netoužil). Jeho vůbec první biografie nás seznámí s jeho hereckými začátky, zevrubněji se věnuje legendárním snímkům Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny či "Šumavské trilogii", zastaví se u filmů neprávem opomíjených (Prázdniny pro psa, Upír ve věžáku, Setkání v červenci či Útěky domů), těch, v nichž ztvárnil pouze vedlejší role (Marečku, podejte mi pero!, Smrt stopařek, Ať žijí duchové!, Tajemství Ocelového města) i u takových, které po právu upadly v zapomnění (Anna Proletářka, Muž s orlem a slepicí, Postavení mimo hru) - ale i ty dokázal prozářit svou bezprostředností a hereckým umem. Dočteme se o jeho názorech na herectví a život pracovní i soukromý, dozvíme se, jak trávil volný čas, jak si představoval své životní i profesní směřování… a bohužel i to, jak záhy a opustil tento svět. Součástí knihy jsou také výpovědi osobností z filmové branže a přátel, stejně jako přehled všech snímků, v nichž se během své krátké, ale o to pozoruhodnější kariéry objevil. Věříme, že si tato kniha najde cestu do srdce všech, kde již léta přebývá nezapomenutelný Tomáš Holý.

Literární zpracování nové české filmové komedie. Do právě otevřeného "hubnoucího" sanatoria se sjíždějí pacienti. Všichni s cílem zhubnout, ale každý z nich k tomu má jiný důvod. Tomáš se bojí, že jeho břicho bude časem větší než láska jeho atraktivní ženy k němu. Lenku právě podle pravidel všech životních klišé podvedl manžel se sekretářkou. Miky býval slavnou rockovou hvězdou, ale když si jeho daňový poradce odjel za všechny jeho úspory užívat do Karibiku, začne plánovat velkolepý comeback na koncertní pódia. Veronika je letitá Mikyho fanynka, která s ním kdysi strávila jednu noc a nyní cítí příležitost si tenhle zážitek zopakovat. Jediný Luboš je zde proti své vůli. Jako rozhlasový moderátor uzavřel sázku, že když prohraje, podstoupí hubnoucí kúru. A tak tu teď všichni podstupují nejroztodivnější procedury a cvičení, to vše navíc bez jídla, alkoholu a sexu, čímž se pro většinu z nich pobyt v sanatoriu stává noční můrou. Jedlíci aneb Sto kilo lásky je humoristická kniha zabydlená postavami, které důvěrně znáte ze svého okolí. Její hrdinové jsou romantičtí i pošetilí, vtipní i dojemní, žádný z nich nepostrádá smysl humor. Všichni jsou vedeni láskou - k lidem, věcem, práci, a samozřejmě k jídlu - a každý z nich ji také nakonec najde. Jak už to v dobrých příbězích bývá.

Jan Pivec, to je nepřehlédnutelný titán našeho herectví - a zdaleka nejen díky stejně nepřehlédnutelné postavě. Chlapec ze slušné, ale nepříliš zámožné rodiny z pražských Vinohrad měl od dětství jedinou touhu: stát se hercem. Houževnatost, s níž šel za splněním svého snu, mu pomohla překonat nemilovaná studia i hladová kočovná léta - a hle, po úspěšném bratislavském angažmá, se Jan v pouhých sedmadvaceti letech ocitá na prknech naší první scény! Národnímu divadlu zůstal věrný až do odchodu na odpočinek, nedá se však bohužel říct, že by i ono bylo vždy věrné jemu, v tom se jeho osud nelišil od údělu mnoha jiných velikánů. I přes tento nevděk však ztvárnil nespočet nesmrtelných divadelních rolí, jmenujme jen Mefista, Jaga či Falstaffa. Také u filmu si Jan Pivec musel své místo tvrdě vydobýt - a dokázal mistrovsky zahrát postavy na obou charakterových pólech, vždyť těžko může být nesourodější dvojice než například věčný milovník Stáňa Jarský a "liška ryšavá" Zikmund Lucemburský. Musíme však přiznat, že jen nemnozí režiséři měli odvahu svěřit mu filmové či televizní role. Otakar Vávra, František Filip, Vladimír Slavínský a někteří další ji však naštěstí nepostrádali, a tak můžeme i dnes se zatajeným dechem sledovat jeho herecké umění. Dozvíme se také leccos o jeho dětství, zálibách a názorech na veřejné i umělecké dění a nakoukneme i pod pokličku soukromého života Jana Pivce. A protože se jeho mistrovství navždy otisklo do srdcí nejen diváků, ale i jeho kolegů, můžete si v druhém, rozšířeném vydání úspěšné knihy Davida Laňky přečíst mimo jiné i dosud nepublikované vzpomínky třeba Jana Skopečka, Antonína Hardta, Josefa Větrovce či Rudolfa Jelínka. Věříme, že díky poutavému textu a fotografiím mapujícím jeho soukromý život i největší role před vámi Jan Pivec ožije jako obdivuhodný - a přece vždy laskavý - velikán českého divadla a filmu.

Hravá kniha autora populárních příběhů o Billu Matlafouskovi je bohatě doplněna kouzelnými ilustracemi jedné z nejžádanějších současných ilustrátorek - Markéty Vydrové. Tak jako se děti straší čerty, tak se čertí děti straší lidmi. Protože stejně jako je pro lidi peklo za trest, je pro čerty největším trestem jít mezi lidi. Vždyť jsou přece tak zlí a hamižní, dělají si naschvály a šijí na sebe "boudy". Proto když už rodiče dvou malých neposedných čertů Alberta a Norberta nevědí, jak své synky - hlavní hrdiny knihy - usměrnit, pošlou je mezi lidi. Aby si tam uvědomili, že rodiče se mají poslouchat a že nejlépe je doma v pekle. A tak se čertíci potulují lidským světem, dělají jednu čertovinu za druhou, a zatímco najdou útočiště v hotelu Peklo, kde se cítí jako doma, poznávají, že lidi nejsou ani zdaleka tak zkažení, jak jim doma říkají. Pro samou pohodu a zábavu ale nezapomínají na úkol, se kterým mezi lidi přišli: Vrátit peklu všechny hříšníky, které omylem pustili na svobodu. Aby toho dosáhli, budou muset prokázat hodně důvtipu a odvahy a smířit se s tím, že jim do jejich úkolu neustále budou zasahovat dvě kapacity, které mají s péčí o lidské duše největší zkušenosti: Bůh a Lucifer.

Revoluční kniha britského autora Johna Browneho, která se stala bestsellerem ve Velké Británii a USA, netradičním způsobem představuje základy současného hospodářského vývoje prostřednictvím sedmi chemických prvků, které změnily svět. Srozumitelným jazykem vysvětluje autor čtenářům způsoby využití ŽELEZA, UHLÍKU, ZLATA, STŘÍBRA, URANU, TITANU a KŘEMÍKU v jednotlivých historických epochách a pomocí příkladů ukazuje, jakým způsobem ovlivnil daný prvek společnost a její rozvoj. Kniha přináší naprosto nový pohled na moderní svět a na faktory, jež vedly k jeho prosperitě a růstu životní úrovně drtivé většiny jeho obyvatel. Obsahově unikátní dílo kombinuje vědecké poznatky s historií a politikou a poutavou formou přibližuje čtenářům například to, jak zemní plyn transformoval současnou energetiku nebo jak křemík odstartoval technologickou revoluci. Kromě svého faktického obsahu je kniha cenná také osobou autora, kterým je lord John Browne, bývalý ředitel ropné společnosti BP (British Petroleum), patřící mezi pět největších firem na světě. Díky svým bohatým zkušenostem prezentuje John Browne v knize s unikátním nadhledem základní kameny současného hospodářského vývoje a to pohledem člověka z nejvyššího patra světového byznysu.

Barunka chodí do třetí třídy a oplývá fantazií, kterou by jí mohli závidět i ti největší fantastové. A protože jen tomu, kdo umí s fantazií zacházet, se mohou stát fantastické věci, stane se, že Barunka jednoho dne narazí na živou Tužku. Na obyčejnou tužku tvrdosti 9B, která má ruce, nohy, povídá a všechno, co namaluje, se stane skutečným. Barunka s Tužkou díky tomu zažívají příběhy, které může vymyslet jen nespoutaná dětská představivost, ale které také dokážou chod městečka, kde Barunka žije, tak trochu vykolejit. To třeba když Tužka namaluje stádo slonů, které se pak po městě prohání. Nebo když zařídí, že slepice dostanou rozum a usmyslí si, že už nebudou snášet vajíčka, ale odjedou na dovolenou k moři jako lidé, aby se tam mohly opalovat a hrát plážový volejbal. Nebo když oživí papírového draka a on začne po městě hledat princeznu, kterou by si vzal za ženu. Kniha Barunka a malovaný svět je oslavou hravosti, zábavy a často až praštěných nápadů, při kterých se budete smát a snít o tom, jaké by to bylo, kdyby se opravdu mohly stát. Knihu ilustrovala Markéta Vydrová, která s autorem knihy pracovala už na předchozích úspěšných titulech, jako je trilogie o Billu Madlafouskovi nebo Vítejte v Pekle!

Autorizovaná biografie Petra Hapky, legendy české hudební scény. U příležitosti blížících se sedmdesátin Petra Hapky vychází jeho autorizovaná biografie. Nabízí pohled na skladatelův soukromý a pracovní život. Dává nahlédnout do vrstevnatosti jeho duše, přibližuje to, co je pro Hapku podstatné, co určovalo a určuje jeho osobnost. Ukazuje, v kom se rodí ty krásné melodie, které z jeho umu vycházejí, a jež se už dávno staly národním pokladem, kterému se lidé nejen obdivují, ale který mají rádi, který milují. Součástí textu jsou vzpomínky Hapkových přátel a kolegů, napsané speciálně pro tuto knihu. Dozvíte se tak, co Hana Hegerová skladateli vyčítá. Co na něm obdivuje Lucie Bílá. Jak ho dostal do úzkých Ondřej Brzobohatý. Jakou společnou zálibu mají s Michalem Pavlíčkem. Nebo jak plnil svérázná hudební zadání pro režiséra Juraje Herze.

Ahoj, já jsem Bill, a tohle je můj deník. Teda, ona to není tak úplně můj deník, je váš. Vy jste si ho koupili. Nebo vám ho koupili rodiče. Ale je to deník o mně. Ačkoliv, ani o mně není. Je spíš o naší partě. O naší? Vy v ní přece nejste. Takže o mé? Jenomže to není moje parta. Je naše! Ach jo, v životě bych si nemyslel, že psát si deník bude tak těžké.

Tomáš Holý vstoupil do našich srdcí a stal se legendou dětského herectví. To, že mu nemilosrdný osud dopřál tak krátký čas, v tom - na rozdíl od jiných "legend" - nehraje žádnou roli. Na jeho neopakovatelným způsobem ztvárněné malé hrdiny bychom nezapomněli, ani kdyby dnes žil šťastně a spokojeně mezi námi (a zřejmě mimo světla ramp, po nichž vlastně nikdy netoužil). Jeho vůbec první biografie nás seznámí s jeho hereckými začátky, zevrubněji se věnuje legendárním snímkům Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny či "Šumavské trilogii", zastaví se u filmů neprávem opomíjených (Prázdniny pro psa, Upír ve věžáku, Setkání v červenci či Útěky domů), těch, v nichž ztvárnil pouze vedlejší role (Marečku, podejte mi pero!, Smrt stopařek, Ať žijí duchové!, Tajemství Ocelového města) i u takových, které po právu upadly v zapomnění (Anna Proletářka, Muž s orlem a slepicí, Postavení mimo hru) - ale i ty dokázal prozářit svou bezprostředností a hereckým umem. Dočteme se o jeho názorech na herectví a život pracovní i soukromý, dozvíme se, jak trávil volný čas, jak si představoval své životní i profesní směřování… a bohužel i to, jak záhy a opustil tento svět. Součástí knihy jsou také výpovědi osobností z filmové branže a přátel, stejně jako přehled všech snímků, v nichž se během své krátké, ale o to pozoruhodnější kariéry objevil. Věříme, že si tato kniha najde cestu do srdce všech, kde již léta přebývá nezapomenutelný Tomáš Holý.

Zdeněk Štěpánek již navždy zůstane legendou našeho herectví. Umělec zemitého a oduševnělého výrazu měl nejen nač navazovat (vždyť Jan Nepomuk Štěpánek byl jednou z vůdčích postav našeho divadla 19. století), ale díky pohnutému životu i usilovné práci vdechl život stovkám nesmrtelných postav. Sledujeme jeho životní i profesní cestu od nepříliš radostného dětství přes dospívání na venkově, začátky u kočovných divadel, ruskou anabázi, kdy mu válka sebrala pět let života, oslnivý vstup na scénu Diva dla na Vinohradech, nelehký, avšak zcela zasloužený přestup do Národního, těžkou dobu Mnichova a Protektorátu, kdy dvakrát proti své vůli vstoupil do našich dějin, peklo poválečných let, během nichž se musel očistit od nespravedlivých nařčení, složit á léta padesátá, kdy se mimo jiné octl i v křesle ředitele Národního divadla, až po epilog následující dekády. Všímáme si jej nejen jako herce, ale i jako člověka vynikajícího neobyčejným intelektem a talentem, ovšem současně provázeného mnoha běsy. Snad tomu ani nemohlo být jinak, než že se většina jeho dětí z obou manželství stala herci: nahlédněme do života jedné z prvních dam našeho současného herectví Jany Štěpánkové, pod pokličku na první pohled hřmotného, ale uvnitř velmi citlivého bytí M artina Štěpánka, jenž byl svému otci povahově zřejmě nejpodobnější, a do elegantního světa Petra Štěpánka, který se musel vyrovnat s nelehkým obdobím porevolučního nezájmu a posléze dokázal své umění v oborech, kde bychom to od něj možná ani nečekali

Autorizovaná biografie Petra Hapky, legendy české hudební scény. U příležitosti blížících se sedmdesátin Petra Hapky vychází jeho autorizovaná biografie. Nabízí pohled na skladatelův soukromý a pracovní život. Dává nahlédnout do vrstevnatosti jeho duše, přibližuje to, co je pro Hapku podstatné, co určovalo a určuje jeho osobnost. Ukazuje, v kom se rodí ty krásné melodie, které z jeho umu vycházejí, a jež se už dávno staly národním pokladem, kterému se lidé nejen obdivují, ale který mají rádi, který milují. Součástí textu jsou vzpomínky Hapkových přátel a kolegů, napsané speciálně pro tuto knihu. Dozvíte se tak, co Hana Hegerová skladateli vyčítá. Co na něm obdivuje Lucie Bílá. Jak ho dostal do úzkých Ondřej Brzobohatý. Jakou společnou zálibu mají s Michalem Pavlíčkem. Nebo jak plnil svérázná hudební zadání pro režiséra Juraje Herze.

Jan Pivec, to je nepřehlédnutelný titán našeho herectví - a zdaleka nejen díky stejně nepřehlédnutelné postavě. Chlapec ze slušné, ale nepříliš zámožné rodiny z pražských Vinohrad měl od dětství jedinou touhu: stát se hercem. Houževnatost, s níž šel za splněním svého snu, mu pomohla překonat nemilovaná studia i hladová kočovná léta - a hle, po úspěšném bratislavském angažmá, se Jan v pouhých sedmadvaceti letech ocitá na prknech naší první scény! Národnímu divadlu zůstal věrný až do odchodu na odpočinek, nedá se však bohužel říct, že by i ono bylo vždy věrné jemu, v tom se jeho osud nelišil od údělu mnoha jiných velikánů. I přes tento nevděk však ztvárnil nespočet nesmrtelných divadelních rolí, jmenujme jen Mefista, Jaga či Falstaffa.Také u filmu si Jan Pivec musel své místo tvrdě vydobýt - a dokázal mistrovsky zahrát postavy na obou charakterových pólech, vždyť těžko může být nesourodější dvojice než například věčný milovník Stáňa Jarský a "liška ryšavá" Zikmund Lucemburský. Musíme však přiznat, že jen nemnozí režiséři měli odvahu svěřit mu filmové či televizní role. Otakar Vávra, František Filip, Vladimír Slavínský a někteří další ji však naštěstí nepostrádali, a tak můžeme i dnes se zatajeným dechem sledovat jeho herecké umění. Dozvíme se také leccos o jeho dětství, zálibách a názorech na veřejné i umělecké dění a nakoukneme i pod pokličku soukromého života Jana Pivce. A protože se jeho mistrovství navždy otisklo do srdcí nejen diváků, ale i jeho kolegů, můžete si v druhém, rozšířeném vydání úspěšné knihy Davida Laňky přečíst mimo jiné i dosud nepublikované vzpomínky třeba Jana Skopečka, Antonína Hardta, Josefa Větrovce či Rudolfa Jelínka. Věříme, že díky poutavému textu a fotografiím mapujícím jeho soukromý život i největší role před vámi Jan Pivec ožije jako obdivuhodný - a přece vždy laskavý - velikán českého divadla a filmu.

Tato kniha je záznamem neúprosně ubíhajícího času. Autor v ní přibližuje osudy pěti hereckých osobností, které mu s nebývalou otevřeností vyprávěly, co obyčejného i neuvěřitelného je na jejich cestě životem potkalo. A leckdy jsou to příběhy dramatické. S

Tato kniha si neklade za cíl nic menšího, než populární a čtivou formou provést čtenáře tím, jak se v české kinematografii vyvíjelo zobrazování erotiky v průběhu doby. Kniha je rozdělena do pěti kapitol, ve kterých autor představí nejen známé filmy, které, ať už ve větší či menší míře, erotiku zobrazovaly, ale také jednotlivé tvůrce, kteří se stali průkopníky erotiky v české kinematografii (Hedy Lamarr, Jiří Menzel, Karel Kachyňa, Juraj Herz, Juraj Jakubisko, Vít Olmer, Markéta Hrubešová ad.). Opomenout nelze ani vývoj zobrazení erotiky v různých žánrech (např. Housata a Sněženky a Machři v. Snowboarďáci a Panic je nanic), nebo způsob zobrazení homosexuálů, kteří jsou v českých filmech dodnes pojímáni jako potrhlé komické figurky.

„Ahoj. Já teda nevím, jak vy, ale já mám z celý školy nejvíc nejradši prázdniny. Ty letní, protože jsou nejdelší a člověk si může dělat všechno, co chce a na co kvůli škole a učení během roku neměl čas.“ Poznáváte? Ano, nezaměnitelný styl Billa Madlafouska! CD 1 1. Jak jsem se musel loučit 11:39 2. Jak jsem spal s krysou, Smraďochem a jak jsem se málem utopil 11:03 3. Jak jsem se musel schovávat 10:51 4. Jak jsme zachraňovali Draka 10:51 5. Jak jsme měli železný svaly 10:58 CD 2 1. Jak jsem měl návštěvu 10:57 2. Jak jsme česali jablka 10:52 3. Jak jsme malovali 10:53 4. Jak jsem si hrál na kaskadéra 10:53 5. Jak jsem se bál 10:48 Délka 1 hod. 50 min. 00 sek.