Vladimír Medek strana 2 z 2

Teresa se z chudého děvčátka vypracovala na šéfku zločinecké organizace. Je trnem v oku jak kolumbijské, tak i ruské mafii. Kolem Teresy zůstávají mrtví, navíc se o ni zajímá zvláštní agent Rangel. Výměnou za beztrestnost chce, aby vypovídala proti mafiánovi Epifaniovi. Právě on jí ale kdysi zachránil život – a Teresa ví, že teď o něj může přijít…

Teresa se z chudého děvčátka vypracovala na šéfku zločinecké organizace. Je trnem v oku jak kolumbijské, tak i ruské mafii. Kolem Teresy zůstávají mrtví, navíc se o ni zajímá zvláštní agent Rangel. Výměnou za beztrestnost chce, aby vypovídala proti mafiánovi Epifaniovi. Právě on jí ale kdysi zachránil život – a Teresa ví, že teď o něj může přijít…

Sto roků samoty (1967) je nejznámější román kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márquéze, držitele Nobelovy ceny za literaturu. Vypráví o několika generacích rozvětvené rodiny Buendíů a osudech smyšlené jihoamerické vesničky Macondo v průběhu století. V rodině Buendíů se neustále vyskytují podobné povahové rysy, především sklon k osamělosti a nedostatku citu. Román patří ke stěžejním dílům tzv. magického realismu.

García Márquez napsal strhující příběhy, a příběh jeho vlastního života je stejně fascinující strhující. Znovu se ocitáme v magickém Macondu-Aracatace, kde malý Gabito vyrůstá u milovaného dědečka plukovníka, barvitém a vzrušujícím světě, známém z je ho pamětí Žít, abych mohl vyprávět, a především ze Sta roků samoty. Sledujeme školní léta osamělého, uzavřeného chlapce (to už se rozhodne stát se velkým spisovatelem, a tomu napříště podřizuje všechno), jeho svízelné novinářské začátky (kdy mu za je dno slovo platí pětník, a přespává na rolích papíru v tiskárně), první novinářské úspěchy, kariéru špičkového kolumbijského reportéra, odchod do Evropy a nuzování v Paříži a v Londýně První romány, vydávané ovšem v nicotných nákladech, a po nich Sto roků samoty knihu, která Márqueze donutila celý život dokazovat (úspěšně), že umí napsat i další stejně suverénní příběhy, a přes noc mu přinesla úspěch a světovou slávu, a po letech pak i Nobelovu cenu. Následně se pak prolínají jeho další knihy s příběhem muže velkého světa, který se stýká jako rovný s rovným s prezidenty a králi (a ti spíš usilují o jeho pozornost než on o jejich). Jeho mladistvý sen se splnil, a v literatuře se skutečně řadí mezi věčné autory, vedle Danteho, Cervantes e, Shakespeara a Hemingwaye; zároveň je to nejspíš jediný žijící spisovatel, jehož popularita se rovná fotbalistům nebo hvězdám pop music (a on svou legendu úspěšně podporuje). Tentokrát to ovšem není román, ale Márquezův životopis z pera profesora p ittsburské univerzity (vznikal celých 18 let a Gerald Martin udělal na 300 rozhovorů s členy jeho rodiny, spisovateli i politiky), s poznámkovým aparátem, jak se sluší na takovou publikaci, a nechybí tu ani rozbory Márquezových děl, které však knihu neúměrně nezatěžují a nijak jí neubírají na dramatičnosti. Márquezův životopis je stejně vzrušující četba jako jeho romány.

García Márquez napsal strhující příběhy, a příběh jeho vlastního života je stejně fascinující strhující. Znovu se ocitáme v magickém Macondu-Aracatace, kde malý Gabito vyrůstá u milovaného dědečka plukovníka, barvitém a vzrušujícím světě, známém z je ho pamětí Žít, abych mohl vyprávět, a především ze Sta roků samoty. Sledujeme školní léta osamělého, uzavřeného chlapce (to už se rozhodne stát se velkým spisovatelem, a tomu napříště podřizuje všechno), jeho svízelné novinářské začátky (kdy mu za je dno slovo platí pětník, a přespává na rolích papíru v tiskárně), první novinářské úspěchy, kariéru špičkového kolumbijského reportéra, odchod do Evropy a nuzování v Paříži a v Londýně První romány, vydávané ovšem v nicotných nákladech, a po nich Sto roků samoty knihu, která Márqueze donutila celý život dokazovat (úspěšně), že umí napsat i další stejně suverénní příběhy, a přes noc mu přinesla úspěch a světovou slávu, a po letech pak i Nobelovu cenu. Následně se pak prolínají jeho další knihy s příběhem muže velkého světa, který se stýká jako rovný s rovným s prezidenty a králi (a ti spíš usilují o jeho pozornost než on o jejich). Jeho mladistvý sen se splnil, a v literatuře se skutečně řadí mezi věčné autory, vedle Danteho, Cervantes e, Shakespeara a Hemingwaye; zároveň je to nejspíš jediný žijící spisovatel, jehož popularita se rovná fotbalistům nebo hvězdám pop music (a on svou legendu úspěšně podporuje). Tentokrát to ovšem není román, ale Márquezův životopis z pera profesora p ittsburské univerzity (vznikal celých 18 let a Gerald Martin udělal na 300 rozhovorů s členy jeho rodiny, spisovateli i politiky), s poznámkovým aparátem, jak se sluší na takovou publikaci, a nechybí tu ani rozbory Márquezových děl, které však knihu neúměrně nezatěžují a nijak jí neubírají na dramatičnosti. Márquezův životopis je stejně vzrušující četba jako jeho romány.

García Márquez napsal strhující příběhy, a příběh jeho vlastního života je stejně fascinující strhující. Znovu se ocitáme v magickém Macondu-Aracatace, kde malý Gabito vyrůstá u milovaného dědečka plukovníka, barvitém a vzrušujícím světě, známém z je ho pamětí Žít, abych mohl vyprávět, a především ze Sta roků samoty. Sledujeme školní léta osamělého, uzavřeného chlapce (to už se rozhodne stát se velkým spisovatelem, a tomu napříště podřizuje všechno), jeho svízelné novinářské začátky (kdy mu za je dno slovo platí pětník, a přespává na rolích papíru v tiskárně), první novinářské úspěchy, kariéru špičkového kolumbijského reportéra, odchod do Evropy a nuzování v Paříži a v Londýně První romány, vydávané ovšem v nicotných nákladech, a po nich Sto roků samoty knihu, která Márqueze donutila celý život dokazovat (úspěšně), že umí napsat i další stejně suverénní příběhy, a přes noc mu přinesla úspěch a světovou slávu, a po letech pak i Nobelovu cenu. Následně se pak prolínají jeho další knihy s příběhem muže velkého světa, který se stýká jako rovný s rovným s prezidenty a králi (a ti spíš usilují o jeho pozornost než on o jejich). Jeho mladistvý sen se splnil, a v literatuře se skutečně řadí mezi věčné autory, vedle Danteho, Cervantes e, Shakespeara a Hemingwaye; zároveň je to nejspíš jediný žijící spisovatel, jehož popularita se rovná fotbalistům nebo hvězdám pop music (a on svou legendu úspěšně podporuje). Tentokrát to ovšem není román, ale Márquezův životopis z pera profesora p ittsburské univerzity (vznikal celých 18 let a Gerald Martin udělal na 300 rozhovorů s členy jeho rodiny, spisovateli i politiky), s poznámkovým aparátem, jak se sluší na takovou publikaci, a nechybí tu ani rozbory Márquezových děl, které však knihu neúměrně nezatěžují a nijak jí neubírají na dramatičnosti. Márquezův životopis je stejně vzrušující četba jako jeho romány.

Autorský výběr nejlepších Sci-Fi povídek hrajících si s vážnou i nevážnou tématikou která naplňuje vesmír, lidstvo a jednotlivce. Vladimír Medek společně s bratrem Pavlem překládal i příběhy Harryho Pottera od J.K. Rowlingové.

Autorský výběr nejlepších Sci-Fi povídek hrajících si s vážnou i nevážnou tématikou která naplňuje vesmír, lidstvo a jednotlivce. Vladimír Medek společně s bratrem Pavlem překládal i příběhy Harryho Pottera od J.K. Rowlingové.

Autorský výběr nejlepších Sci-Fi povídek hrajících si s vážnou i nevážnou tématikou která naplňuje vesmír, lidstvo a jednotlivce. Vladimír Medek společně s bratrem Pavlem překládal i příběhy Harryho Pottera od J.K. Rowlingové.

Dějově bohatý příběh se odehrává v Seville XVI. století, nejbohatším městě světa, kudy protéká zlato ze zámoří a jehož podsvětí vládne Král zločinu Poberta. Sem přichází mladičký sirotek Sancho, který unikl moru. U trpaslíka Bartola se učí „ušlechtilému umění krást“, a když Bartola Pobertovi lidé zabijí, přísahá jim pomstu. Ocitne se na galejích, ale s obrovitým černochem Josuém z nich unikne a vrací se. Chce skoncovat s Pobertou, najít Vargase, kdysi chudáka, dnes boháče, jenž si objednal Bartolovu vraždu, a také krásnou indiánskou otrokyni Claru.