Mario Llosa strana 2 z 2

Peruánsky spisovateľ Mario Vargas Llosa (Arequipa 1936) patrí k tým latinskoamerickým spisovateľom, ktorí najväčšmi ovplyvnili svetovú literatúru druhej polovice 20. storočia. Medzi jeho najoriginálnejšie prózy nesporne patrí román Rozprávač, ktorý je umelecky i faktograficky pôsobivým ponorom do problematiky spolužitia vyspelej prozápadnej peruánskej spoločnosti a domorodých amazonských kmeňov. Autor si v ňom kladie mnoho otázok, no tie najzávažnejšie sa dotýkajú možnosti harmonického spolužitia rozdielnych komutín a prežitia pôvodných indiánskych kultúr, ktoré v plynutí času postupne zanikajú. Knihu preložil Roman Brat.

Tento částečně autobiografický román (Vargas Llosa, který několik let také z donucení studoval na vojenském gymnáziu, se dá identifikovat v postavě Básníka) se stal jedním ze zakládajících děl boomu latinskoamerické literatury 60. let, k jeho proslulosti v Peru přispělo mimo jiné i to, že jeho výtisky byly na dvoře vojenského gymnázia manifestačně spáleny. Vargas Llosa zachytil konflikt chlapců s nesmyslným vojenským drilem a absurditou lživého světa dospělých zcela novými postupy, které později zdokonalil a rozvedl v dalších svých knihách (prolínání časových a vypravěčských rovin, nejistá identita postav, tzv. skrytý údaj, zvyšující napětí jako v detektivce, otevřené interpretační možnosti apod.).

V této své nejvtipnější knize z roku 1977 se Vargas Llosa, už světově proslulý spisovatel, vrací do dob svého mládí, kdy pracoval v rozhlasové redakci v Limě a přitom stíhal několik dalších zaměstnání, aby si vydělal na živobytí. V osmnácti letech se tehdy bláznivě zamiloval do své daleko starší "tetičky" a proti vůli rodiny se s ní oženil. Autobiograficky podložený příběh se v knize prolíná s fiktivními rozhlasovými seriály geniálního psavce Pedra Camacha, vypravěčova kolegy z rádia, což jsou s humorným nadhledem líčené barvité historky o zločinech, incestních láskách, šílenství a všemožných katastrofách. V závěru knihy pak obě linie splynou a rozesmátý čtenář neví, kdo je větší šílenec a jestli brakovou literaturu píše Camacho, nebo sám život.

Detektívny triler Kto zabil Palomina Molera? je dôkazom o Llosovom neúnavnom hľadačstve. Príbeh o láske, podaný formou grotesky a paródie, vzbudil ihneď po jeho vydaní v Peru rozruch. Kritika spoločnosti prerastenej korupciou, spochybnenie justície, armády - to všetko Llosa dokázal vyrozprávať v príbehu o smrti obyčajného peruánskeho vojaka Palomina Molera. Knihu preložil Roman Brat.