Bohuslav Litera

Historický vývoj posledních století je svým způsobem bojem mezi demokracií a různými typy diktatur. Zvláštním případem je Rusko, které sice po revoluci 1904-1905 zahájilo pomalý postup k oslabení samoděržaví, avšak ten byl na téměř celé jedno století zastaven první světovou válkou a Říjnem 1917. Nová bolševická moc radikálně změnila sociální a hospodářskou strukturu země a další drastické změny jí vtiskl stalinský totalitní režim, který nastoupil na přelomu 20. a 30. let minulého století. Změny, které tento režim od konce 40. let posléze aplikoval také na země sovětského bloku, včetně Československa. Některé důsledky stalinské transformace jsou stále ještě zřetelné. Výzkum stalinismu je vysoce aktuální, a to nejen jako významný fenomén historie, ale i současnosti.

Z občanské války v letech 1917 až 1920 vyšlo sovětské Rusko sice jako vítěz, avšak téměř dokonale diplomaticky izolované. Už o dvě desetiletí později, během druhé světové války, však Stalin jednal jako rovný s rovnými s nejmocnějšími státníky světa, s Rooseveltem či Churchillem. Jak k takovému mocenskému vzestupu došlo? Kniha Cesta na výsluní analyzuje hlavní směřování zahraniční politiky Sovětského svazu v letech 1917–1945, včetně jejích náhlých, avšak zásadních obratů. Sovětská politika byla vždy řízena tak, aby Moskvě zajišťovala prostor pro dosažení jejích bezpečnostních, teritoriálních a ekonomických zájmů. Zvýšená pozornost je zde věnována československo-sovětským a polsko-sovětským vztahům, protože polská otázka se stala jedním ze zdrojů poválečné studené války.

Kniha přináší stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Hlavní důraz klade na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství. Vlastní chronologie jednotlivých období je vždy doplněna úvodním shrnutím, tabulkami a krátkými medailónky věnovanými důležitým či zajímavým tématům. Vhodná příručka pro zájemce o dějiny regionu.

Kniha Od Stalina ke Gorbačovovi navazuje na publikaci Cesta na výsluní. Zahraniční politika Sovětského svazu 19171945 a analyzuje hlavní směřování sovětské zahraniční politiky v letech 19451991. V případě Sovětského svazu s jeho vysoce personalizovaným systémem vlády se do ní výrazně promítala i osobnost generálního, respektive prvního tajemníka komunistické strany. Autor vychází ze Stalinových snah prosadit pro Sovětský svaz výhodné poválečné uspořádání Evropy, které nakonec vyústilo ve studenou válku a sovětizaci zemí střední a východní Evropy. Chruščovovu koncepci mírového soužití komplikovaly jeho snahy vyrovnat se Západu, které byly doprovázeny vysoce chaotickou a riskantní zahraniční politikou. Brežněvovo úsilí o zmírnění napětí (détente) zase problematizovala sovětská aktivistická politika ve třetím světě. Sovětská intervence do Afghánistánu pak znamenala konec détente a nástup tzv. druhé studené války. Krizový stav sovětské ekonomiky posléze přiměl M. S. Gorbačova, aby radikálně změnil východiska zahraniční politiky Moskvy: od marxistického, třídního a blokového přístupu ve prospěch řešení konfliktů a globálních problémů lidstva. Změna ovšem přišla pozdě to už se Sovětský svaz pod tíhou vnitřních problémů a tenzí rozpadal.

Kniha Od Stalina ke Gorbačovovi navazuje na publikaci Cesta na výsluní. Zahraniční politika Sovětského svazu 1917-1945 a analyzuje hlavní směřování sovětské zahraniční politiky v letech 1945-1991. V případě Sovětského svazu s jeho vysoce personalizovaným systémem vlády se do ní výrazně promítala i osobnost generálního, respektive prvního tajemníka komunistické strany. Autor vychází ze Stalinových snah prosadit pro Sovětský svaz výhodné poválečné uspořádání Evropy, které nakonec vyústilo ve studenou válku a sovětizaci zemí střední a východní Evropy. Chruščovovu koncepci mírového soužití komplikovaly jeho snahy vyrovnat se Západu, které byly doprovázeny vysoce chaotickou a riskantní zahraniční politikou. Brežněvovo úsilí o zmírnění napětí (détente) zase problematizovala sovětská aktivistická politika ve "třetím světě". Sovětská intervence do Afghánistánu pak znamenala konec détente a nástup tzv. druhé studené války. Krizový stav sovětské ekonomiky posléze přiměl M. S. Gorbačova, aby radikálně změnil východiska zahraniční politiky Moskvy: od marxistického, třídního a blokového přístupu ve prospěch řešení konfliktů a globálních problémů lidstva. Změna ovšem přišla pozdě - to už se Sovětský svaz pod tíhou vnitřních problémů a tenzí rozpadal.

Z občanské války v letech 1917 až 1920 vyšlo sovětské Rusko sice jako vítěz, avšak téměř dokonale diplomaticky izolované. Už o dvě desetiletí později, během druhé světové války, však Stalin jednal jako rovný s rovnými s nejmocnějšími státníky světa, s Rooseveltem či Churchillem. Jak k takovému mocenskému vzestupu došlo? Kniha Cesta na výsluní analyzuje hlavní směřování zahraniční politiky Sovětského svazu v letech 1917-1945, včetně jejích náhlých, avšak zásadních obratů. Sovětská politika byla vždy řízena tak, aby Moskvě zajišťovala prostor pro dosažení jejích bezpečnostních, teritoriálních a ekonomických zájmů. Zvýšená pozornost je zde věnována československo-sovětským a polsko-sovětským vztahům, protože polská otázka se stala jedním ze zdrojů poválečné studené války.

Historický vývoj posledních století je svým způsobem bojem mezi demokracií a různými typy diktatur. Zvláštním případem je Rusko, které sice po revoluci 1904-1905 zahájilo pomalý postup k oslabení samoděržaví, avšak ten byl na téměř celé jedno století zastaven první světovou válkou a Říjnem 1917. Nová bolševická moc radikálně změnila sociální a hospodářskou strukturu země a další drastické změny jí vtiskl stalinský totalitní režim, který nastoupil na přelomu 20. a 30. let minulého století. Změny, které tento režim od konce 40. let posléze aplikoval také na země sovětského bloku, včetně Československa. Některé důsledky stalinské transformace jsou stále ještě zřetelné. Výzkum stalinismu je vysoce aktuální, a to nejen jako významný fenomén historie, ale i současnosti.

Přehledná publikace zachycuje dějiny Ruska od počátku Kyjevské Rusi v 9. století po současnost. Zaměřuje se na území osídlené ruským, ukrajinským a běloruským etnikem, později pak na území Ruské říše, Sovětského svazu a Ruské federace. V období po rozpadu SSSR jsou výběrové sledovány události na území postsovětských republik, s nimiž má Rusko bližší nebo specifické vztahy (Ukrajina, Bělorusko, Zakavkazsko, republiky střední Asie). Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství. Vlastní chronologie jednotlivých období je vždy uvedena krátkým přehledem, doplněna tabulkami a textovými boxy vysvětlujícími důležité události či pojmy. Obrazový doprovod tvoří přehledné mapy a pečlivě vybrané ilustrace. Užitečná publikace pro všechny zájemce o dějiny regionu.