Vojtěch Lindaur

Knižní profil folkrockové skupiny Marsyas hudebního publicisty Vojtěcha Lindaura vznikl jako pestrá koláž faktografických údajů a osobních vzpomínek autora na setkávání s touto skupinou i jejími jednotlivými protagonisty. Kniha mapuje základní sestavy kapely i natočená alba, sleduje osudy Petra Kalandry a Zuzany Michnové v komunistickém Československu i Oskara Petra za „velkou louží“, dává prostor i vzpomínkám přátel, fanoušků a spoluhráčů. Nechybí dobová dokumentace, fotografie, kompletní diskografie, zásadní články o skupině; mozaiku doplňují i postřehy Vladimíra Merty, Jiřího Černého, Jana Hrubého, Michala Juppa Konečného, Daniela Fikejze a dalších kolegů.

Soumrak rockové hudby bývá předpovídán periodicky už pětatřicet let, zatím však zjevně nenastal! Jeden z autorů úspěšného titulu a televizního cyklu „Bigbít“ vydává tentokrát obsáhlé svědectví o vývoji rockové hudby ve světě. Sám o Neznámých slastech říká: „Impulsem k napsání mi byl prodavač v největším londýnském hudebním knihkupectví, který na můj dotaz po takové knize s úšklebkem pravil: „To byste si ji musel napsat sám.“ A tak se také stalo. Kniha je bohatě fotograficky vybavena.

Čtyřicet let od vzniku Glastonbury, nejslavnějšího festivalu „soudobých pódiových umění“, je tak akorát dobrou motivací pečlivě přehlédnout Worthy Farm, údolí zvíci velikosti Brna, rozkládající se u vsi Pilton v hrabství Somerset. Panoramatický záběr zkombinovat pohledem z útrob festivalu, upřít zrak přes ramena a hlavy bezmála dvou set tisíců lidí a uslyšet hudbu, která z pódií od roku 1970 zní. Podobně jako je všeobjímající festival v Glastonbury, měl by být takový i tento sborník. Čeští novináři, kteří festival (pochopitelně jen posledních dvacet let) považují za výjimečný, se o takový „makro-mikro“ vhled pokusili. Co autor, to jiný rukopis, jiné uvažování, jiné prožitky - každý podle svého ustrojení. Kromě pečlivé „slepé“ mapy od samých počátků festivalu až po stržení opony v devadesátém zde rok po roce už na vlastní oči a uši mapují náladu, charakter i obsazení úplně všech ročníků, zaznamenávají proměny Glastonbury (od taneční revoluce přes květná léta world music a comeback jazzu až po vývoj rockové hudby za poslední čtyři dekády), dobrodružné i humorné zážitky z cest, historky ze zákulisí, črty z „paralelního města“ všech vůní a chutí a především jedinečné záznamy společného sdílení toho všeho dohromady. Také proto se tahle kniha psala dvacet let.

Monografie o americkém rockovém zpěváku 60. let Jimu Morrisonovi a skupině The Doors autoři psali s pochopením pro morrisonovskou legendu a zároveň se snahou odmytizovat ji prezentací skutečných událostí.Nikdo to tu nepřežije je jedna z nemnoha knih, která se na život Jima Morrisona a skupiny The Doors dívá bez sentimentu, bez mýtického mlžení a s pochopením. Podle knihy byl napsán scénář k filmu The Doors režiséra Olivera Stonea.

Kniha, která zachycuje dějiny československé beatové a rockové hudby v letech 1956–1989, rozhodně není vyčerpávající historickou studií psanou z akademického odstupu. Autoři sledují krok za krokem dění na naší rockové scéně a předkládají čtenáři poutavý a živý příběh, jehož jsou sami účastníky. V obsáhlé obrazové příloze jsou publikovány desítky unikátních fotografií hudebních skupin i osobností čs. bigbítu z doby, kdy oficiální media tuto kulturu zcela opomíjela.