Mlada Mikulícová

Učebnice základů moderní spisovné arabštiny je určena studentům a zájemcům o arabské náboženství a kulturu a zaměřuje se na slovní zásobu k uvedené tematice. Mluvnické lekce v první části podávají základní přehled morfologie a syntaxe, doplněný o krátká cvičení k co nejrychlejšímu osvojení potřebných jazykových znalostí. Obecné texty lekcí pak slouží k nácviku pasivního porozumění a elementárních komunikačních dovedností. Stručná čítanka v druhé části sestává z původních islámských a křesťanských textů týkajících se náboženství a kulturní historie. Učebnice obsahuje slovníčky k lekcím a textům.

Koptské křesťanství v Egyptě – starobylé, vytrvalé a stále živé – tvoří fascinující paralelní svět k dominantnímu islámu. Autorka, inspirována dlouhodobým pobytem v této zemi, přináší třináct reportážních zastavení, která čtenáře zvou na pouť egyptskou krajinou i duchovní pamětí. Všímá si každodenního života Koptů, jejich identity, víry, rituálů i fyzické přítomnosti křížů, klášterů a chrámů, které se jako nenápadné majáky rozsvěcují mezi mešitami a dunami pouště. V jejich stopách ožívá posvátný příběh – o putování, věrnosti i naději. Kniha je členěna do tří oddílů podle základních poloh koptské zbožnosti. První část, Poutníci v zemi na Nilu, sleduje trasu Svaté rodiny a představuje čtyři místa, kde se podle víry Koptů Ježíš, Maria a Josef zastavili. Druhý oddíl, Ve společenství andělů, přivádí čtenáře do kolébky mnišství. Pět reportáží z různorodých klášterů přibližuje životní styl, duchovní rytmus i kulturní význam míst, kde se setkává nebe se zemí. Třetí část, Staví se nový chrám, ukazuje současnou tvář koptské církve. Čtyři moderní chrámy v odlišných prostředích – od velkoměsta po skalní krajinu – dokládají, jak starodávná spiritualita nachází nové formy a prostory. Předkládaná monografie přináší do našeho prostředí svébytným a originálním způsobem velmi důležité téma koptského křesťanství, především pak posvátnou, poutní geografii dnešního Egypta. V češtině se tak objevuje téma, které zde dosud nebylo zpracováno, ba i ve světovém měřítku bychom nalezli jen několik prací s tímto zájmem… Jedná se o živou, čtivou monografii doplněnou o řadu map a fotografií. Výklad je velmi osobní a oplývá citáty z primárních biblických, historických či hagiografických textů. Lukáš de la Vega Nosek

Svatý jáhen Efrém (asi 306–373) pocházel ze severosyrského města Nisibis. V mládí pobýval v horských klášteřích, a když se jeho duchovní vůdce Jakub stal nisibským biskupem, Efrém vykonával jáhenskou službu v katedrálním chrámu. Vedl také liturgický zpěv a připravoval v katedrální škole katechumeny ke křtu. Když nisibští křesťané museli opustit město, odešli biskup i jáhen do Urhy-Edessy, významného centra křesťanské vzdělanosti. Svatý Efrém znal velmi důkladně Písmo svaté, zejména jeho syrskou synopsi Diatessarón, k níž psal komentáře. Na základě Písma a jiných biblických vyprávění skládal liturgické hymny pro jednotlivé svátky církevního roku. V českém překladu vyšly Hymny o ráji, Velikonoční hymny a nyní se předkládá také výbor z jeho hymnů o Narození Páně a Epifanii.

Poutavá autobiografie umožňuje čtenáři spolu s autorem projít a s tvrdostí pocítit stupňovitou cestu od dantovského pekla rodinných tragédií dětství, zmatků osamělého rebela a bohémských let na univerzitě, přes toulky předválečnou Evropou s jejími inspirujícími místy a osobnostmi, až po vrcholné hledání duše, neuspokojené žádným dočasným pokladem. Malířský synek, vzdorující intelektuál, básník a milovník rozkoší života po lítém vnitřním boji nakonec zaklepe na bránu trapistického kláštera, aby v něm – k úžasu všech svých bouřliváckých přátel a k inspiraci mnoha budoucích bratří – až do smrti setrval v tichu.

Autentických arabských křesťanských textů, které by se vztahovaly k předislámské době, není mnoho, a i z těch, které se dochovaly, jen obtížně vysvítá představa o křesťanské víře jejich autorů. Zlomky připomínající události z Písma nebo útržkovité obrazy chrámů, modliteb, mnišského života málokdy vyjadřují autorovo vlastní přesvědčení. Takzvaná předislámská poezie nabyla dnes známé podoby v prvních staletích formujícího se islámu a odráží jeho interpretační záměry. Tato unikátní kniha nabízí nejprve vhled do historie Arabského poloostrova na základě dobových zpráv řeckých, syrských a arabských autorů, dále stručný úvod do arabského básnického mistrovství s krátkými ukázkami ze staroarabské poezie a nakonec čítanku veršů. Výběr třiatřiceti ukázek je seřazen podle katechetického klíče od zamyšlení nad smrtí, věčností a údělem duše k úvaze o Boží moci ve stvoření, o lidské vzpouře a o Božím milosrdenství. Stopy křesťanské kultury, jakoby zaváté pískem, dávají tušit duchovní bohatství arabské předislámské doby, formované nejen kmenovým pohanským dědictvím, ale také křesťanským životním stylem vyšlým z kultur vyspělých okolních říší.

Kniha Myšlení o transcendenci nabízí dvanáct zastavení nad pojetími transcendence z pohledu teologů od starověku po moderní dobu, renesančních umělců, náboženských pedagogů a jazykovědců. V chronologickém sledu se před čtenářem odkrývá bohatý myšlenkový svět apoštola Pavla, biskupa Ambrože Milánského, „andělského učitele“ Tomáše Akvinského, teoretiků italského renesančního disegna (např. G. Vasariho), osobností moderního křesťanského teologického myšlení Hanse Urse von Balthasara, Adolpha Geschého, Tomáše Špidlíka a Klause Bergera. Křesťanské spektrum doplňuje středověká úvaha islámského učence Gazela (Abu ?amid al-Ghazali) o transcendentních Božích atributech. Důležitost transcendentní dimenze v každodenním životě je zachycena pohledem morální teologie a náboženské pedagogiky. Úvaha o specifičnosti biblického stylu a její udržitelnosti v současném světě pak uzavírá celý průřezový pohled na dnes mnohými opomíjenou, a přesto nepominutelnou dimenzi lidské existence.

Biblická hebrejština