Nina Majewska-Brown

autor

Tajemství z Osvětimi - Skutečný příběh


Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod mou bradu a přinutil mě zvednout hlavu. Poddávám se jeho vůli, přivírám však oči, abych neviděla jeho obličej. „Otevři oči.“ Poslušně otevírám víčka a s hrůzou hledím do jeho modrých, téměř tyrkysových očí, které si mne prohlížejí. NEOBVYKLÝ PŘÍBĚH Za každým vytetovaným číslem na předloktí se skrývá krutý osud. Před námi se odvíjí dlouhých pětasedmdesát let utajovaný příběh Stefanie, která poznala peklo koncentračních táborů na vlastní kůži. Byla ženou význačného představitele domácího odboje a kvůli němu se dostala do Osvětimi. Jako rukojmí a oběť „mužské“ války se sama ocitla na frontě. Jejím bojištěm byly táborové baráky, apelplac a kilometry drátů nabitých elektřinou. Hlad, selekce a ustavičné ohrožení života. Panický strach o děti, výčitky svědomí a bolest. Přesto však přežila. Prošla peklem Osvětimi, Ravesbrücku a Flossenbürgu, přežila pochod smrti. Velkou zásluhu na tom měl Jürgen, dozorce SS. Bylo to přátelství nebo již láska, co je spojovalo… Tento neuvěřitelný příběh nikdo nevymyslel, napsal jej sám život.
Na sklade > 5Ks
17,81 € 18,75 €

Anděl života z Osvětimi


Osvětim měla nejen svého Anděla smrti, nebezpečného a nevyzpytatelného lékaře Josefa Mengeleho, ale také Anděla života, porodní asistentku Stanisławu Leszczynskou, která se mu dokázala postavit. Drobná a křehká žena, která i přes jeho rozkaz, aby děti okamžitě po narození usmrcovala, jednala podle svého svědomí a snažila se pro každého novorozence vykonat maximum na jeho záchranu. Do osvětimského koncentračního tábora se dostala v roce 1943. Nejenže neztratila víru a naději, ale dokázala svoje uvěznění vnímat jako misi. Vedla porody bez jakéhokoliv lékařského vybavení, léků a mnohokrát i bez dostatečného množství vody. Vězeňkyním byla v jejich těžkých chvílích oporou, proto ji mnohé oslovovaly „matičko“. Nelze popsat, čím byla válka, holocaust, Osvětim, Březinka, tábory smrti. Neexistují slova, která by vyjádřila strach, bolest a zoufalství těch, kteří tímto peklem prošli, ztratili své blízké, důstojnost a naději. Osvětim měla mnoho tváří, ale tou nejhorší a nejtragičtější byl osud dětí, které tam přicházely na svět. Nesmíme zapomenout na ty, kteří v táboře přišli na svět a kterým bylo dáno žít pouze chvíli, ani na bolest jejich matek, které pocítily nejhorší ztrátu. Zoufalství je poznamenalo na zbytek jejich života. Kniha Anděl života z Osvětimi je doplněna autentickými svědectvími žen, bývalých vězeňkyň. V Polsku vzbudila velký ohlas a na dvou knižních internetových portálech zvítězila v kategorii nejlepší historický román roku 2020.
Na sklade 1Ks
16,03 € 16,87 €

Dvě tváře - Soukromý život osvětimských vrahů


Ten jejich teplý, vypucovaný dům představuje neskutečný kontrast k místu, v němž pobývám, v němž nadále spávám. Nelze uvěřit, že naše světy dělí sotva několik metrů přehrazených ostnatým drátem. Nemůžu osudu odpustit, že mě poslal na špatnou stranu. Koneckonců nedokážu pochopit tolik věcí. Už jenom to, že ten její manžel, mimořádně brutální esesman, který se vrací domů v botách potřísněných lidskou krví, si hraje s dětmi a objímá svou ženu… Nejhorší věc, kterou musím dělat, je čištění jeho vysokých bot. Umazané od bláta jsou vždy cítit smrtí, zůstávají na nich její stopy, že jsou také jeho zbraní. Před očima mi vyvstává, jak jimi kope mé spoluvězeňkyně, viděla jsem to přece už tolikrát. Jeho zlost a kopance zabily nejednu z nás. A já teď pečlivě krémuji a leštím ta odporná bagančata. Nořím do nich ruku a přidržuji je mezi koleny. Mám chuť zvracet. Odér krému se mísí s pachem kůže a já si uvědomuji, že jestli se mi to peklo podaří přežít, už nikdy, opravdu nikdy nebudu čistit boty. Ann, esesmanova žena, která se právě přistěhovala do Osvětimi, se v novém domově zpočátku necítí dobře. Je vyděšená, protože ještě nikdy svého milovaného Hanse neviděla tak unaveného. Nabývá přesvědčení, že jeho práce musí být skutečně těžká a vyčerpávající, protože její muž je podrážděný. Nejvíc ji trápí to, že jí nechce říci, co přesně dělá, což v ní vyvolává ještě větší neklid. Ann nepochybuje o tom, že neustálý kontakt s těmi zločinci v pruhovaných pyžamech se negativně odráží na jeho zdraví. Po úmorné práci v osvětimském táboře se esesmani vraceli do svých domovů, přímo do náručí svých žen a dětí. Nedaleko za táborovými dráty pěstovali růže nebo chovali králíky, v zahradách radostně poštěkávali psi. O jejich pohodlí se starali vězni a místní civilisté, kteří pro ně museli pracovat. Esesmani pili v místní kantýně, chodili do veřejného domu, jezdili na výlety a zamilovávali se do děvčat z okolí. Některým se život v Osvětimi tak zalíbil, že jej nechtěli opustit. A někteří se tam vraceli dokonce i po válce.
Na sklade 5Ks
16,03 € 16,87 €