Jacques Goff

Tento výkladový slovník z pera předních světových medievistů je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostatným esejem.

Tento výkladový slovník z pera předních světových medievistů je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostatným esejem.

Obsáhlá publikace představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a mnohé další otázky jsou ve středu Le Goffovy pozornosti.

V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), od něhož česky vyšlo více mež deset titulů, obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí. Stať se obrací k následujícím otázkám: Jakou roli má hrát sebehodnocení renesančních osobností v dnešním pojetí epochy, vůči které se vymezovali? Kde leží počátky historické periodizace vůbec a jaké podoby tento nástroj nabyl s ustavením historie jakožto akademického oboru? Kdy a jak se vytvořil dodnes populární obraz středověku jakožto „temného věku“? A jak pojmout úkol historika dnes, kdy řada významných autorů popírá samu nutnost globální periodizace? Autor hájí koncept „dlouhého středověku“ od 3. do 18. století, spojovaného kulturní dominancí latiny a (jednotného či rozpolceného) křesťanství, ale také strukturou společnosti, formou výroby, stravováním, rolí dopravy a dalšími rysy, a zastává se významu periodizace jakožto nástroje orientace a hledání historického smyslu i v dnešním, globalizovaném a polycentrickém světě.

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Žijící legenda světové medievistiky, francouzský historik Jacques Le Goff, připravil s týmem spolupracovníků působivou sbírku portrétů významných mužů a žen středověku. Králové a královny, světice a učenci, obchodníci a objevitelé, umělci a povstalci, kacíři a inkvizitoři předstupují před čtenáře představeni výstižnými a čtivými portréty, jejichž autory jsou více než čtyři desítky evropských historiků. Text a obraz mají v knize rovnocenné místo: obrazová příloha je skutečnou galerií, souborem jedinečných obrazových svědectví. Po čtyřech chronologicky zaměřených kapitolách následuje závěrečná, věnovaná imaginárním postavám, které sehrávaly v představivosti a životě středověkých lidí tak významnou úlohu: legendární král Artuš, víla Meluzína, papežka Jana či mýtický Kněz Jan se nacházejí v sousedství ztělesněného Dobra a Z la – Panny Marie a Satana. Důstojné zastoupení mají i postavy českého středověku: svatý Václav, svatý Vojtěch, císař Karel IV . a Jan Hus; přední český medievista (a žák J. Le Goffa) Martin Nejedlý je členem autorského kolektivu. Muži a ženy středověku představují důstojný, obrazový protipól k úspěšné Encyklopedii středověku. Potěší všechny, které uhranula barvitost, rozmanitost a tajemnost tisíciletého období, jež nazýváme středověkem.

Žijící legenda světové medievistiky, francouzský historik Jacques Le Goff, připravil s týmem spolupracovníků působivou sbírku portrétů významných mužů a žen středověku. Králové a královny, světice a učenci, obchodníci a objevitelé, umělci a povstalci, kacíři a inkvizitoři předstupují před čtenáře představeni výstižnými a čtivými portréty, jejichž autory jsou více než čtyři desítky evropských historiků. Text a obraz mají v knize rovnocenné místo: obrazová příloha je skutečnou galerií, souborem jedinečných obrazových svědectví. Po čtyřech chronologicky zaměřených kapitolách následuje závěrečná, věnovaná imaginárním postavám, které sehrávaly v představivosti a životě středověkých lidí tak významnou úlohu: legendární král Artuš, víla Meluzína, papežka Jana či mýtický Kněz Jan se nacházejí v sousedství ztělesněného Dobra a Z la – Panny Marie a Satana. Důstojné zastoupení mají i postavy českého středověku: svatý Václav, svatý Vojtěch, císař Karel IV . a Jan Hus; přední český medievista (a žák J. Le Goffa) Martin Nejedlý je členem autorského kolektivu. Muži a ženy středověku představují důstojný, obrazový protipól k úspěšné Encyklopedii středověku. Potěší všechny, které uhranula barvitost, rozmanitost a tajemnost tisíciletého období, jež nazýváme středověkem.

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti.

A világhírű középkorkutató, Jacques Le Goff könyve a szélesebb közönség számára is érthető és élvezetes módon mutatja be a középkori képzeletvilág néhány jellegzetes elemét. A rövid, lényegre törő fejezetekből megtudhatjuk, hogyan vált legendás hőssé Artúr király, Nagy Károly, Roland vagy a Cid, miként nyert jelképes értelmet egy-egy olyan jellegzetes középkori épület, mint a katedrális, a vár vagy a kolostor, és milyen politikai, ideológiai megfontolások érhetők tetten a legendák születésében, átértelmezésében. A csodás hősöket felsorakoztató fejezetcímek jelzik, hogy a tudós szerző a feledés homályába vesző alakok - Melusina, Merlin, Robin Hood, Trisztán és Izolda - történelmi gyökereinek feltárásával nem holt anyagot kíván új életre kelteni. Elsősorban azok a témák foglalkoztatják, amelyek - hol a háttérben megbújva, hol kordivatot teremtve - századokon át fogva tartották az európai ember képzeletét. A remekművek sorát ihlető lovagok, zsonglőrök, trubadúrok új fénykorukat élték a romantika időszakában, de a középkori hősök és csodák a kollektív emlékezet részeként ma is megmozgatják a művészek fantáziáját: bizonyság erre az is, hogy a képek, szobrok, zeneművek mellett a mozivásznon és a képregényekben is megjelentek.

Celosvětově uznávaný medievalista Jacques Le Goff se ve své nové publikaci zaměřuje na úlohu a postavení peněz ve středověkém životě, ekonomice a mentalitě. V tehdejší náboženstvím ovládané společnosti to byla církev, kdo zkoumal a určoval postoj, jaký má křesťan k penězům zaujmout. Ačkoli peníze hrály významnou úlohu v rozmachu měst a obchodu a v utváření států, středověk ani na svém sklonku při neexistenci skutečného globálního trhu nezažil kapitalismus, byť i jen v zárodečném stádiu. Proto byl ekonomický rozvoj ve středověku navzdory několika pozoruhodným výsledkům pomalý a omezený. Dávat peníze bylo tehdy stejně důležité, jako je získávat. Skutečné bohatství dosud nebylo pozemské, třebaže úloha peněz v myslích a skutcích lidí nabývala na významu. Le Goffova čtivá studie oslovuje profesionální historiky i širokou veřejnost a uvádí na pravou míru četná názorová klišé.