Josef Macek

Syntetická práce o náboženských a duchovních dějinách Čech v období vlády Jagellonců (1471–1526). Macek v této knize zkoumal mnohovrstevnatý náboženský, kulturní a společenský život dvojího lidu (katolíků a utrakvistů) ve vírou rozdělené české společnosti, jíž vládli katoličtí králové, podporovaní husitskou většinou. Náboženské dějiny zahrnují v Mackově pojetí dějiny každodenních politických střetů, historii učené i laicke, nábožensky ovlivněné literatury, intelektuálních univerzitních debat, lidové zbožnosti, konfesní tolerance a hledání nových vizí uspořádání společnosti (humanismus, asketismus Jednoty bratrské).

Faktograficky bohatá a čtenářsky přitažlivá kniha podává ucelený obraz pozdního středověku v českých zemích. První část Mackovy čtyřdílné syntézy je věnovaná obecným poměrům v zemi, zejména hospodářským, královskému dvoru a panovníkům. Česká šlechta, privilegovaná vrstva, charakterizovaná urozeností, mocí a majetkem, je námětem druhé části.