Zuzana Li

Daiyu se nikdy nechtěla podobat tragické hrdince ze slavného čínského románu, po níž dostala jméno. Stanu se někým, kdo se nebude přizpůsobovat vůli osudu, sama napíšu svůj vlastní odkaz, slibovala si. Její šťastné dětství je však přerváno zmizením rodičů a ona se musí ze dne na den vzdát domova i budoucnosti, kterou si pro sebe představovala. V chlapeckém převleku a pod falešným jménem prchá z venkova do města, kde se jí podaří získat práci v kaligrafické škole. Talentem a pílí zaujme svého mistra, a dokonce sní, že se stane učitelem jako on. Zároveň věří, že když pochopí podstatu kaligrafie, její život se změní. Pak ale přichází další rána, když je na rybím trhu unesena a po čase propašována do San Francisca, kde má být dalším přírůstkem v čínském nevěstinci. Daiyu se neustále snaží přizpůsobit novému prostředí a uniknout prokletí svého jména, nepříznivé okolnosti ji nutí pečlivě skrývat a měnit vlastní identitu. Když už se cítí v bezpečí, protičínská vlna násilí zasáhne nakonec i městečko, kde žije. Tehdy se dívka vrátí ke všemu, čím byla dřív včetně toho, co nejvíc chtěla nechat za sebou a konečně vznese nárok na vlastní jméno a příběh. Román přináší zajímavé odkazy na tradiční čínskou kulturu a seznamuje čtenáře s méně známou kapitolou historie amerického Západu osmdesátých let 19. století.

Spisovatel přijíždí v čase tuhých mrazů do hlavního města, aby se s činovníky celostátního Svazu spisovatelů dohodl na novém vydání svého deset let zakázaného románu Padlá metropol. Veze s sebou soudek domácí pikantní sóji, přestože profesor, který si na ní pochutnával a kterého si vážil pro jeho nesmiřitelnost a erudici natolik, že mu posloužil jako předobraz k postavě Čuanga Motýla, je už po smrti, aniž by jeho dílo četl. Takto nás o dalších sedmnáct let poté uvádí do románu o románu spisovatel Ťia Pching-wa ze západní metropole Si-anu. Ve své fiktivní životní zpovědi stárnoucího spisovatele, kterou věnuje sám sobě, vypráví o své bytostné lásce k psaní a literatuře, o cenzuře a strachu, o celostátních demonstracích v roce 1989 a následných represích, o politice, ženách a přátelství, o vysídleném čínském venkově a svém vztahu k domovu.