Doris Lessing

A Nobel-díjat 2007-ben, 87 éves korában elnyerő brit írónő már ezzel az 1950-ben megjelent első regényével nagy feltűnést keltett. Doris Lessing több évtizedig élt Afrikában, és azért kellett eljönnie onnan, mert szót emelt a faji elkülönülés és elnyomás, illetve az őslakosok kegyetlen kizsákmányolása ellen. A fű dalol egy fehér asszony és fekete szolgájának tragikus történetén keresztül mutatja be az afrikai brit gyarmatok világát. "Négert nem lehet fehér nő közelébe engedni, akkor se, ha a nő már halott, s a néger gyilkolta meg."

A Nobel-díjat 2007-ben, 87 éves korában elnyerő brit írónő már ezzel az 1950-ben megjelent első regényével nagy feltűnést keltett. Doris Lessing több évtizedig élt Afrikában, és azért kellett eljönnie onnan, mert szót emelt a faji elkülönülés és elnyomás, illetve az őslakosok kegyetlen kizsákmányolása ellen. A fű dalol egy fehér asszony és fekete szolgájának tragikus történetén keresztül mutatja be az afrikai brit gyarmatok világát."Négert nem lehet fehér nő közelébe engedni, akkor se, ha a nő már halott, s a néger gyilkolta meg."

Kniha s názvom Väzenia, v ktorých sme sa rozhodli žiť sú zbierkou prednášok Doris Lessingovej, nositeľky Nobelovej ceny za literatúru. V týchto výnimočných textoch sa zdôrazňuje význam nezávislého myslenia, spochybňovanie zaužívaných myšlienkových schém a vzorcov a odolávanie lákavej apatii. Doris Lessing tvrdí, že len, ak sme dostatočne slobodní na to, aby sme spochybnili autoritu a dovolili si nesúhlasiť, môžeme poraziť despotizmus a nevedomosť. Doris Lessing sa narodila v roku 1919 v Iráne. Medzi jej najznámejšie diela patrí cyklus piatich románov nazvaný Deti násilia. V roku 2007 jej Švédska kráľovská akadémia udelila Nobelovu cenu za literatúru ako „spisovateľke ženskej skúsenosti, ktorá skepticky, ostro a vizionársky podrobila skúmaniu rozdelenú civilizáciu.“ Umrela v novembri 2013 v Londýne.

The Nobel Prize-winner Doris Lessing's first novel is a taut and tragic portrayal of a crumbling marriage, set in South Africa during the years of Arpartheid. Set in Rhodesia, 'The Grass is Singing' tells the story of Dick Turner, a failed white farmer and his wife, Mary, a town girl who hates the bush and viciously abuses the black South Africans who work on their farm. But after many years, trapped by poverty, sapped by the heat of their tiny house, the lonely and frightened Mary turns to Moses, the black cook, for kindness and understanding. A masterpiece of realism, 'The Grass is Singing' is a superb evocation of Africa's majestic beauty, an intense psychological portrait of lives in confusion and, most of all, a fearless exploration of the ideology of white supremacy.

Hloubavý římský senátor se na sklonku života pouští do posledního impozantního úkolu – převyprávět historii lidstva a odhalit málo známý příběh Puklin, prastarého ženského kmene obývajícího rajskou přímořskou divočinu. Pukliny nepociťují touhu po mužích, ani netuší o jejich existenci. Rození dětí se řídí měsíčním cyklem a Pukliny rodí pouze děvčata. Když se pak nečekaně narodí zvláštní dítě – chlapec –, je ohrožen soulad celého jejich společenství. Lessingová v tomto fascinujícím a okouzlujícím románu staví proti sobě témata, která dala vzniknout většině jejích předešlých děl – soužití mužů a žen ve světě a způsob, jakým problematické aspekty pohlaví působí na všechny stránky naší existence.

Soubor devatenácti povídek laureátky Nobelovy ceny za literaturu 2007 přináší jednak deset miniatur ze stejnojmenného českého výboru (1970), které nyní vycházejí ve zrevidovaných překladech, jednak přikládá devět zbylých próz původního anglického vydání z roku 1963, jež museli tehdejší čeští editoři z nejrůznějších důvodů pominout, například incestní momentku Jedno tělo. Doris Lessingové v dobách největší povídkářské slávy, kdy se o její přízeň přetahoval jeden britský sobotník za druhým, učarovala nejen atmosféra dospívání v okrové krajině jihoafrických farem, kde je vidět druhým do talíře přes půl buše, ale i přehuštěný Londýn, ve kterém se zabydlela až v dospělosti. Očima inteligentních čtyřicátnic tu autorka vnímá všednodenní tragédie a proniknutím do duše postav naplňuje požadavky nejtěžšího psychologického žánru tak, že výsledný objev čtenáře zamrazí. Zajímají ji stereotypy anglické povahy při kastování společnosti nebo v soužití mužů se ženami, v nichž senzitivně pojmenovává chvíle, kdy se slabost mění v pomatení. Snad proto cítí prozaička potřebu prokládat tyto velkoměstské truchlohry symbolickými bájemi o povaze přírodních národů, instinktech zvířat či hmyzu konfrontované s řádem věčnosti, neboť kdo vyrostl na okraji africké pouště, je přesvědčen o tom, že náš nicotný život stráží majestát neměnného. Kombinace těchto motivů, v níž Lessingová prokazuje zejména výjimečné umění skloubit satiru s jemnocitem a existenciální strach s nabokovovskou láskou k barvitému cvrkotu ulice, vrcholí v závěrečné povídce Pokoj číslo devatenáct, ve které jedna z nejvýraznějších britských spisovatelek druhé poloviny 20. století skládá svébytnou poklonu předchůdkyni Virginii Woolfové.