Andrej Lobotka

Publikace Vás seznámí s podstatou nového typu koronaviru SARS-CoV-2 a onemocnění covid-19, s přijatými opatřeními a možnou náhradou újmy. Toto onemocnění zasáhlo životy a zdraví lidí a přimělo vlády většiny zemí, včetně té naší, k zavádění dosud nevídaných opatření k zamezení jeho zavlečení na území ČR a následně jeho šíření po ČR. I ti lidé, kterým se onemocnění vyhnulo, pocítili ve svém běžném životě dopady veškerých opatření, jakými bylo např. omezení pohybu osob na území ČR, uzavírání škol, zákaz cestování z a do ČR, zákaz konání sportovních, kulturních, náboženských a jiných akcí, povinnost nošení ochranných prostředků dýchacích cest, omezení či znemožnění některých podnikatelských činností. Přečtete si o tom, jak proti šíření předmětného onemocnění bojovaly některé další evropské země. Dále v knize najdete kompletní přehled ochranných a mimořádných opatření vydaných podle zákona o ochraně veřejného zdraví a krizových opatření vydaných podle krizového zákona, jež byla v souvislosti s šířením tohoto onemocnění v ČR přijata. Zejména se však dozvíte, za jakých podmínek a jakým postupem byste se mohli domoci náhrady újmy, pokud by Vám v příčinné souvislosti s aplikací uvedených opatření vznikla. V neposlední řadě přináší tato kniha rovněž praktické vzory podání, které můžete využít při uplatnění nároku na náhradu újmy vzniklé v důsledku aplikace opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona, a to jak u orgánů příslušných k jejich předběžnému posouzení, tak v soudním řízení.

Monografie Umělá inteligence z pohledu antidiskriminačního práva a GDPR se zabývá především riziky, která hrozí při rozhodování pomocí systémů umělé inteligence – zejména se zaměřuje na problém diskriminace ze strany algoritmického rozhodování. Autor si za cíl knihy stanovil poskytnout čtenářům jednoduchý návod, jak postupovat v případě, že se stanou obětí právě takové diskriminace. V první části knihy lze najít obecný výklad používaných pojmů – od algoritmu až po umělou inteligenci, a důvody, proč dochází ze strany algoritmu k diskriminačnímu rozhodování. Různé diskriminační praktiky jsou navíc ukázány i na konkrétních případech. Dále je vysvětleno, co to je diskriminace, jak je možné ji odhalit a zároveň jak se proti ní účinně bránit. S tím souvisí i problematika týkající se GDPR, která je zde podrobně vysvětlena, protože právě GDPR nabízí obětem diskriminace možnosti, jak se této diskriminaci bránit. V závěru knihy je možné najít např. i konkrétní principy společností, jako jsou Intel, Microsoft a IBM, ve vztahu k používání umělé inteligence (jako první snahy o samoregulaci systémů umělé inteligence).