Oldřich Matoušek

Cílem publikace je seznámit čtenáře s traumatem u dětí, které způsobila pečující osoba, a popsat způsoby podpory, resp. léčby traumatizovaného dítěte. Pokryta jsou témata jako neurofyziologie traumatu, dispozice k traumatu, nezdolnost, vliv na kvalitu vazby k blízkým osobám, překonání traumatu v terapii, rizika spojená s terapií, podpora traumatizovaného dítěte v rodině. Na knize, která má multidisciplinární charakter, se podíleli profesionálové pracující s traumatizovanými dětmi a s jejich rodiči jako psychologové či sociální pracovníci (Petr Štěpaník, Ivana Pokorná, Leona Němcová, Tereza Chábová, Tereza Koryntová, Hana Pazlarová, Štěpánka Hejčová, Daniela Květenská, Veronika Kubešková, Jindra Šalátová).

Zkušený autor vysvětluje základní termíny sociální práce, a to s ohledem na situaci u nás - k níž ke kritický - i ve světě. Slovník zahrnuje i pojmy sousedních vědních oborů, jež se na poli sociální práce nejčastěji užívají. Zahrnuta jsou hesla pokrývající tematicky konceptuální schémata společenských věd, metody sociální práce a jiných pomáhajících oborů, instituce a organizace provádějící sociální práci. Pozornost je věnována zejména sociálním službám, jejich hodnocení a organizaci i celému systému sociálního zabezpečení. Čtenář zde najde informace týkající se duševního a tělesného zdraví, jeho poruch, systému zdravotní péče, problematiky nouze, chudoby a nezaměstnanosti, pojmy z oblasti kriminologie a penologie, závislostí, hesla týkající se ohrožených skupin lidí, rizikového chování, ústavní péče aj.

Dobrá praxe je způsob práce, který někdo vyzkoušel, uplatnil a který se osvědčil. Kritériem osvědčení bývá shoda mínění zainteresovaných subjektů. Dobrá praxe má mít doložitelný efekt (v sociální práci např. vyřešení životní situace klienta) konstatovaný subjektem nezávislým na poskytovateli programu/služby. Dobrá praxe má být taková, která pro dosažení efektu vynakládá jen minimální nutné prostředky. Dobrá praxe by také měla měnit životní situaci klienta jen v minimální nutné míře. Publikace shrnuje výsledky výzkumného šetření, které proběhlo v roce 2014. Bylo zaměřené na popis a analýzu pracovních postupů OSPOD v ČR označovaných v současnosti jako „dobrá praxe“. Jde o způsoby práce s rodinou, které jsou efektivní a přinášejí rodině zlepšení její situace. Pokládali jsme za podstatné zapojit do kvalitativního průzkumu dobré praxe nejen sociální pracovníky, ale i rodiny, kterých se intervence OSPOD týkají. Data od respondentů jsou prezentována jako souhrny rozhovorů a excerpta z nich. Činnost OSPOD je v ČR dosud širokou veřejností vnímána jako represivní a málo efektivní. Image sociální práce neodpovídá jejímu významu pro společnost. Proto jsme se zaměřili na ty způsoby práce OSPOD, které jsou funkční a skutečně pomáhají. Věnovali jsme pozornost pracovníkům, kteří svoji práci dělají podle mínění rodin, s nimiž pracují a podle mínění profesionálů ze spolupracujících organizací, dobře. Ti mohou podle našeho názoru inspirovat nejen sociální pracovníky, ale i odbornou veřejnost.

Publikace má jak profesionálům (sociálním pracovníkům vykonávajícím sociálně-právní ochranu dětí, advokátům, soudcům, soudním znalcům, mediátorům, manželským poradcům, psychoterapeutům), tak veřejnosti přinést informace o možnostech podpory dospělých i dětí v rozvodové situaci. Snaží se přispět k vyjasnění kompetencí zúčastněných profesionálů a nastínit způsoby, jakými by mohli spolupracovat. Charakterizuje intervence jednotlivých profesí do rozvodové situace a ukazuje příklady dobré praxe. Nastiňuje také možný vývoj v oblasti spolupráce profesionálů s rodiči a dětmi, kteří procházejí rozvodem.

Záměrem manuálu je formulovat pragmatické východisko pro práci s tzv. mnohoproblémovými rodinami. Manuál poskytuje praktické instrukce týkající se procesu práce s rodinou (mj. navázání kontaktu, práce s obranami, ochrana pracovníka, spolupráce organizací), dále instrukce pro intervenci v hlavních sférách fungování rodiny (zaměstnání, bydlení, výživa, ochrana zdraví, vedení domácnosti, výchova dětí aj.) a konečně vodítka pro práci s rodinami, v nichž jeden vážný problém dominuje (např. domácí násilí, závislost na návykových látkách, pobyt ve vězení, duševní nemoc). Doc. PhDr. Oldřich Matoušek učí na katedře sociální práce FF UK v Praze. Má za sebou dlouholetou praxi klinického psychologa a psychoterapeuta. Je autorem řady odborných publikací, v posledních letech zejména z oblasti sociální práce. PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D., je odbornou asistentkou na katedře sociální práce FF UK v Praze. Zaměřuje se na práci s dětmi v ústavních zařízeních, pěstounskou péči a práci s ohroženými dětmi. Je rovněž autorkou odborných publikací.

Příručka se zabývá hodnocením rodin, v nichž dítě může být ohroženo špatným zacházením ze strany rodičů nebo jiných blízkých osob. Hodnocení rodiny má ukázat, nakolik je prostředí rodiny pro dítě příznivé, případně nepříznivé. Autoři dávají určitá doporučení; dělají to však s vědomím, že je profesionálové budou přizpůsobovat svým potřebám. Cílem publikace je umožnit odborníkům, kteří v pomáhajících profesích pracují s rodinami, aby se seznámili se změnami podoby rodiny, s využitelnými obecnými teoriemi rodiny, s relevantními současnými názory na rodičovství, partnerství a sourozenectví, s teritoriálním chováním rodiny, ekonomickým chováním rodiny a s vnějšími vztahy rodiny. Text rovněž zahrnuje problematiku norem a postupů pro hodnocení vývojové úrovně dítěte a nasycení jeho potřeb, postupy pro plánování práce s dítětem a rodinou. Kniha se dotýká také problematiky ústavní péče a náhradní rodinné péče. Příručka je určena pro sociální pracovníky, psychology, pedagogy, psychiatry, pediatry, soudce apod. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek učí na katedře sociální práce FF UK v Praze, pracoval jako klinický psycholog a psychoterapeut, zabýval se výzkumy školství, mládeže a organizací programů pro rizikové děti a dospívající. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných publikací i populárních knih (Mládež a delikvence, Slovník sociální práce, Rodina jako instituce a vztahová síť). PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D., je odbornou asistentkou na katedře sociální práce FF UK v Praze, členkou občanského sdružení Člověk hledá člověka, které se zaměřuje na práci s dětmi v ústavních zařízeních, pěstounskou péči a na práci s ohroženými dětmi. Věnuje se výzkumné a publikační činnosti.

Jádrem publikace jsou informace o klasických i nových metodách sociální práce. Podrobně jsou probrány různé formy případové práce (poradenství, krizová intervence, mediace), práce se skupinou (skupinová práce, streetwork), práce s dětmi a s rodinou i makrometody (analýza sociálních potřeb obce a regionu, systémové projekty). Pozornost je věnována i otázkám řízení, supervize a hodnocení sociální práce, etickým aspektům výkonu povolání a riziku vyhoření sociálních pracovníků. Učebnice navazuje na publikaci Základy sociální práce (O. Matoušek a kol., Portál 2001).

Encyklopedie sociální práce (ESP) přináší přes 200 hesel ze všech oblastí sociální práce. ESP je postavena na interakčním pojetí sociální práce. Jedinečnost sociální práce spočívá v tom, že operuje v poli mezi klientem a jeho sociálním prostředím; pracovník je v obecném smyslu mediátorem mezi jednotlivcem a společností. Jeho úkolem je napomáhat sociálnímu fungování klientů a pomáhat společnosti, aby citlivě reagovala na potřeby svých členů. Tato dvojitá mediační role je role angažovaná. Je zakotvená hodnotově v náboženství nebo v humanitních ideálech. V podobě tematicky uspořádaných samostatných hesel poskytuje toto rozsáhlé dílo přehled psychologických a sociologických teorií a přístupů s dopadem do sociální práce, náboženský, filozofický a společenský kontext oboru. Přináší přehled klíčových pojmů, technik a metod sociální práce, ohrožených skupin a poskytovaných služeb. Samostatnou část tvoří hesla charakterizující profesi sociálního pracovníka a hesla zabývající se výzkumem v oblasti sociální práce. ESP reflektuje domácí vývoj oboru v evropském kontextu a zohledňuje i širší mezinárodní zřetel. Hesla popisují daný jev a jeho historii, hodnotová východiska, aplikační možnosti a výzkum. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek, editor knihy, je vedoucím katedry sociální práce FF UK v Praze. Má za sebou dlouholetou praxi klinického psychologa a psychoterapeuta, zabýval se výzkumy školství a mládeže i organizací programů pro rizikové děti a mládež. Je autorem řady odborných knih a publikací, v posledních letech zejména z oblasti sociální práce. Spoluautory jsou další přední odborníci v oblasti sociální práce a souvisejících oborů z vysokých škol i praxe: Libor Musil, Pavel Navrátil, Igor Tomeš, Martin Smutek, Alois Křišťan, Helena Válková, Radka Janebová, Kateřina Kubalčíková, Hana Pazlarová, Hana Janečková a další.

Encyklopedie sociální práce (ESP) přináší přes 200 hesel ze všech oblastí sociální práce. ESP je postavena na interakčním pojetí sociální práce. Jedinečnost sociální práce spočívá v tom, že operuje v poli mezi klientem a jeho sociálním prostředím; pracovník je v obecném smyslu mediátorem mezi jednotlivcem a společností. Jeho úkolem je napomáhat sociálnímu fungování klientů a pomáhat společnosti, aby citlivě reagovala na potřeby svých členů. Tato dvojitá mediační role je role angažovaná. Je zakotvená hodnotově v náboženství nebo v humanitních ideálech. V podobě tematicky uspořádaných samostatných hesel poskytuje toto rozsáhlé dílo přehled psychologických a sociologických teorií a přístupů s dopadem do sociální práce, náboženský, filozofický a společenský kontext oboru. Přináší přehled klíčových pojmů, technik a metod sociální práce, ohrožených skupin a poskytovaných služeb. Samostatnou část tvoří hesla charakterizující profesi sociálního pracovníka a hesla zabývající se výzkumem v oblasti sociální práce. ESP reflektuje domácí vývoj oboru v evropském kontextu a zohledňuje i širší mezinárodní zřetel. Hesla popisují daný jev a jeho historii, hodnotová východiska, aplikační možnosti a výzkum. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek, editor knihy, je vedoucím katedry sociální práce FF UK v Praze. Má za sebou dlouholetou praxi klinického psychologa a psychoterapeuta, zabýval se výzkumy školství a mládeže i organizací programů pro rizikové děti a mládež. Je autorem řady odborných knih a publikací, v posledních letech zejména z oblasti sociální práce. Spoluautory jsou další přední odborníci v oblasti sociální práce a souvisejících oborů z vysokých škol i praxe: Libor Musil, Pavel Navrátil, Igor Tomeš, Martin Smutek, Alois Křišťan, Helena Válková, Radka Janebová, Kateřina Kubalčíková, Hana Pazlarová, Hana Janečková a další.

První ucelená česká učebnice dynamicky se rozvíjejícího oboru seznamuje se základními principy a moderními metodami sociální práce. Shrnuje historický vývoj oboru a představuje současné významné teorie a modely. Podrobně se věnuje jednotlivým postupům, např. prevenci, poradenství, krizové intervenci, práci s rodinou, skupinou, komunitou a dobrovolníky aj. Na publikaci naváže speciální díl věnující se specifikům práce s různými skupinami klientů.

První ucelená česká učebnice dynamicky se rozvíjejícího oboru seznamuje se základními principy a moderními metodami sociální práce. Shrnuje historický vývoj oboru a představuje současné významné teorie a modely. Podrobně se věnuje jednotlivým postupům, např. prevenci, poradenství, krizové intervenci, práci s rodinou, skupinou, komunitou a dobrovolníky aj. Na publikaci naváže speciální díl věnující se specifikům práce s různými skupinami klientů.

Působení sociálního pracovníka sahá od práce s jednotlivcem přes rodiny, skupiny a komunity až k ovlivňování celého národního systému sociálních služeb nebo i politického rozhodování ve prospěch znevýhodněných skupin. Kniha Sociální služby seznamuje čtenáře s různými podobami společenských služeb, s možnostmi jejich plánování a hodnocení. Předkládá kritickou analýzu současného stavu sociálních služeb v ČR a poukazuje na možnosti dalšího vývoje. Jednotlivé kapitoly pojednávají o základních typech společenských služeb, o jejich historii i současných vývojových trendech u nás i v západní Evropě. Kniha se zabývá plánováním služeb, hodnocením potřeb klientů, cílových skupin a místních potřeb i hodnocením výsledků poskytnutých služeb a představuj e kvantitativní a kvalitativní metody tohoto hodnocení. Je určena pracovníkům v pomáhajících profesích, profesionálům zabývajícím se sociální politikou a studentům sociální práce.