Miha Mazzini
autor
Vymazána
V románu Vymázána vypráví Miha Mazzini příběh o matce samoživitelce Zale Jovanovi?, která v porodnici zjistí, že její osobní údaje nejsou zapsané v počítačových systémech a že ona ani její novorozený chlapec úředně neexistují. Zoufalé hledání východiska ze složité situace se mění v napínavé drama, které odhaluje odvrácenou tvář slovinského společenského systému a úspěšného osamostatnění země na počátku 90. let 20. století.
Mazzini v něm jako první slovinský autor literárně zpracoval téma "vymazaných" - dne 26. února 1992 nezákonně vymazaných 25 671 osob z evidence obyvatel Slovinska s trvalým pobytem bez upozornění a bez možnosti odvolání, které se ze dne na den staly osobami bez státní příslušnosti. Jejich jediným "proviněním" bylo, že se nenarodili ve slovinské části bývalé Jugoslávie.
V roce 2018 pak podle tohoto románu autor zrežíroval stejnojmenný celovečerní film s Juditou Frankovi? Brdar v hlavní roli, který získal deset ocenění ve Slovinsku i zahraničí.
Kitörölve
Zala, egyedülálló kismamaként, egészséges gyermeknek ad életet egy ljubljanai kórházban. Minden jól megy, csak egy aprócska probléma jelentkezik a számítógépes rendszerben: nincs meg a nő fájlja. Szoftverhiba, valószínűleg semmi komoly.
Néhány napon belül azonban a bürokrácia groteszk útvesztőjében találja magát, ami azt állítja: nincs társadalombiztosítása, állandó lakcíme, a személyi igazolványa érvénytelen. Hivatalosan sem ő, sem újszülöttje nem létezik. Tehát a gyermeke árva, az árvákat pedig örökbe adják.
Zala minden követ megmozgat, hogy megoldást találjon ebben az egyre reménytelenebb helyzetben, miközben feltárulnak az ekkori szlovén társadalmi rendszer embertelen anomáliái.
A kafkai hangulatú regény annak a 25 671 állampolgárnak állít emléket, akiket 1992. február 26-án a Szlovén Köztársaság Belügyminisztériuma kitörölt a nyilvántartásból. Olyan embereket, akik Szlovénián kívül születtek a volt Jugoszlávia tagállamaiban, ám egész életükben itt éltek. Többségük azóta sem tudta visszanyerni jogi státuszát.
A könyvből 2018-ban nagy sikerű film is készült a szerző rendezésében.
Na stiahnutie
7,01 €
Já,Tito a gramofon
Dospívání v časech Titovy Jugoslávie, humorný i hořký příběh o konci dětství. Román Kralj ropotajočih duhov (2001) napsal Mazzini podle svého scénáře k filmu Sladke sanje (Sladké snění), za který získal na filmovém festivalu v Portoroži v roce 2001 cenu za nejlepší scénář. Byl přeložen do chorvatštiny a angličtiny. Příběh se odehrává v Titově Jugoslávii na přelomu 70. a 80. let. Jeho vypravěč je dvanáctiletý Egon, který vyrůstá v malém průmyslovém městečku. Vychovává ho neurotická a panovačná matka a silně věřící babička. Konstelace takových okolností samozřejmě tomuto živě a čtivě napsanému románu poskytuje půdu pro řadu groteskních událostí, ve kterých někdy převáží humor, jindy z nich spíš mrazí. Egon je osamělý, nešťastně zamilovaný a věří, že jeho život může změnit jenom jediná věc — gramofon.
Vypredané
12,17 €





