Antonín Mazáč

Audiokniha Kapka hněvu, kterou napsal Antonín Mazáč. Když vám někdo řekne, že by po vás chtěl laskavost, buďte ve střehu. Laskavosti dneska ve světě moc není, je to nedostatkový zboží a je pitomost s ní plýtvat. A když s tím navíc přijde váš kamarád policajt, můžete si bejt jistý, že se laskavost změní na brakovej horor. Pár slz ukápne, nějakej ten prst se zlomí a žádný trenky nezůstanou čistý.

Když vám někdo řekne, že by po vás chtěl laskavost, buďte ve střehu. Laskavosti dneska ve světě moc není, je to nedostatkový zboží a je pitomost s ní plýtvat. A když s tím navíc přijde váš kamarád policajt, můžete si bejt jistý, že se laskavost změní na brakovej horor. Pár slz ukápne, nějakej ten prst se zlomí a žádný trenky nezůstanou čistý. Konie byl zhýralej multimilonář žijící v sídle, který na mě působilo jako Disneyland. Někdo zabil jeho syny. Dva z pěti. On se s policií moc nebratříčkoval, ignoroval je, ale někdo se holt musel postarat o jeho klidný spaní. Ten chudák jsem byl já a každýmu bylo jedno, že se ty bezesný noci přenesou na mě. Zatracenej detektivní život. V tom příštím si přeju bejt osmnáctiletou striptérkou, prosím…

Audiokniha Kapka jedu, kterou napsal Antonín Mazáč. Nechci vám mazat med kolem huby, takže to řeknu na rovinu – život může být tak lehkej, jak si ho sami uděláte. A tak těžkej, jak si zasloužíte. Nikdo vám nikdy neřekne, jaká cesta je ta správná, jakou odbočkou se vydat. Musíte si na to přijít sami a po cestě párkrát zabloudit, než najdete to prťavý světýlko na konci, kterýmu někdo říká vysvobození, někdo jinej happyend a já mu říkám paprsek slunce mezi záclonama během ranní kocoviny.

Audiokniha Letargie, kterou napsal Antonín Mazáč. V srdci lázeňského města se odehrává krvavá hra. Sériový vrah si vybírá za oběti ty nejpodivnější existence. Policie zpočátku zločiny vyšetřuje jako klasické vraždy, ale po chvíli začne být všem jasné, že za jejich smrtí se skrývá něco mnohem většího než pouhá touha po pomstě. Je zřejmé, že si pachatel své oběti vybírá podle specifického vzorce.

„Muž, kterého hledáte, na vás čeká v Luční 154, slečno Šimečková. Pospěšte, nechal jsem vám otevřeno…“ Na Karlovarsku řádí sériový vrah. Vyžívá se v neskutečné brutalitě, nesmírně rád se poslouchá a je si tak jistý svou genialitou, že sám volá policisty, aby jim řekl, kde najdou další oběť. Vyšetřovatelka Andrea Šimečková je vyslána tajemným hlasem v telefonu do zdánlivě prázdného domu. Čeká ji tam hrůzný nález. Nahý, mrtvý muž přibitý hřeby k podlaze, s klouby zohýbanými tak, že připomíná pavouka. Tělo je zohaveno způsobem, který šokuje i otrlé policisty. Během následujících dnů vypukne nejen pátrání, ale také bizarní hra na kočku a myš, ve které hraje jednu z hlavních rolí i Andrein přítel Saša Kraus. Bývalý policista, nyní novinář, který se s velkou chutí ujme role konzultanta policie. V rámci vyšetřování spolu začnou každý den více a více šlapat na paty brutálnímu vrahovi, který působí jako ztělesnění zla. Saša s Andreou pomalu stahují kolem vraha smyčku. Uvědomují si děsivou skutečnost, že i když vraha zatím neznají, neznamená to, že on nezná je…

Nechci vám mazat med kolem huby, takže to řeknu na rovinu – život může být tak lehkej, jak si ho sami uděláte. A tak k posrání těžkej, jak si zasloužíte. Nikdo vám nikdy neřekne, jaká cesta je ta správná, jakou odbočkou se vydat. Musíte si na to přijít sami a po cestě párkrát zabloudit, než najdete to prťavý světýlko na konci, kterýmu někdo říká vysvobození, někdo jinej happyend a já mu říkám paprsek slunce mezi záclonama během ranní kocoviny. Nikdo o něj nestojí, ale každej ví, že přijde… Mně přišla do kanceláře dáma v červeným. I přes sladkej sexy úsměv její oči volaly o pomoc. Co jsem udělal? Koukal jsem přes kameru, jak si dělá kafe, a přemýšlel o tom, proč zrovna tahle ženská zkouší vyhledat detektiva. Možná bych jí pomohl. Možná i jo, ale moc času na rozmyšlenou jsem nedostal. Pak mě okolnosti tak moc semlely, že ani medovej Jack nepomáhal. A někde tam venku je někdo, kdo touží po mojí hlavě…

Bolest, která přetrvává po odchodu milované partnerky, je dlouhotrvající. To ví moc dobře i Lukáš Mahler, otec tří dětí a člověk na prahu nového života. Nový vztah se i přes přízeň potomků zakládá křečovitě, starosti převyšují radosti. Když se mu doslova přes noc objeví vedle domu starý kamenný kříž, nemá pro to vysvětlení. S křížem ovšem přichází něco temného. Něco, co obestře jeho rodinu a dům pavučinou hrůzostrašna. Pokud chce zachránit sebe a své blízké, nemá jinou možnost než nahlédnout do nepříjemné minulosti a sáhnout si až na netušené dno psychických sil.

Za bílého dne je na poloprázdné ulici postřelen právník Dominik Brandl. Snaží se uniknout neznámému útočníkovi a nachází pomoc u bývalé spolužačky. I přes její námitky se vydává do ulic, aby se pokusil zjistit, kdo mu usiluje o život. Na jiném místě se dostává forenznímu fonetikovi Marku Deylovi do rukou nahrávka z domu, v němž došlo k dvojnásobné vraždě. Díky špatné kvalitě záznamu se pouští Marek do souboje s časem, zvukem i všehoschopným tajemným protihráčem, který je pravděpodobně přesvědčený o tom, že pro něj nejlepší forenzní fonetik představuje akutní nebezpečí. Jak se s tím vypořádá člověk, který není zvyklý čelit smrtelné hrozbě?

Když se objeví mrtvola muže s přezdívkou „oko ulice“, řeší vyšetřovatelé případ jako standardní vraždu. Brzy ale následuje další brutální čin. Obětí je pochybná existence, která to stejně jako „oko ulice“ hrála na dvě strany. Je jasné, že pachatel si své oběti vybírá podle specifického klíče. Policie požádá o pomoc Alexandra Krause, jenž míval na starosti „práskačskou“ agendu. V současnosti píše krimi články do novin a potýká se s vlastními problémy. Zvládne návrat do kalných vod karlovarského podsvětí?