Martin Novák

Jméno Leonid Brežněv zná v České republice skoro každý, včetně těch, kteří se narodili nebo vyrůstali po listopadu 1989. Muž, spojený s likvidací reformního procesu v Československu v roce 1968, ovlivnil životy Čechů a Slováků tak jako málokterý jiný zahraniční politik. A s ním i ti, kteří od poloviny šedesátých do poloviny osmdesátých let v Kremlu rozhodovali o tom, co velmoc jménem SSSR udělá. Alexej Kosygin, Jurij Andropov, Michail Suslov, Andrej Gromyko, Konstantin Černěnko a další. Reportér a publicista Martin Novák poprvé přehledně a z různých pohledů mapuje brežněvovské období, jež nazývá érou “katů pražského jara”. Řadu míst spojených s Brežněvovým životem a jeho režimem autor navštívil a dlouho shromažďoval dokumenty i svědectví. Popisuje Brežněvovo složité dětství a dospívání na Ukrajině, Stalinův dlouhý posmrtný stín na veškeré dění v Sovětském svazu, dramatické detaily spiknutí proti Chruščovovi, tvrdý boj o pozice v Kremlu, pronásledování a týrání disidentů, marné pokusy o reformování nemocné sovětské ekonomiky. Vedle toho se zabývá také podrobnostmi dialogu mezi Washingtonem a Moskvou v první polovině sedmdesátých let, vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa, konfliktem s Čínou, invazí do Afghánistánu či krizí v Polsku v roce 1981.

Kniha přináší přes čtyřicet příspěvků mezinárodního kolektivu autorů a jejím záměrem je především shromáždit a popsat střípky předchozích, zapomenutých způsobů života. Lidský život a evoluce překlenuje různé historické epochy i místa, osud člověka se však zdá neúprosný, protože svědkové, vzpomínky i hmatatelné důkazy lidské existence se nevyhnutelně vytrácejí. Kniha současně odráží výsledky široké, mezinárodní spolupráce Jiřího A. Svobody, významného vědce, s autory příspěvků, včetně těch, kteří se jeho dílem inspirují.

Přestože Československo a Afghánistán byly velmi rozdílné země, obě sdílely společný osud – staly se obětí invaze sovětské armády. A přestože válečné dobrodružství komunistické velmoci v hornatém asijském státě není až tak vzdálenou minulostí, víme toho o něm poměrně málo. Do tehdejšího Afghánistánu proniklo, na rozdíl od jiných konfliktů druhé poloviny dvacátého století, jen málo novinářů a fotografů, neexistuje mnoho zveřejněných svědectví. 13. svazek Polozapomenutých válek se snaží zachytit celý průběh této důležité války, která se odehrávala v osmdesátých letech minulého století a která ve svých důsledcích ovlivnila dění na mnoha místech planety. Přispěla svým dílem ke konci studené války, k rozpadu východoevropského komunistického bloku, a nakonec i k rozpadu samotného Sovětského svazu. Zároveň porodila globální teroristickou organizaci, jakou je dnes Al-Káida, a tak přispěla ke vzestupu nekompromisních radikálních islamistů, kteří v dnešním světě – nejen v tom islámském – představují nepřehlédnutelný fenomén. Kromě situace na bojištích, politických, diplomatických jednání i ekonomické situace země sleduje autor – zkušený publicista, jenž se nejen věnuje problematice islámského světa, ale který Afghánistán rovněž několikrát navštívil – na pozadí války pozvolný vzestup vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina a věnuje se také následující afghánské občanské válce, která eskalovala po odchodu Sovětů a vyústila v převzetí moci fanatickým hnutím Taliban.

Region Blízkého východu, kde je pod zemí více než polovina známých zásob ropy, není na ozbrojené konflikty chudý. Do dvou z nich zde přímo vstoupila vzdálená velmoc. V obou stála proti jedné zemi a jednomu vládnoucímu režimu. Proti Iráku Saddáma Husajna. Do obou válek vedl Spojené státy prezident jménem Bush. V roce 1991 George, o dvanáct let později jeho syn George. První válka v roce 1991 po iráckém vpádu do Kuvajtu skončila iráckou porážkou, ale ne pádem Husajna. V roce 2003 se ale historie neopakovala a iráckého vládce nakonec jeho bývalí poddaní o tři roky později popravili. Publicista a novinář, který se věnuje Blízkému východu, ve své knize mapuje situaci na bojištích obou konfliktů a věnuje se i zákulisním jednáním politiků a diplomatů. Autor navštívil Irák jak za vlády Saddáma Husajna, tak v době, kdy zemi už kontrolovala americká armáda, cestoval po severním i jižním Iráku. Navštívil také další dvě země, které hrály ve válkách důležitou roli, Kuvajt a Saúdskou Arábii. Kniha proto obsahuje nejen historická fakta, ale také reportážní pohled zblízka, na „místech činu“.

13. svazek Polozapomenutých válek se snaží zachytit celý průběh této důležité války, která se odehrávala v osmdesátých letech minulého století a která ve svých důsledcích ovlivnila dění na mnoha místech planety. Přispěla svým dílem ke konci studené války, k rozpadu východoevropského komunistického bloku, a nakonec i k rozpadu samotného Sovětského svazu. Zároveň porodila globální teroristickou organizaci, jakou je dnes Al-Káida, a tak přispěla ke vzestupu nekompromisních radikálních islamistů, kteří v dnešním světě - nejen v tom islámském - představují nepřehlédnutelný fenomén.

Region Blízkého východu, kde je pod zemí více než polovina známých zásob ropy, není na ozbrojené konflikty chudý. Do dvou z nich zde přímo vstoupila vzdálená velmoc. V obou stála proti jedné zemi a jednomu vládnoucímu režimu. Proti Iráku Saddáma Husajna. Do obou válek vedl Spojené státy prezident jménem Bush. V roce 1991 George, o dvanáct let později jeho syn George. První válka v roce 1991 po iráckém vpádu do Kuvajtu skončila iráckou porážkou, ale ne pádem Husajna. V roce 2003 se ale historie neopakovala a iráckého vládce nakonec jeho bývalí poddaní o tři roky později popravili. Publicista a novinář, který se věnuje Blízkému východu, ve své knize mapuje situaci na bojištích obou konfliktů a věnuje se i zákulisním jednáním politiků a diplomatů. Autor navštívil Irák jak za vlády Saddáma Husajna, tak v době, kdy zemi už kontrolovala americká armáda, cestoval po severním i jižním Iráku. Navštívil také další dvě země, které hrály ve válkách důležitou roli, Kuvajt a Saúdskou Arábii. Kniha proto obsahuje nejen historická fakta, ale také reportážní pohled zblízka, na "místech činu".