Jiří Líška

Kriminální román „Čekan“ je druhým dílem „vojenské trilogie z doby pozdního socialismu v ČSSR“ a velmi těsně navazuje na první díl „Přijímač“. Z hlediska žánru se jedná o čistokrevnou detektivku, jejíž významná část se však odehrává v téměř neuvěřitelném prostředí - u vojenského útvaru v době socialismu v 80. letech.Děj tohoto románu začíná uprostřed prvního dílu, aniž by o tom jednotliví aktéři věděli. Tehdy došlo u útvaru v Janovicích nad Úhlavou k podivnému úmrtí vojína Čekana, kterého všichni, včetně velitelů, brali jako naprosto nedotknutelného a nezranitelného, protože to byl protřelý kriminálník, navíc dvojnásobný vrah. Z toho důvodu jeho smrt, obestřená tajemstvím, vyvolala množství dohadů. Hlavní hrdina – tady už náčelník ošetřovny útvaru, brzy pochopí, že se tu stalo něco dost jiného, než předkládá oficiální verze, která vše rutinně zahrála do autu. Jeho pátrání po tom, co se skutečně odehrálo, se celkem záhy stane hlavní dějovou linií knihy, zasáhne do různých míst, v různých dobách, až se z vojenského prostředí vytratí a skončí v místech, kde byl jeho skutečný začátek…Romány „Přijímač“ i „Čekan“ jsou zároveň neromantickým ohlédnutím za společenským systémem, který u nás přežíval v druhé polovině 80. let 20. století.

Bouřkové mraky nad ránem, zdola osvícené vycházejícím sluncem; černá vulkanická pláž v záplavě slunečních paprsků a v mlze burácejících vln; pestrá chobotnice nehybně schovaná pod kamennou stěnou; tiché ráno barvy lila anebo prosvícený korál v kanálech vedoucích do laguny...Pokud má fotografování být malování světlem, tak Polynésie je jako světelná paleta plná těch nejzářivějších a nejživějších barev, připravená pro vnímavého malíře. Kreslit takovými barvami byl ohromující, ba přímo mystický požitek.