Jiří Mikulec

Náboženská bratrstva představují významnou, ale v současnosti stále ještě poněkud nedoceněnou součást duchovního života doby baroka v katolickém prostředí. Jednalo se o dobrovolná sdružení laiků pod vedením duchovních, která organizovala náboženský život svých členů se zřetelem ke spáse jejich duší. Při tom tvořila spojnici mezi světy živých a zesnulých. Současně však také šlo o instituce s velkým významem pro společenský život své doby. Kniha přináší výsledky autorova dlouhodobého výzkumu této problematiky. Tvoří ji tři části. První seznamuje s podstatou zbožných bratrstev, s jejich vývojem v Českém království od konce středověku do počátku 19. století. Také předkládá sumární pohled na jejich existenci v době baroka, ukazuje, jaká bratrstva v Čechách existovala, kde sídlila, jaké bylo jejich majetkové zázemí apod. Druhou část knihy tvoří katalog 927 konfraternit, která zde existovala v období od Bílé hory do josefínských reforem, kdy byla plošně zrušena. Ke každému bratrstvu jsou uvedeny základní informace o jeho existenci a hlavní prameny. Publikaci uzavírá obrazově bohatě dokumentovaný přehled základních pramenů k náboženským bratrstvům, který zahrnuje různé písemnosti (privilegia, zakládací listiny, matriky členů, členské lístky, účetní materiály), stejně jako hmotné památky barokních konfraternit (kaple, oltáře, sochy, obrazy apod.). Kniha je určena jak odborníkům, tak i širokému okruhu zájemců o pobělohorskou společnost, o charakter barokní zbožnosti i o církevní dějiny. Poskytuje dosud nepublikované informace o tom, jak se v různých krajích i v jednotlivých obcích Českého království rozvíjel v době baroka náboženský život. Za tímto účelem je opatřena také mapkami jednotlivých krajů se zanesenými lokalitami, kde bratrstva působila.

Knižní zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války. Po ukončení tohoto konfliktu, tedy v dobách mírové rekonstrukce, pak střední Evropu ohrozila rozpínavost osmanských Turků, proti kterým se spojilo několik zemí, aby zachránily obleženou Vídeň. Kniha vedle těchto i mnoha dalších událostí z českých dějin, nazíraných v širším kontextu habsburské monarchie, seznámí s barokní společností, s rozvojem katolické zbožnosti obyvatelstva a s kulturním vývojem v českých zemích. Představí také modernizační rysy, které již v 17. století položily základy novodobého státu.