Matěj Metelec
autor
Jako obvykle jsem hledal nějakou třetí cestu
Knižní rozhovor s předním českým myslitelem
Narodil se do komunistické rodiny, v osmdesátých letech působil v kruzích alternativní kultury, po roce 1989 pomáhal u nás etablovat obory politologie a mezinárodních vztahů. Vedle toho vždy komentoval aktuální politické i globální dění a psal knihy, v nichž do českého prostředí často jako jeden z prvních vnášel témata jako multikulturalismus, feminismus nebo postkolonialismus. Pavel Barša byl a je v životě mnohým — věřícím komunistou, muzikantem, hospodským intelektuálem, akademickým kompradorem, imaginárním židem, politickým filozofem… Je však především výrazným a originálním myslitelem, který už několik dekád ovlivňuje tuzemskou intelektuální scénu. Když tedy knižní rozhovor s Pavlem Baršou líčí minulé i současné podoby jeho života, zároveň s nimi mapuje i vývoj politického a společenského myšlení v Česku, globální krizi liberalismu nebo výzvy, které s sebou přinášejí geopolitické konflikty či klimatická změna.
dostupné aj ako:
Petr Uhl - Za svobodu je třeba neustále bojovat
Petr Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu. Poprvé byl zatčen v roce 1969 za svou činnost v rámci Hnutí revoluční mládeže, které lze označit za československou odpověď na studentská hnutí v západní Evropě. Právě procesem s levicově orientovanými mladými lidmi začal normalizační režim roztáčet kola trestní represe svých odpůrců, přičemž sám Petr Uhl si z něj odnesl, jak se pak stalo jeho zvykem trest nejvyšší, čtyři roky.
Po propuštění se podílel na formování Charty 77, vydával její neoficiální věstník Informace o Chartě a stal se spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Právě za činnost ve VONSu byl v procesu, v němž byli odsouzeni také Václav Havel, Václav Benda, Jiří Dienstbier, Ota Bednářová a Dana Němcová, potrestán dalším odnětím svobody, tentokrát na pět let. Ani to jej ale neodradilo od boje proti diktatuře, po návratu z vězení dál vydával Infochy, podílel se na činnosti Východoevropské informační agentury a také psal.
Kniha přináší výbor textů z let 1969-1989, tedy práce, jež shrnují myšlenkový kvas okruhu Hnutí revoluční mládeže, Program společenské samosprávy a ty nejdůležitější Uhlovy texty z éry Charty 77. Jedná o význačné dokumenty k dějinám opozice proti komunistickému režimu v Československu, a v užším smyslu československého disentu, ale také o významný příspěvek k levicové kritice komunistických diktatur. Tento proud byl po roce 1989 přehlížený a opomíjený, bez něj ale nejen nemůžeme porozumět našim nejnovějším dějinám, ale ani se zcela vyrovnat s dědictvím komunistického režimu.
Kniha se naší zaplnit bílé místo v našich dějinách a v politickém myšlení!





