Radek Malý strana 3 z 3

Výbor s názvem V cizím parku zahrnuje třicet básní z rozsáhlého básnického díla pražského rodáka Rainera Marii Rilka (1875–1926). Vedle Rilkových nejznámějších a zhusta překládaných básní (např. Podzimní den či Panter) obsahuje i texty méně známé, ale o nic méně čtenářsky přitažlivé. Básně vybral a přeložil básník a překladatel Radek Malý a výtvarně je doprovodil Vít Ondráček. Dvojjazyčné vydání básní, erudovaný doslov a nápadité grafické provedení představuje ideální způsob, jak nahlédnout do díla tohoto velikána moderní německé poezie současnýma očima.

Jen u málokterého našeho současného básníka, a tím méně v plejádě autorů nejmladší generace, najdeme tolik přirozeného citu pro to, čemu se říká „historická paměť“. Detailem postihnout celek – tomu se Radek Malý učil od své první sbírky, dnes už lze mluvit o zjevném mistrovství. A ještě jeden příznak determinuje Malého niterný svět – halasně sice nevytrubované, ale všudypřítomné vědomí až zarputilé solitérní nezařaditelnosti do stáda vyznavačů konzumentských pahodnot, vymezování linie odporu vůči těm, kdož zmáhají jezy a peřeje svých životů bez skrupulí – a bez paměti. Cit pro esence lidské bídy a nezaviněné utrpení… Radek Malý naznačuje smysl takového vnímání jako pro sebe jedinou možnou cestu v éře falešných proroků, mediálních lží, pozlátkových reklam a bulvárních blábolů. Dost důvodů pro to mu vstřícně přitakat.

Další z prvotin vydaných v edici Versus je Lunovis mladého olomouckého germanisty Radka Malého, který má rád německé expresionisty a pokouší se jejich básně překládat. Jeho vlastní verše jsou už nějakou dobu známy z rozhlasového pořadu Zelené peří a letos zvítězily v soutěži mladých tvůrců ve Františkových Lázních.

Chtěl bych, aby Zcestné verše byly léčením z chrapotu Vraních zpěvů. Šinou se po kolejích z Prahy, pokračují přes Kunštát a Třebíč do Rumunska, Rakouska a Francie, aby vyšuměly v italských přímořských zahradách. Ale stejně tak kotví v Olomouci s jejími kdysi německými periferiemi. Opět jsou tu cesty, z vnitřních Sudet do těch vnějších a zpět. Hranice Říše začínala tam, kde Větrní končí — na lesním rozcestí mezi obcemi Radíkov a Posluchov, pár kilometrů za městem Olmütz. Autor

Chtěl bych, aby Zcestné verše byly léčením z chrapotu Vraních zpěvů. Šinou se po kolejích z Prahy, pokračují přes Kunštát a Třebíč do Rumunska, Rakouska a Francie, aby vyšuměly v italských přímořských zahradách. Ale stejně tak kotví v Olomouci s jejími kdysi německými periferiemi. Opět jsou tu cesty, z vnitřních Sudet do těch vnějších a zpět. Hranice Říše začínala tam, kde Větrní končí — na lesním rozcestí mezi obcemi Radíkov a Posluchov, pár kilometrů za městem Olmütz. Autor

Chtěl bych, aby Zcestné verše byly léčením z chrapotu Vraních zpěvů. Šinou se po kolejích z Prahy, pokračují přes Kunštát a Třebíč do Rumunska, Rakouska a Francie, aby vyšuměly v italských přímořských zahradách. Ale stejně tak kotví v Olomouci s jejími kdysi německými periferiemi. Opět jsou tu cesty, z vnitřních Sudet do těch vnějších a zpět. Hranice Říše začínala tam, kde Větrní končí — na lesním rozcestí mezi obcemi Radíkov a Posluchov, pár kilometrů za městem Olmütz. Autor

Pět situací pěti dvojic spojuje v čase a prostoru jízda nočním vlakem na trase Praha - Osvětim. Hrají Barbora Hrzánová, Ivan Řezáč, Alois Švehlík, Andrea Elsnerová a další. Režie Hana Kofránková.

Anotácia Druhé vydání toho nejlepšího z dětské poezie oblíbeného básníka Radka Malého: verše ze svého proslulého slabikáře a čítanek pro děti vybral sám autor a k tomu přidal řadu krásné záškolácké lyriky. S charakteristickým humorem ilustrovala „malou“ školní poezii malířka Anna Neborová a klučičí prvek v podobě písma ze stavebnice Merkur přičinil typograf Marek Pistora podepsaný pod nápaditým designem této knihy. Ocenění Cena ministryně kultury za přínos dětskému čtenářství 2009 Nejkrásnější dětská kniha knižního veletrhu Havlíčkův Brod 2010