Jan Lorenz

James Fadiman, považovaný za „nejmoudřejšího a nejuznávanějšího amerického odborníka na psychedelika a jejich užívání“, se věnuje výzkumu psychedelik již od 60. let 20. století. V tomto průvodci popisuje osvědčené postupy pro bezpečné, terapeutické a posvátné psychedelické cesty, které se naučil během své více než čtyřicetileté praxe. Poukazuje na okamžité i dlouhodobé účinky užívání psychedelik pro účely spirituální (vysoké dávky), terapeutické (střední dávky) a pro řešení problémů (mikrodávky). Neopomíjí přitom zásady kvalitního setu a settingu, ani připraveného vlastního záměru před samotným psychedelickým sezením. Fadiman podává přehled opomíjených psychoterapeutických výzkumů ohledně užívání psychedelik pro zlepšení zdraví, jak psychického, tak fyzického, např. mezi stovkami studentů. Odhaluje i nová využití LSD a dalších psychedelik, včetně mikrodávkování, pro zlepšení kognitivních funkcí a emoční rovnováhy. Upozorňuje dále, že psychedelika nejsou pro každého, a vyvrací mýty a mylné představy kolující v učebnicích, na psychedelických klinikách i na internetu. Fadiman ukazuje na životních příbězích průkopníků tohoto bádání, jako byli např. Ram Dass, Timothy Leary, Aldous Huxley, Huston Smith, stejně jako Francis Crick a Steve Jobs, jak mohou psychedelika, užívaná s rozumem, vést k vědeckým průlomům či duchovnímu prozření.

Luxusné alpské stredisko, zasnežené noci a túžby, ktoré sa nedajú umlčať. Mladá čašníčka prichádza do Tirolska za novým začiatkom, no namiesto pokoja nachádza svet zakázaných stretnutí, hier moci a vášne ukrytej za zatvorenými dverami. Stretnutie so synom majiteľa prestížneho hotela mení nevinné rozhodnutia na nebezpečné pokušenia. Každá noc prináša nový hriech a každé ráno otázku, či sa ešte dá cúvnuť späť.

Nejnovější neurovědecké výzkumy naznačují zcela nový způsob uvažování o stárnutí - o paměti, systémech vnímání, inteligenci, dokonce i o motivaci, bolesti a našem společenském životě. Daniel J. Levitin se těmito vědeckými poznatky zabývá a ukazuje čtenářům, co se můžeme naučit od těch, kteří to umí a stárnou radostně. Zároveň se dočteme, jak nejlépe přizpůsobit naši kulturu tak, aby plně využívala moudrost a zkušenosti starších lidí. Během svého zkoumání, co stárnutí skutečně znamená, Levitin odhaluje nejlepší strategii pro fyzickou a psychickou odolnost a přidává praktické rady zvyšující kognitivní schopnosti, vhodné s přibývajícím věkem pro každého. Žijeme totiž déle než lidé v minulosti a s tím přicházejí nové výzvy pro naši fyzickou i duševní pohodu. Když jsou starší lidé při ohlédnutí se za svým životem požádáni, aby řekli, kdy byli nejšťastnější, co asi řeknou? Možná v osmi letech, kdy měli málo starostí? Možná v pubertě, kdy se věnovali všem možným aktivitám a objevování sexu? Možná když chodili na vysokou nebo v prvních letech, kdy zakládali rodinu? Špatně. Věk, který se nejčastěji objevuje jako nejšťastnější období života, je osmdesát dva let! Cílem této knihy je pomoci prodloužit toto číslo o deset nebo dvacet let. Věda říká, že to jde. Co tedy můžeme udělat pro to, abychom si udrželi sílu těla, mysli a ducha a zároveň se smířili s omezeními, která nám stárnutí může přinést? Co se můžeme naučit od těch, kteří stárnou s radostí a zůstávají vitální a aktivní i po osmdesátce, devadesátce, a dokonce i déle? Jak přizpůsobit naši kulturu, aby sloužila potřebám stárnoucích generací a zároveň více využívala jejich moudrost, zkušenosti a motivaci přispívat společnosti?

Pharmako je aktualizovaná kultovní knižní trilogie pro „rostlinné lidi“, kteří zde najdou nádhernou tapisérii botaniky, odborné chemie, farmakologie a historie, bohatě protkanou básnickou imaginací, sugestivní směsí logiky a mytologickou tradicí. Nebo jinak. Alchymistické pojednání psané člověkem, jenž se sám vydal na „cestu jedů“, a čtenáři tak předkládá prožitý a tajuplný svět rostlin a látek měnících lidské vědomí. Ještě jinak. Postmoderní čtení pro všechny ty, jimž učaroval např. Terence McKenna a kteří pokračují stále dále. Že by… Struktura knihy je třírozměrná a holografická. Začněte odkudkoli. Čtěte ji pozpátku. Knihy jsou od přirozenosti lineární, ale to je pouze jeden z možných pohledů — jiná propojení mohou být mnohem smysluplnější. Hm… „Cesta jedů“ není cesta pro každého, čtenář v knize nabyde „nebezpečné znalosti“, ty jsou však bezpečnější, než „nebezpečná neznalost“. Nakonec vám nezbyde, než se zamyslet nad otázkou propojení stimulantů a kapitalismu. Co? Ale jak říkal kdysi už Paracelsus „Všechno je jed, Nic je jed. Záleží na množství. Dílem alchymisty ale je, oddělit jed od stromu poznání“. V první knize Pharmako/Poeia se dočtete o rostlinných spojencích rozdělených do skupin thanatopatika (Tabák, Jedovatice), inebrianty (Kvasinky, Pivo, Víno, Alkohol, Éter), rapsodika (Pelyněk » Calea), euforika (Mák, Opium, Heroin), pacifika (Kava kava), existenty (Šalvěj), evaestetika (Konopí) a metafyzika (Rajský plyn). Přistup, můj jede… Ve druhé knize Pharmako/Dynamis se dočtete se o stimulantech, resp. excitantech (Káva, Čaj, Kakao, Maté, Kola, Betel, Efedra, Kata, Koka, Amfetamin) a empatogenech (Muškát, Extáze, GHB). Čekal jsem něco jiného… Ve třetí knize Pharmako/Gnosis se dočtete o látkách zvaných fantastika (Povijnice, Lysohlávky, LSD, Jerlín, Peyotl, San Pedro, Ayahuasca, Jurema, Harmala, Ropuchy, Tryptaminy, DMT) a daimonika (Durman, Elementálové, Ketamin, Muchomůrka, Iboga). Je to taková nevyřčená věc… Nakonec vám nezbyde, než se zamyslet nad něčím, co je za slovy: Zdá se, že Realita má nějakou hlubší strukturu, která má něco společného spíš s časem než se slovy.