Václav Mertin

Mateřská škola a obecně výchova v předškolním věku mohou významně přispět k rozvoji dítěte. Učitelky i rodiče by měli mít k dispozici poznatky na úrovni soudobého poznání psychologie a souvisejících vědních oborů. Nové,přepracované vydání knihy přináší aktuální témata předškolní pedagogiky,jako je výuka čtení nebo integrace dětí s postižením,začlenění dětí imigrantů do MŠ, stimulování citového vývoje dětí a rozvoj jejich sociálních kompetencí.

Publikace vychází z dlouholetých zkušeností renomovaného dětského psychologa. Autor se zde věnuje nejčastějším dotazům a situacím, se kterými přicházejí klienti do pedagogickopsycho­logické poradny, ale i otázkám s nimiž se vychovatelé na odborníky neobracejí, ale je na ně nutné hledat odpovědi. Zabývá se tématy velice aktuálními (např. Víceletá gymnázia, Střídavá porozvodová péče, Vytížení rodiče, Televize či Mobilní telefony ve výchově), ale i výchovnými evergreeny (Odměny a tresty, Vztahy mezi sourozenci, Školní známky atd.). Vzhledem k širokému výběru problémů osloví kniha jak rodiče předškoláků, tak i vychovatele dětí školou povinných.

Kniha Výchovné maličkosti zprostředkovává pohled zkušeného dětského psychologa Václava Mertina na řadu situací, s nimiž se rodiče při výchově dítěte musí vypořádat. Rodiče poskytují dětem nejvýznamnější výchovné a vzdělávací prostředí, jejich vliv bývá většinou nejvýraznější a hlavně velmi trvalý. K tomu, aby rodiče mohli plnit svou nezastupitelnou úlohu ku prospěchu dítěte, potřebují se v dítěti lépe vyznat a p orozumět mu, chápat jeho potřeby a možnosti.. Autor postupuje chronologicky - od přípravy na narození dítěte do mladšího školního věku. Nedává konkrétní návody, ale poskytuje rady a doporučení, které vycházejí z vývojové a pedagogické psychologie. PhDr. Václav Mertin působí na katedře psychologie FF UK a také v Pražské pedagogicko-psychologické poradně. Je autorem řady odborných i populárních publikací.

Každá kapitola této knihy je věnována jednomu problémovému typu chování - dítě uzavřené, vzdorovité, neklidné, neohrabané, úzkostné, nepřizpůsobivé, plaché nebo to, které chodí za školu a lže. Chování je popsáno, jádro kapitol však tvoří soubor her, jež podporují návyky, znalosti a dovednosti, které dítěti pomohou překonávat jeho potíže.

Publikace Metody a postupy poznávání žáka shrnuje a popisuje tradiční postupy pedagogické diagnostiky a současně nabízí přehled aktuálních testových metod, resp. diagnostických nástrojů, které mohou učitelé využít ve všech oblastech vzdělávacího procesu. Pozornost je věnována individuální diagnostice schopností, dovedností a činností žáků, ale také poznávání vztahů, vzájemných vazeb a atmosféry ve školní třídě a v neposlední řadě zmapování dovedností učitele a forem působení učitele na žáky. Diagnostické postupy se zaměřují na žáky obou stupňů základních škol i žáky středních škol. Informace pedagogicko psychologického rázu jsou doplněny výkladem relevantní legislativy, která s problematikou pedagogické diagnostiky souvisí. Cílová skupina: Učitelé základních škol s přesahy do středních škol, výchovní poradci, metodici prevence rizikového chování, pedagogové v poradenských zařízeních, studenti učitelství, speciální pedagogiky, psychologie.

Co vše obnáší práce výchovného poradce? V čem se liší od práce řadového učitele? Co od výchovného poradce mohou očekávat vedení školy, kolegové, žáci a jejich rodiče? Které zákony, vyhlášky a další prováděcí pokyny souvisejí s prací výchovného poradce a co říkají? Provádí výchovný poradce také diagnostiku? A jakou? Jaké vzdělání je pro výchovné poradce nezbytné? A které se může hodit? Publikace Výchovné poradenství odpovídá na všechny výše uvedené otázky i mnohé další. Je určena výchovných poradcům, kteří chtějí svojí práci vykonávat na vysoké úrovni, chápou smysl poradenské práce a současně si uvědomují, že se někdy vyplatí mít v záloze zdroj informací a podporu pro svoji činnost.

Publikace (nejen) pro učitele. V publikaci naleznete odpovědi na otázky: • Jak si poradit s výukovými obtížemi a jak poznat, co žák potřebuje? • Jak kvalifikovaně volit podpůrná opatření prostřednictvím pedagogické diagnostiky? • Jak zmapovat vztahy ve třídě? • Jak poznat, že práci učitele dělám dobře? • Co k pedagogické diagnostice říká litera zákona? • Je kvalitní pedagogická diagnostika nedílnou součástí dovedností učitele? • Může pedagogická diagnostika napomoci prevenci i řešení výukových i výchovných obtíží? Slovo „diagnostika“ v nás leckdy vzbuzuje dojem, že jde o cosi speciálního, vyhrazeného, ať už je to v kterémkoli oboru lidské činnosti. Ve skutečnosti znamená toto slovo, pokud jde o jeho etymologii, tolik co „rozpoznání“ nebo prostě poznávání. I v činnosti učitele a vychovatele je poznání dítěte výchozím předpokladem porozumění a účinného doprovázení. Diagnostika je prostě branou činnosti pedagoga, má-li být jeho práce zdařilá a účinná. Čtenář se v publikaci setká nejprve s obecnými pojmy diagnostické metodologie, srozumitelně sepsanými pro náležité porozumění tématu. Učí se poznávat projevy jedinečných vlastností dítěte a také rozeznat známky některých poruch, jako jsou třeba vývojové poruchy učení či chování. Práce se školní třídou sama představuje významné téma pedagogické diagnostiky. Najdete tu také přehled legislativního rámce, kapitoly o sebepoznání učitele, o možnostech využití moderní techniky ve škole a mnohé další.

Co vše obnáší práce výchovného poradce? V čem se liší od práce řadového učitele? Co od výchovného poradce mohou čekat vedení školy, kolegové, žáci a jejich rodiče? Co znamená, když se řekne poruchy chování, poruchy autistického spektra, poruchy učení, lehká mentální retardace apod.? Jak komunikovat v roli poradce s klienty? Jak odlišit roli učitele a roli výchovného poradce? Jak pomoci klientům, když každý přichází s jinou zakázkou? Které zákony, vyhlášky a další prováděcí pokyny souvisejí s prací výchovného poradce a co říkají? Jak vytvořit individuální vzdělávací plán? Co obnáší individuální výchovný plán? Provádí výchovný poradce také diagnostiku? A jakou? Kdo může nabídnout výchovnému poradci pomocnou ruku, když práce s klientem přesahuje jeho možnosti či kompetence? Kam klienty odkázat? Jaké vzdělávání je pro výchovné poradce nezbytné? A které se může hodit? Publikace odpovídá na všechny uvedené dotazy i mnohé další a snaží se být průvodcem a oporou výchovným poradcům základních i středních škol, kterých je v České republice v současné době dohromady více než šest tisíc. V každé musí působit výchovný poradce, některé mají i více než jednoho pracovníka na této pozici. Třetí, rozšířené a aktualizované vydání nabízí informace o tématech, o nichž se v současné společnosti stále více diskutuje a mají své místo i ve školním prostředí (např. střídavá péče, stejnopohlavní rodiny), rozšiřuje informace o spolupracujících informacích (OSPOD), zcela nově je zpracováno téma kariérového vzdělávání a kariérového poradenství a samozřejmě jsou aktualizovány všechny údaje související s legislativou, která se ve vztahu k výchovnému poradenství od předchozího vydání významně proměnila.

Škola je skutečně pro děti. Co bychom měli dělat pro to, aby byl školní čas využitý zejména pro učení, aby dítě chodilo do školy rádo, aby se do ní i těšilo, aby se nebálo a aby se co nejvíc naučilo? Měli bychom dítěti především porozumět. Stejně rozumět bychom měli i jeho rodičům a koneckonců i sami sobě. Měli bychom proto ve škole rozvíjet Radost, Laskavost, podporovat Vnitřní motivaci i Bezpečí školního prostředí. Děti bychom měli učit Oddalovat uspokojení, Angažovanosti a Odpovědnosti i Metakognici nebo Optimismu. Další kapitoly jsou věnovány reflexi takových okolností, jako je Chudoba rodiny, Fyzickým trestům, Komunikaci s rodiči. Podstatná část této knihy se zabývá poznatky o možnostech účinnějšího působení učitele. 55 zpracovaných okruhů pokrývá relevantní oblasti školní praxe, nad kterými se spolu s čtenáři zamýšlím. Kniha je určena zejména učitelům, ale i rodičům a všem, kteří chtějí měnit školu tak, aby se v ní děti cítily dobře. Václav Mertin