Lidia Maksymowicz

Medzinárodný bestseller č. 1 s predslovom Jeho Svätosti pápeža Františka, ktorý sa v roku 2021 dostal na titulné strany novín, keď pobozkal Lidiino identifikačné tetovanie z Osvienčimu. Nezabudnuteľný, dojímavý skutočný príbeh malého dievčatka, ktoré prežilo osvienčimského „anjela smrti“, doktora Mengeleho. Lidia mala len tri roky, keď prišla do Auschwitz-Birkenau so svojou matkou, členkou partizánskeho odboja z Bieloruska. Zmätené dievčatko si vybral doktor Josef Mengele na svoje sadistické experimenty a poslal ho do neslávne známeho detského bloku, kde bol každý deň bojom o prežitie. Počas osemnástich mesiacov pekla bola viackrát blízko smrti. Silu jej dodávala matka, ktorá riskovala svoj život, aby Lidiu navštívila. Ale keď bol tábor oslobodený, jej matka bola preč, považovaná za mŕtvu. Lidiu, ktorá už bola hlboko traumatizovaná, si adoptovala istá Poľka. V roku 1962 však zistila, že jej biologickí rodičia stále žijú v ZSSR, a Lidia stála pred strastiplnou voľbou... Lidiin neobyčajný príbeh sa dotkol sŕdc na celom svete a jej poslaním je podať svedectvo o holokauste, aby sa na pravdu nikdy nezabudlo. Toto je silné a v konečnom dôsledku nádejné rozprávanie pozoruhodnej ženy, ktorá odmieta nenávidieť tých, ktorí jej ublížili. Hovorí: „Nenávisť prináša len ďalšiu nenávisť. Na druhej strane, láska má moc vykúpiť.

Lidii Maksymowicz byly tři roky, když se spolu se svojí matkou dostala do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. A třináct měsíců v tom pekle přežila, zavřená v dětském baráku jako jeden z „pokusných králíků“ doktora Josefa Mengeleho. Lidiina matka, katolička, se už na začátku války připojila k běloruskému odboji: byla mladou ženou s malou dcerkou a rozhodla se, že se bude skrývat a bojovat proti nacistickým zvěrstvům. Běloruské lesy jsou posledním světlým bodem, na který se Lidie pamatuje, než nastala osvětimská tma. Z tábora se dostane v lednu roku 1945 po osvobození ruku v ruce se ženou, která není její matkou: je to bezdětná Polka, která se rozhodne osvojit si jednu z osiřelých holčiček, které zůstaly samy v táboře posetém mrtvolami. Lidia vyrůstá s ní, ale na svoji pravou matku nezapomíná. Nepřestává věřit, že je naživu, a hledá ji. A v příběhu, který připomíná zázrak, ji také najde. Z tábora si Lidia pamatuje mlčení: se zaťatými zuby, ve snaze přežít, bez možnosti dovolit si sebemenší projev citů. Teď však znovu našla svůj hlas a rozhodla se, že svůj život věnuje provolávání kréda „už nikdy víc“. Protože historie se může opakovat.

Medzinárodný bestseller č. 1 s predslovom Jeho Svätosti pápeža Františka, ktorý sa v roku 2021 dostal na titulné strany novín, keď pobozkal Lidiino identifikačné tetovanie z Osvienčimu. Nezabudnuteľný, dojímavý skutočný príbeh malého dievčatka, ktoré prežilo osvienčimského „anjela smrti“, doktora Mengeleho. Lidia mala len tri roky, keď prišla do Auschwitz-Birkenau so svojou matkou, členkou partizánskeho odboja z Bieloruska. Zmätené dievčatko si vybral doktor Josef Mengele na svoje sadistické experimenty a poslal ho do neslávne známeho detského bloku, kde bol každý deň bojom o prežitie. Počas osemnástich mesiacov pekla bola viackrát blízko smrti. Silu jej dodávala matka, ktorá riskovala svoj život, aby Lidiu navštívila. Ale keď bol tábor oslobodený, jej matka bola preč, považovaná za mŕtvu. Lidiu, ktorá už bola hlboko traumatizovaná, si adoptovala istá Poľka. V roku 1962 však zistila, že jej biologickí rodičia stále žijú v ZSSR, a Lidia stála pred strastiplnou voľbou... Lidiin neobyčajný príbeh sa dotkol sŕdc na celom svete a jej poslaním je podať svedectvo o holokauste, aby sa na pravdu nikdy nezabudlo. Toto je silné a v konečnom dôsledku nádejné rozprávanie pozoruhodnej ženy, ktorá odmieta nenávidieť tých, ktorí jej ublížili. Hovorí: „Nenávisť prináša len ďalšiu nenávisť. Na druhej strane, láska má moc vykúpiť.

The No. 1 international bestseller, with a foreword by His Holiness Pope Francis, who made headlines in 2021 when he kissed Lidia's Auschwitz identification tattoo. The unforgettable, moving true story of the little girl who survived Auschwitz's 'Angel of Death', Dr Mengele. Lidia was just three years old when she arrived in Auschwitz-Birkenau with her mother, a member of the partisan resistance from Belarus. The bewildered little girl was picked out by Dr Josef Mengele for his sadistic experiments and sent to the infamous children’s block, where every day was a fight for survival. In eighteen months of hell she came close to death more than once. Her mother, who risked her life to visit Lidia, gave her strength. But when the camp was liberated, her mother was gone, presumed dead. Lidia, by now deeply traumatised, was adopted by a Polish woman. But then, in 1962, she discovered that her birth parents were still alive in the USSR, and Lidia was faced with an agonising choice . . . Lidia’s extraordinary story has touched hearts around the world, and she has made it her mission to bear witness to the Holocaust so that the truth may never be forgotten. This is a powerful and ultimately hopeful account by a remarkable woman who refuses to hate those who hurt her. She says, ‘Hate only brings more hate. Love, on the other hand, has the power to redeem.’ Previously published as The Little Girl Who Could Not Cry.

"Elaltatnak, amikor Mengeléhez visznek, így nem emlékszem rá, mi történik ott velem. A testem beszél hozzám, ő árulja el, mit műveltek velem." Lidia Maksymowiczot háromévesen hurcolták el Auschwitzba. Tizenhárom hónapot töltött a pokolban, a gyerekek barakkjában, ahol egyike volt dr. Mengele kísérleti nyulainak. Hithű katolikus édesanyja a német invázió legelső napjaiban csatlakozott a fehérorosz ellenállókhoz, és az erdőkben rejtőzött el lányával. Lidia egyik első emléke a fehérorosz erdőkbe szűrődő fény Auschwitz végeláthatatlan sötétsége előtt. Amikor 1945 januárjában újra meglátja a napvilágot, egy gyermektelen lengyel asszony fogadja be. Lidia vele nő fel, de sosem felejti el valódi anyját, sosem hagyja el a hitet, hogy édesanyja él, és őt keresi. Végül csodával határos módon rátalál. Auschwitz meghatározó emléke Lidia számára a csend: összeszorított fogak, a túlélésre szűkült világ, amelyben nem engedhet meg magának egyetlen érzelmet sem. Hosszú idő telt el, amíg újra megtalálta a hangját, hogy a lehető leghangosabban kiáltsa: soha többé! Mert bármilyen borzalom megtörténhet újra. Ez a könyv az ő tanúságtétele.

„Elaltatnak, ?amikor Mengeléhez visznek, így nem emlékszem rá, mi történik ott velem. A testem beszél hozzám, ő árulja el, mit műveltek velem.” Lidia Maksymowiczot háromévesen hurcolták el Auschwitzba. Tizenhárom hónapot töltött a pokolban, a gyerekek barakkjában, ahol egyike volt dr. Mengele kísérleti nyulainak. Hithű katolikus édesanyja a német invázió legelső napjaiban csatlakozott a fehérorosz ellenállókhoz, és az erdőkben rejtőzött el lányával. Lidia egyik első emléke a fehérorosz erdőkbe szűrődő fény Auschwitz végeláthatatlan sötétsége előtt. Amikor 1945 januárjában újra meglátja a napvilágot, egy gyermektelen lengyel asszony fogadja be. Lidia vele nő fel, de sosem felejti el valódi anyját, sosem hagyja el a hitet, hogy édesanyja él, és őt keresi. Végül csodával határos módon rátalál. Auschwitz meghatározó emléke Lidia számára a csend: összeszorított fogak, a túlélésre szűkült világ, amelyben nem engedhet meg magának egyetlen érzelmet sem. Hosszú idő telt el, amíg újra megtalálta a hangját, hogy a lehető leghangosabban kiáltsa: soha többé! Mert bármilyen borzalom megtörténhet újra. Ez a könyv az ő tanúságtétele.