Jan Lukeš

Dejiny českej a slovenskej kinematografie sa začínajú písať od počiatku filmu vôbec: už pol roka po prvej filmovej projekcii bratov Lumiérovcov v júli 1896 sa totiž premietalo aj v Čechách a v roku 1898 vznikli aj prvé pôvodné české snímky, dokumentárne i hrané. Cesta československého filmu od amatérizmu k profesionalite, od nemých filmov k zvukovým, od úplných začiatkov cez novú vlnu až k druhému desaťročiu 21. storočia je v tejto knihe zaznamenaná v rámci historických peripetií, ktoré film rovnako ako aj iné umenia donútili uzatvárať kompromisy s ideológiami či zákonitosťami, s ktorými sa musela vyrovnávať celá spoločnosť. Tento jedinečný sprievodca dejinami filmu je neoceniteľným kompendiom pre všetkých, ktorí sa filmom zaoberajú, či už profesionálne, alebo amatérsky.

Podobní, a přece tak jiní. Ivan M. Havel, mladší bratr bývalého prezidenta Václava Havla, jako by v něčem byl skoro jeho dvojčetem, v jiném úplným protikladem. Potomek slavné podnikatelské rodiny čelil od mládí stejně jako bratr ústrkům komunistického režimu, nakonec se ale i on po svém prosadil. Vystudoval obor automatizace a výpočetní techniky a v roce 1971 získal dokonce doktorát z počítačové vědy na univerzitě v americkém Berkeley. Normalizace ovšem záhy také jeho uvrhla na index, a tak do plné šíře mohl svou vědeckou erudici rozvinout až po roce 1989, mj. jako dlouholetý ředitel Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR a šéfredaktor časopisu Vesmír. Krom toho je to muž širokých zájmů, pronikavé mysli a jemného humoru, což sám nejlépe prokazuje v sedmi kapitolách knižního biografického rozhovoru, který s ním vedl filmový a literární historik a publicista Jan Lukeš. Zavede čtenáře do světa nekonvenční osobní, rodinné, politické i filosofické bilance, která se vzpírá všem zavedeným klišé.

Rubikova kostka života a díla česko-amerického režiséra z pera jeho českého analytika, pamětníka i zpovědníka. Úvaha na téma Formanovy cesty na světové výsluní za přechodu mezi dvěma systémy společenskými i produkčními předchází mozaice režisérových názorů, životních osudů a filmografie. Těžiště publikace tvoří faktograficko-esejistický přehled všech Formanových filmů a stejně koncipovaný výběr z dokumentů a publikací o něm. Knihu uzavírá oddíl málo známých formanovských studií, textů a korespondence z autorova archivu. Nedílnou součástí svazku je obrazový doprovod, který spolu s interpretacemi umožňuje vícerozměrný pohled na celek díla čelného představitele československé nové vlny i vrcholné hollywoodské kinematografie. Čtení na přeskáčku není na závadu, nýbrž spíše předpokladem pochopení souvislostí.

Vladimíra Valentu (1923-2001) znají snad všichni filmoví diváci, a to nejen u nás. Jeho postava přednosty stanice z Ostře sledovaných vlaků Jiřího Menzela je nezapomenutelná už jenom svým zoufalým výrokem: A inspektorská zahrádka je v prdeli! Českého neherce Valentu poznávali filmoví diváci i v Kanadě, když tam po odchodu z vlasti v roce 1968 začínal jako umývač aut v servisu. Spisovatel Josef Škvorecký mu postavil pomník ve svém románu Příběh inženýra lidských duší v postavě burácivého muže-koule, razantního antikomunisty, jehož smích zní jako řetězová reakce ve skladišti nukleárních raket. Kolik se toho ale ví o Valentovi jako režisérovi, scenáristovi, dramaturgovi, producentovi, novináři, politickém vězni nebo exulantovi? Knižní vydání rozhovoru Jana Lukeše s Vladimírem Valentou přináší nejen odpovědi na tyto otázky, ale navíc přibližuje i Valentův celoživotní nadhled a frajerský odstup od sebe sama. OBSAH: Úvodem (2021) * I. Adept režie (19231949) * II. Politický vězeň (19491956) * III. Filmový scenárista (19561965) * IV. Herec (19651968) * V. Exulant (19681969) * VI. Vydavatel a producent (19691980) * VII. Novinář a penzista (19802001) * Jmenný rejstřík * Názvový rejstřík