Marie Ebner-Eschenbach

Obecní dítě je možno přiřadit k typu, nazývanému vývojový či výchovný román. Jedná se v něm o vývoj a zrání vesnického chlapce Pavla Holuba, který se vlastní silou vypracovává ze dna společnosti. Jeho otec byl obviněn z vraždy a popraven, matka pak odsouzena na deset let do vězení. Pavlova sestra Milada se shodou okolností, hlavně díky přízni zámecké paní, dostala na vychování do poblíž ležícího kláštera, Pavel se však stal obecním dítětem a byl dán do péče opilce pastýře Virgila a jeho ženy. Vyrůstá tedy v pastoušce a lidé jím pohrdají, na což on reaguje vzdorovitostí a trucovitostí. Dokonce projevuje jakousi hrdost na svou špatnou pověst. Nedbá na dobré rady místního učitele, vášnivě je zamilován do pastýřovy hezké dcery Vinsky. Postupně u něho ale dojte k obratu, především po návštěvě u sestry Milady v klášteře…" Marie von Ebner-Eschenbachová (1830—1916), rozená hraběnka Dubská, původem z moravských Zdislavic, je významnou představitelkou německy psané literatury z území Moravy. Ve své tvorbě využila důvěrného poznání různých prostředí, v nichž od dětství žila a jež měla na její psaní vliv. Je autorkou dramat, kratších i delších próz a aforismů. Za svou románovou a povídkovou tvorbu byla Marie von Ebner-Eschenbachová roku 1898 vyznamenána rakouským nejvyšším civilním řádem, Čestným křížem za umění a literaturu, a roku 1900 byla jako první žena promována čestnou doktorkou vídeňské univerzity.