Martin Novák

13. svazek Polozapomenutých válek se snaží zachytit celý průběh této důležité války, která se odehrávala v osmdesátých letech minulého století a která ve svých důsledcích ovlivnila dění na mnoha místech planety. Přispěla svým dílem ke konci studené války, k rozpadu východoevropského komunistického bloku, a nakonec i k rozpadu samotného Sovětského svazu. Zároveň porodila globální teroristickou organizaci, jakou je dnes Al-Káida, a tak přispěla ke vzestupu nekompromisních radikálních islamistů, kteří v dnešním světě - nejen v tom islámském - představují nepřehlédnutelný fenomén.

Region Blízkého východu, kde je pod zemí více než polovina známých zásob ropy, není na ozbrojené konflikty chudý. Do dvou z nich zde přímo vstoupila vzdálená velmoc. V obou stála proti jedné zemi a jednomu vládnoucímu režimu. Proti Iráku Saddáma Husajna. Do obou válek vedl Spojené státy prezident jménem Bush. V roce 1991 George, o dvanáct let později jeho syn George. První válka v roce 1991 po iráckém vpádu do Kuvajtu skončila iráckou porážkou, ale ne pádem Husajna. V roce 2003 se ale historie neopakovala a iráckého vládce nakonec jeho bývalí poddaní o tři roky později popravili. Publicista a novinář, který se věnuje Blízkému východu, ve své knize mapuje situaci na bojištích obou konfliktů a věnuje se i zákulisním jednáním politiků a diplomatů. Autor navštívil Irák jak za vlády Saddáma Husajna, tak v době, kdy zemi už kontrolovala americká armáda, cestoval po severním i jižním Iráku. Navštívil také další dvě země, které hrály ve válkách důležitou roli, Kuvajt a Saúdskou Arábii. Kniha proto obsahuje nejen historická fakta, ale také reportážní pohled zblízka, na "místech činu".

Jméno Leonid Brežněv zná v České republice skoro každý, včetně těch, kteří se narodili nebo vyrůstali po listopadu 1989. Muž, spojený s likvidací reformního procesu v Československu v roce 1968, ovlivnil životy Čechů a Slováků tak jako málokterý jiný zahraniční politik. A s ním i ti, kteří od poloviny šedesátých do poloviny osmdesátých let v Kremlu rozhodovali o tom, co velmoc jménem SSSR udělá. Alexej Kosygin, Jurij Andropov, Michail Suslov, Andrej Gromyko, Konstantin Černěnko a další. Reportér a publicista Martin Novák poprvé přehledně a z různých pohledů mapuje brežněvovské období, jež nazývá érou “katů pražského jara”. Řadu míst spojených s Brežněvovým životem a jeho režimem autor navštívil a dlouho shromažďoval dokumenty i svědectví. Popisuje Brežněvovo složité dětství a dospívání na Ukrajině, Stalinův dlouhý posmrtný stín na veškeré dění v Sovětském svazu, dramatické detaily spiknutí proti Chruščovovi, tvrdý boj o pozice v Kremlu, pronásledování a týrání disidentů, marné pokusy o reformování nemocné sovětské ekonomiky. Vedle toho se zabývá také podrobnostmi dialogu mezi Washingtonem a Moskvou v první polovině sedmdesátých let, vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa, konfliktem s Čínou, invazí do Afghánistánu či krizí v Polsku v roce 1981.

Přestože Československo a Afghánistán byly velmi rozdílné země, obě sdílely společný osud – staly se obětí invaze sovětské armády. A přestože válečné dobrodružství komunistické velmoci v hornatém asijském státě není až tak vzdálenou minulostí, víme toho o něm poměrně málo. Do tehdejšího Afghánistánu proniklo, na rozdíl od jiných konfliktů druhé poloviny dvacátého století, jen málo novinářů a fotografů, neexistuje mnoho zveřejněných svědectví. 13. svazek Polozapomenutých válek se snaží zachytit celý průběh této důležité války, která se odehrávala v osmdesátých letech minulého století a která ve svých důsledcích ovlivnila dění na mnoha místech planety. Přispěla svým dílem ke konci studené války, k rozpadu východoevropského komunistického bloku, a nakonec i k rozpadu samotného Sovětského svazu. Zároveň porodila globální teroristickou organizaci, jakou je dnes Al-Káida, a tak přispěla ke vzestupu nekompromisních radikálních islamistů, kteří v dnešním světě – nejen v tom islámském – představují nepřehlédnutelný fenomén. Kromě situace na bojištích, politických, diplomatických jednání i ekonomické situace země sleduje autor – zkušený publicista, jenž se nejen věnuje problematice islámského světa, ale který Afghánistán rovněž několikrát navštívil – na pozadí války pozvolný vzestup vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina a věnuje se také následující afghánské občanské válce, která eskalovala po odchodu Sovětů a vyústila v převzetí moci fanatickým hnutím Taliban.

Region Blízkého východu, kde je pod zemí více než polovina známých zásob ropy, není na ozbrojené konflikty chudý. Do dvou z nich zde přímo vstoupila vzdálená velmoc. V obou stála proti jedné zemi a jednomu vládnoucímu režimu. Proti Iráku Saddáma Husajna. Do obou válek vedl Spojené státy prezident jménem Bush. V roce 1991 George, o dvanáct let později jeho syn George. První válka v roce 1991 po iráckém vpádu do Kuvajtu skončila iráckou porážkou, ale ne pádem Husajna. V roce 2003 se ale historie neopakovala a iráckého vládce nakonec jeho bývalí poddaní o tři roky později popravili. Publicista a novinář, který se věnuje Blízkému východu, ve své knize mapuje situaci na bojištích obou konfliktů a věnuje se i zákulisním jednáním politiků a diplomatů. Autor navštívil Irák jak za vlády Saddáma Husajna, tak v době, kdy zemi už kontrolovala americká armáda, cestoval po severním i jižním Iráku. Navštívil také další dvě země, které hrály ve válkách důležitou roli, Kuvajt a Saúdskou Arábii. Kniha proto obsahuje nejen historická fakta, ale také reportážní pohled zblízka, na „místech činu“.