Czeslaw Milosz

Polský básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z r. 1980, se ve své deváté knize vydané v českém překladu představuje poprvé původní básnickou sbírkou. Lapidárně pojmenovaný svazek veršů z roku 2000 lze považovat za vyvrcholení Miłoszovy ponobelovské tvůrčí etapy: devadesátiletý básník se v něm s fascinující ostrostí pohledu ohlíží za svou životní poutí, básnickými druhy a tragičností i krásou světa, do jejichž podstaty se s nepolevujícím zápalem opětovně pokouší proniknout.

Výbor z esejistické tvorby polského básníka je pokusem vytvořit nepřímý portrét Czeslawa Milosze jako původního myslitele vyrůstajícího z polských a litevských duchovních kořenů, který se originálně zamýšlel nad zneklidňujícími otázkami naší epochy a usiloval o pojmenování příčiny takových jevů jako novodobá eroze náboženského vědomí. V tomto světle jsou objevné a nadčasové i jeho texty o Dostojevském a Šestovovi, které napsal jako profesor slovanských literatur na americké univerzitě v Berkley a které přesahují rámec standartních akademických výkladů.

Soubor krátkých zamyšlení velkého polského básníka a esejisty je fascinující procházkou Miloszowým osobním místopisem uplynulých devadesáti let. Krátké úvahy, psané formou svérázných encyklopedických hesel, upoutají šíří autorova záběru i charakteristickým rukopisem, s nímž se Milosz vyjadřuje ke svým básnickým vzorům, kolegům i obecným problémům umění a společnosti.

U Miłoszových básní - zvláště v posledním období jeho tvorby - zřetelně cítíme kromě charakteristického synoptického básnického vidění také mimořádně citlivý teologický sluch. Miłoszův vnitřní svět se zároveň stával ozvučnou deskou světa v pohybu na pozadí celého dvacátého století, které v sobě nesl.

Deníková kniha Myslivcův rok obsahuje autorovy záznamy z cest, úvahy o setkáních, o přečtených knihách i o vlastní tvorbě. Miosz vzpomíná na dětství a mládí prožité v Litvě, na těžké počátky v exilu, vytváří ucelené portréty svých přátel a spisovat elů, píše krátké úvahy-eseje o umění, náboženství, nejnovějších dějinách a o politice

A kötetet szerkesztette és az eredetivel egybevetette Pálfalvi Lajos A háborús katasztrófa, a sztálini diktatúra és az emigráció sokkja mély válságba sodorta Mioszt az ötvenes évek elején. A Családias Európa az évtized végén, a személyiség reintegrá ciója után született. A szerző már túl volt a szellemi élet leigázását bemutató esszéin, az idilli gyermekkort és a háborút követő hatalomátvételt leíró regényeken. Ebben az esszékötetében szellemi önéletrajz keretében mutatja be azt a Közép-Európát, amelyet épp akkor próbáltak megfosztani kulturális identitásától. Miosz hű maradt a romantikus antropológiához, bármilyen rejtélyesnek is tartotta az identitást, hitt abban, hogy a látszatok, a maszkok mögött nem tűnik el a belső lényeg, az önvizs gálat során pedig eljuthatunk ide. Az önéletrajzi szólam megteremti a személyiség folytonosságát a litvániai gyerekkortól a franciaországi emigrációig, még akkor is, ha közben városok, országok tűnnek el a térképről. Miosz reménytelen helyzetben, a Közép-Európa-divatot évtizedekkel megelőzve hirdette az elszakított régió európaiságát.

Zbierka básní nositeľa Nobelovej ceny Czesława Miłosza, ktorú napísal v poslednom období svojho tvorivého obdobia. A prečo? „Aby som konečne mohol povedať, čo sa vo mne skrýva. / Vykríknuť: ľudia, klamal som vás, / rečami, že to vo mne nie je, / zatiaľ čo TO tam bolo vždy, vo dne i v noci,“ vyznáva sa v titulnej básni autor, ktorý bol okrem básnického jazyka vybavený teologickým sluchom, a jedného i druhého sa mu dostalo na úrovni génia. Poézia Czesława Miłosza vychádza na Slovensku v knižnej podobe po prvý raz. Básne preložili skúsení prekladatelia a básnici Marián a Peter Milčák, záverečnú štúdiu o autorovi napísal Josef Mlejnek.

Deníková kniha Myslivcův rok obsahuje autorovy záznamy z cest, úvahy o setkáních, o přečtených knihách i o vlastní tvorbě. Miosz vzpomíná na dětství a mládí prožité v Litvě, na těžké počátky v exilu, vytváří ucelené portréty svých přátel a spisovat elů, píše krátké úvahy-eseje o umění, náboženství, nejnovějších dějinách a o politice

Soubor krátkých zamyšlení velkého polského básníka a esejisty je fascinující procházkou Miloszowým osobním místopisem uplynulých devadesáti let. Krátké úvahy, psané formou svérázných encyklopedických hesel, upoutají šíří autorova záběru i charakteristickým rukopisem, s nímž se Milosz vyjadřuje ke svým básnickým vzorům, kolegům i obecným problémům umění a společnosti.

Deníková kniha Myslivcův rok obsahuje autorovy záznamy z cest, úvahy o setkáních, o přečtených knihách i o vlastní tvorbě. Miosz vzpomíná na dětství a mládí prožité v Litvě, na těžké počátky v exilu, vytváří ucelené portréty svých přátel a spisovat elů, píše krátké úvahy-eseje o umění, náboženství, nejnovějších dějinách a o politice