Jiří Mika
autor
Třísky na duši
"Marcipánem k jmeninám stoletého dělníka" i "městem továrních Janošíků" - tak nazval Jiří Kolář Kladno ve své básnické prvotině Křestný list. Význam vztahu jednoho z nejvýznamnějších českých básníků a výtvarníků 20. století k průmyslovému městu, v němž strávil formativní roky svého života (1925-1945), byl donedávna poněkud přehlížen či redukován.
Jiří Mika ve své knize ukazuje, že pro Kolářův umělecký vývoj nebylo Kladno určující jen jako kulisa či příležitost nahlédnout (a okusit) strasti dělnického života, ale také jako místo, v němž se aktivně zapojil do společenského, kulturního a politického dění a kam se - myšlenkově i osobně - vracel i po roce 1945.
Mezi alembikem a spilkou
Na přelomu 19. a 20. století se dosud nepříliš významné město Kladno mění na centrum těžkého průmyslu. Příliv nových obyvatel vede k rozvoji obchodu, školství i kulturního a spolkového života. Do tohoto neklidného prostředí vstupuje pozoruhodná osobnost sládka místního pivovaru Otakara Zachara (1870-1921). Měl v sobě podnikatelskou dravost, vášeň pro cestování do cizích zemí, ale také vlastenecké cítění a úctu k tradicím. Vydával staré alchymické spisy, psal o spiritismu, o dějinách pivovarnického řemesla, byl autorem divadelních her i polemických článků, jimiž zasahoval do činnosti pivovarských spolků a také do politiky. Jeho láska k vědě a umění byla na počátku dlouholetého přátelství s historikem Čeňkem Zíbrtem, malířem Mikolášem Alšem a řadou dalších osobností. Zvláštní slabost měl pro divadlo, ale také pro ženy s ním spojené - vztah s jednou z nich skončil soudním řízením, jiná se stala jeho milovanou manželkou…Jiří Mika pracuje ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně. K Otakaru Zacharovi jej přivedl jeho dlouhodobý zájem o kulturní život Kladna na přelomu 19. a 20. století.
