Tomáš Marvan

Kniha představuje čtenářům vývoj analytické filosofie jazyka spíše jako střetávání teoretických projektů než jako střídání doktrín. Objasňuje jejich aspirace, nechává zaznít jejich argumenty a uvádí je do vzájemné polemické konfrontace, do níž přispí vá vlastní kritickou analýzou. Tematický záběr knihy je pozoruhodný: vyložit se skutečným porozuměním tak různorodou látku, jakou představují Fregeho sémantické distinkce, Griceova intencionální sémantika, Davidsonův program v teorii významu nebo teo rie řečových aktů, je v našich podmínkách ojedinělý výkon, za nímž je patrná rozsáhlá badatelská práce i pedagogická zkušenost. Výklad je systematický, ale ne manipulativní; je srozumitelný, ale ne za cenu didaktických zjednodušení, nýbrž zásluhou dů kladnosti a explicitnosti autorových formulací. Kniha významně obohatí bázi, na níž se utváří české analytické filosofické myšlení a nalezne mnohostranné uplatnění ve výuce filosofie.

Zborník clánkov pripravených a vydaných v tejto publikácii na pocest jubilea jedného z najznámejších slovenských filozofov, Pavla Cmoreja. Clánky sa dotýkajú tém, na ktorých tento filozof velmi produktívne pracoval a stále pracuje, z oblasti analytickej filozofie, filozofie jazyka, filozofickej logiky, sémantiky, analýzy prirodzeného jazyka atd. Autormi sú známi filozofi a logici v spomínaných oblastiach, ako je Peter Pagin, Bjorn Jespersen, Marie Duží, Pavel Materna, Marián Zouhar, Jaroslav Peregrin, Petr Kotátko a další.

Vědomí a jeho teorie je první česká kniha, která mapuje aktuální stav filosofického a vědeckého výzkumu vědomí. Kniha představuje vznik zájmu o vědomí v novověké filosofii a vědě, probírá hlavní filosofické teorie vědomí a ukazuje, co nám k vědomí říká současná neurověda, jež se zaměřuje na hledání neurální báze vědomí. Jaké lze rozlišit druhy vědomí? Jaký je rozdíl mezi vědomým a nevědomým vnímáním? Jaká je evoluční funkce vědomí? Jak souvisí vědomí a pozornost a jaké mozkové struktury se podílejí na vzniku vědomých stavů? Tyto otázky jsou v publikaci probírány z hlediska v České republice stále nepříliš rozšířené naturalizované filosofie, která se při řešení filosofických otázek opírá o vědecké metody a poznatky. Autoři čtenáře provázejí po interdisciplinárním výzkumu vědomí, který zahrnuje rozmanité obory, od filosofie, přes kognitivní psychologii a neurobiologii až k chemii a fyzice. Poukazují zároveň na filosofický rozměr nynějších debat o vědomí, odhalují jejich klíčové filosofické předpoklady a naznačují jejich možná řešení. Jedním z cílů knihy je též projasnit ústřední pojmy teorie vědomí.

Kniha představuje čtenářům vývoj analytické filosofie jazyka spíše jako střetávání teoretických projektů než jako střídání doktrín. Objasňuje jejich aspirace, nechává zaznít jejich argumenty a uvádí je do vzájemné polemické konfrontace, do níž přispí vá vlastní kritickou analýzou. Tematický záběr knihy je pozoruhodný: vyložit se skutečným porozuměním tak různorodou látku, jakou představují Fregeho sémantické distinkce, Griceova intencionální sémantika, Davidsonův program v teorii významu nebo teo rie řečových aktů, je v našich podmínkách ojedinělý výkon, za nímž je patrná rozsáhlá badatelská práce i pedagogická zkušenost. Výklad je systematický, ale ne manipulativní; je srozumitelný, ale ne za cenu didaktických zjednodušení, nýbrž zásluhou dů kladnosti a explicitnosti autorových formulací. Kniha významně obohatí bázi, na níž se utváří české analytické filosofické myšlení a nalezne mnohostranné uplatnění ve výuce filosofie.